Czech Design Week na začátku září představí současnou designovou tvorbu v pražské Výstavní síni Mánes.

Více než 100 vystavujících z řad designérů, nezávislých tvůrců i značek, tři dny zaplněného programu, a hlavně pražská Výstavní síň Mánes, která ve dnech od 2. do 4. září bude hostit devátý ročník festivalu designové a umělecké tvorby Czech Design Week. Ten letos představí výběr současného designu a také plno nových kolekcí od talentovaných designérů z Česka i ze zahraničí. Podobu letošního vizuálu připravilo studio Idea & Maker dua Johany Kroft a Maxima Kroft, jejichž umění stejně jako letošní vizuál přesahuje do světa NFT.

Ikonický funkcionalistický prostor Výstavní síně Mánes vznikl na přelomu 20. a 30. let minulého století podle návrhu architekta Otakara Novotného pro Spolek výtvarných umělců Mánes, který hostil jména jako Max Švabinský, Toyen, Emil Filla, ale také Pablo Picasso, Salvador Dalí či Frank Lloyd Wright. Zatímco minulost patřila převážně velikánům výtvarného umění, letos do Mánesu zavítají přední designéři nejen české scény, kteří veřejnosti ukáží, že kreativní tvorba neztrácí svůj dech ani přes náročná období.

V rozmezí tří dnů od 2. do 4. září festival nabídne výběr současné tvorby českých i zahraničních designérů, studentů, značek a studií napříč všemi obory designu: od interiérového a produktového designu, sklo, keramiku, fashion a šperk až po grafiku, vizuální tvorbu i NFT. Nové kolekce na festivalu představí například loňští držitelé cen Czech Design Award, sklářská značka Klimchi a její kreativní ředitel František Jungvirt. Ten také kromě vlastní nové tvorby ukáže novou kolekci malých váziček, která vznikla pro květinářství Provoní. S novými kolekcemi do Mánesu zavítá také například duo Mikolášková & Drobná, značka Space of Space či Dominika Petrtýlová, jejíž vázy Lollypop vznikly ve spolupráci s festivalem Czech Design Week. Kompletní seznam vystavujících je dostupný na webu: https://www.czechdesignweek.com/#exhibitors

Formát panelových instalací doplní na festivalu každodenní doprovodný program v podobě přednášek, panelových diskuzí či hudebních vystoupení. Na doprovodném programu se podílí také redakce Artiklu a to přímo šéfredaktorka Bára Alex Kašparová, která ve své prezentaci Jak dostat svou tvorbu do médií? představí principy, které vedou k úspěšné prezentaci autorské tvorby v médiích. Vystoupí také PhDr. Michal Tošner, Ph.D. s přednáškou Dasein design – bytí a bytování v návaznosti na Heideggerovu filozofii bytí spisu Básnicky bydlí člověk a pojedná o designu jako zprostředkovateli jsoucna a formativního činitele kvality bytí (životní sloh a životní styl). V prezentaci Není už pozdě začít komunikovat na Instagramu? představí také Dominika Schmidt principy online komunikace, které si žádá současná doba a její nároky.

Kompletní seznam programu festivalu naleznete na webu: https://www.czechdesignweek.com/#program

Novinky k letošnímu roku přichystal pro návštěvníky také přímo festival Czech Design Week. Spolupráce s bratislavskou platformou Virvar představí zcela novou kolekci od návrháře Jana Černého a módní show WE’RE NEXT (WRN) do Mánesu přiveze speciální výběr současných fashion designérů. Ve spolupráci s českou mutací časopisu Marie Claire se v prostoru Mánesu představí ikonická kabelka Lady Dior, kterou proslavila princezna Diana. A uvnitř Výstavní síně Mánes díky spolupráci s tradiční stavebnicí Merkur vznikne i dílnička, která nadchne nejen ty nejmenší. Za festival se pak lidé mohou těšit na novou mobilní aplikaci Czech Design Week Guide, která bude od 1. září ke stažení pro Android a iOS.

