Při lednovém retrospektivním uvažování se nabízí připomenout si jeden z nejlepších tuzemských dokumentů loňského roku. Připomenout si ženu, která si vždy stála a stojí za svým. Zpěvačku, signatářku a mluvčí Charty 77. Velkou osobnost s nezaměnitelným hlasem a nesporným talentem. Dokument Olgy Sommerové však není jen o ikonické Martě Kubišové, zároveň nabízí i průřez historií Československa v druhé polovině 20. století.

Onen magický hlas na nás nečekaně vypálí písní Magdaléna ještě před úvodními titulky. Vzápětí už slyšíme: „Tehdy můj hlas byl vopravdu velice nezvyklej, já sem si nenechala do toho nikterak mluvit, ani jsem se nesnažila nějak ho kultivovat nebo něco takovýho,“ říká v úvodu rodačka z Poděbrad, ústřední postava dokumentu, Marta Kubišová. Když jí bylo šestadvacet let, její kariéra vypadala velice slibně a strmě rostla. Do doby ruské okupace tehdejšího Československa. Pak se musela odmlčet… pokud chtěla dál dostát svým názorům a principům. A tak se ctí setrvala dvacet let v opozici komunistickému režimu.

Dokument tří talentovaných žen
Olgu Sommerovou, autorku dokumentu, jenž získal Cenu diváků na karlovarském festivalu, není třeba zdlouhavě představovat. Jedná se o zkušenou režisérku, která má za sebou desítky kvalitních dokumentárních počinů. Před třemi lety jsme v kinech mohli vidět její neméně povedený snímek Věra 68 o atletce Věře Čáslavské, další ženě nezlomeného ducha, oceněné zesnulým prezidentem Václavem Havlem. Stejně jako Kubišová. A tak jako by režisérka pokračovala v linii žen vyznamenaných bývalým prezidentem.

Sommerová, coby zručná dokumentaristka neponechala nic náhodě a dobře věděla, co dělá. Dokumentu se zhostila s noblesou. To, že byla Kubišová ikonou, ačkoli to o sobě nerada slyší, totiž ještě neznamená, že se dokument natočí sám. Vzpomeňme třeba na Váňu Jakuba Wagnera: i přes nominaci na Českého lva je to dokument s kolísající kvalitou. Sommerová se zručně drží na stejné vlně po celou hodinu a půl. Střídavě odtajňuje archivní záběry z éry Golden Kids, doby Pražského jara, útoků a tanků v kontrastu se současnou Kubišovou, jak se prochází s Neckářem po Karlově mostě či vzpomíná u černobílých záběrů s Ivou Janžurovou. Kamera také zachycuje přátelství s jí blízkou interpretkou Anetou Langerovou. Pomyslným vrcholem je společné zpívání intimní písně Mamá.

Vedle Sommerové a Kubišové by se dokument neobešel bez třetí nadané ženy. Současnou Martu, její přátele a příbuzné zachycuje kamerou Olga Špátová, dcera váženého režiséra a kameramana Jana Špáty. Jablko nepadlo daleko od stromu a Špátová po tátovi zdědila talent. Magický hlas rebelky se tak zařadil k dalším vydařeným projektům mladé kameramanky a Sommerové – předcházela tomu například uvedená Věra 68.

Hity, historie, humor
Zajímavé je, jakých možností využili producenti k získání finančních prostředků. Jedním ze způsobů byl takzvaný crowdfunding, peníze tedy sbírali po částkách výměnou za podepsané DVD či CD, pozvánku na premiéru či uvedení jména v titulcích filmu. I díky tomu bylo v dokumentu možné použít tolik archivních záběrů a hudby.

Dokument není zpestřen jen pomocí dobových klipů a hitů jako Lampa, zmíněné Mamá či legendárním vystoupením s Modlitbou pro Martu na Václavském náměstí z listopadu roku 1989 při takřka světovém comebacku. Ale také tím, jak její dcera odhaluje víc a víc, jak velký symbol její maminka je. Sama v dokumentu přiznává, že pro ni Kubišová dlouhou dobu byla ta „obyčejná máma“ v džínech, co si s dcerou hraje, když si odpíchne a přijde odpoledne domů z práce.

Sommerová natočila s chladnou hlavou skutečně povedený dokument. Nepřibarvuje a nedělá z Kubišové modlu, zároveň nemá ani tendence sklouznout k patosu. Tomu pomohla možná sama Kubišová. Díky své veselé povaze dokáže s humorem vyprávět, jak udělala z fízlů blbce podle filmu Francouzská spojka, nebo zavzpomínat na zmatenou sousedku, která nechtíc nahlašovala SPZ i policejních vozů. Magický hlas rebelky je svou komplexností přístupný takřka komukoliv. Nevýhodou pro starší ročníky je absence nových informací. Porevoluční generace se však může i něco dozvědět. ∞


Magický hlas rebelky
režie Olga Sommerová
Česko, 2014, 90 min.