Czech Design Week 2022
Výstavní síň Mánes (Masarykovo nábřeží 250/1, Praha 1)
2.–4. září

Festival designové a umělecké tvorby Czech Design Week se pro svůj devátý ročník rozhodl zavítat do pražské výstavní síně v Galerii Mánes. Ve dnech od 2. do 4. září 2022 představí současnou nejen českou designovou tvorbu napříč různými obory, od zavedených jmen po nastupující generaci talentovaných tvůrců. Podobu letošního festivalového vizuálu pro Czech Design Week připravilo studio Idea & Maker dua Johana Kroft a Maxim Kroft, jejichž digitální umění přesahuje do světa NFT. Přihlášky pro vystavující jsou otevřené do konce července. Ta nejzajímavější a nejoriginálnější tvorba získá pozvání na festival zdarma.

S příchodem letního období zahájil festival Czech Design Week příjem přihlášek pro devátý ročník a mimo jiné se přemístil do nové lokality. Organizátoři festivalu se rozhodli setrvat v centru a poprvé s designovou tvorbou zavítat do pražské výstavní síně na Masarykově nábřeží, jež je pevně spjatá s historií naší republiky.
Ikonický funkcionalistický prostor Galerie Mánes vznikl na přelomu 20. a 30. let minulého století podle návrhu architekta Otakara Novotného pro Spolek výtvarných umělců Mánes, který hostil taková jména jako Max Švabinský, Toyen, Emil Filla, ale také Pablo Picasso, Salvador Dalí či Frank Lloyd Wright. Zatímco minulost patřila převážně velikánům výtvarného umění, letos do Mánesu zavítají přední designéři nejen české scény, kteří veřejnosti ukáží, že kreativní tvorba neztrácí svůj dech ani přes náročná období.
V rozmezí tří dnů od 2. do 4. září festival nabídne výběr současné tvorby českých i zahraničních designérů, studentů, značek a studií napříč všemi obory designu: od interiérového a průmyslového designu, sklo, keramiku, fashion a šperk až po grafiku a vizuální tvorbu. Formát panelových instalací doplní na festivalu také každodenní doprovodný program v podobě přednášek, panelových diskuzí, hudebních vystoupení a nově také módních přehlídek.

Organizátoři festivalu Czech Design Week si pro letošní ročník nekladli jiný cíl, než si oslavu tvůrčí činnosti plně užít společně s vystavujícími i návštěvníky, protože design v Mánesu si nic jiného nežádá. Pro návrh festivalového vizuálu bylo letos osloveno studio Idea & Maker dua Johana Kroft a Maxim Kroft, kteří se ze svého berlínského ateliéru nově přemístili do New Yorku. Skrze svoji vizuální laboratoř připravili první festivalový plakát s přesahem do digitálního světa NFT. Barevně sytý a do detailu vyhraný vizuál tak získá i další účel, během festivalu bude vydražen a výtěžek věnován pro dobročinný účel.

Přihlášky na Czech Design Week 2022 jsou otevřené komukoliv, kdo se nebojí předvést svou tvorbu a nechat ji projít kurátorským dohledem. Zasílat přihlášky můžete do 31. července prostřednictvím webového formuláře, nebo na e-mailovou adresu prihlasky@czechdesignweek.com. Ta nejzajímavější a nejoriginálnější tvorba získá pozvání na festival zdarma.

Těžko hledat výraznější gesta občanské angažovanosti, která by se významněji promítla do veřejného a mediálního prostoru, než ta z portfolia anonymních členů skupiny Bolt 958.

Protest je slovo, které často ztrácí význam v bludišti strachu. Svět plný absurdního jednání nechává lidský vzdor lhostejným. Společenská aktivita je strnulá a potřebuje stimul probuzení. Protest není slovo. Protest je čin. Mementem zůstane jizva. Ta rozvíjí otázky a začne střelba. Tam někde v dialogu o pravdu. Kdo, kdy, kde, jak a proč?

AKT I Kyvadlo
Letenské sady jsou již od roku 1991 domovem pražského metronomu, který stojí na místě, kde kdysi shlížel J. V. Stalin. Tento kinetický objekt autora Vratislava Nováka je koloritem městského panoramatu, ale hlubší znalost uměleckého díla ve společnosti chybí. Odpočet pomíjivosti času s typickou červenou barvou je často neprávem anonymní a není úplně zvykem k dílu přiřazovat jméno autora či snad o něm hovořit jako o významné památce.

Tou však bezesporu je! Poslední velká rekonstrukce firmy PSN v roce 2016, která v rámci oprav obarvila kyvadlo na svoji firemní zelenou barvu, vzbudila odpor umělecké veřejnosti. Dílo respektovaného autora nesmí sloužit komerčním účelům, avšak vlna nevole byla silná asi jako od rybářské pramičky někde na Berounce. Širší veřejnost změnu přijala bez emocí. Média o změně barvy informovala, ale vystačila si s formulací, kterou jí poskytla firma PSN: „Zelená bude lépe zapadat do přírodního prostředí parku.“

Legitimizace změny uměleckého díla je gesto absolutní arogance. Kdo ví, jestli by bez intervence skupiny Bolt 958, která na vlastní riziko přetřela metronom opět na červeno, nezůstalo kyvadlo v barvě zelené.

Do jaké míry jsme schopni tolerovat pohrdání soukromých firem ve veřejném prostoru?

AKT II Mánes
Když se po jistě nákladné rekonstrukci Galerie Mánes na Masarykově nábřeží znovuotevřely výstavní prostory, jen málokdo mohl tušit, jaké podivuhodné překvapení Spolek výtvarných umělců Mánes chystá. Nekoncepční přehlídka absurdních „uměleckých“ individualit a showroomy komerčních firem. Ano, děkujeme. Hlubšího dna se odkaz tradice, která měla za cíl vytvořit svobodný ostrov umění, nemohla dotknout. Obhajoba spolku Mánes se primárně ohání faktem, že zachránili unikátní architektonický komplex funkcionalistických budov. Nutnou daní jsou výstavy, které neobohacují ducha, ale bankovní konto. Hypotéka se přece zaplatit musí. Tento argument, je jen doznáním neschopnosti, celého spolku, který už v kulturním prostoru ztrácí význam své existence. Základní manažerské pochybení a dehonestace významu Galerie Mánes způsobily mnoha lidem smutek a vyvolaly hněv a nepochopení. Technický stav budovy je jistě v dobrém stavu, ale duše krvácí pod sutinami původní myšlenky.

Gestem nesouhlasu „Mánes krvácí a začíná smrdět“ přispěla skupina Bolt 958 k oživení tématu, které se nebezpečně zapouštělo do stereotypního smíření se s realitou. Červená barva ve Vltavě probudila zájem, který je cenným artiklem. Esteticky a významově povedený teroristický čin promluvil taky o lhostejnosti a slepotě naší společnosti. Ta svojí nečinností přispívá k existenci podobných absurdních pochybení a legitimizuje je. Co je horší? Vystavená obuv známé značky na místě, kde kdysi visela díla Edvarda Muncha, nebo lidská lhostejnost, která svým nezájmem živí už úplně jiné hodnoty?

AKT III Transgas
Brutalistnímu komplexu budov Transgas na Vinohradské třídě nezbývá už mnoho času. Developer je hladový a pozemky svojí lukrativností překonávají všechny hodnoty. Touha vybudovat uniformovaný kancelářský objekt, jehož kvalita je přepočítaná pouze na investiční úroveň, je tak velká, že lobismus a tlak na kompetentní lidi docílil svého. Jak jinak si vysvětlovat poslední ortel bývalého ministra kultury Daniela Hermana, který ukončil probíhající přezkumné řízení o památkové ochraně, a otevřel tak cestu ke kompletní demolici. Unikátní areál je plný prvků, které představují industriální high-tech styl architektury. Plynovodní trubky, jako zábradlí, původní budova dispečinku sestavená z osmnácti tisíc žulových kostek a celkové pojetí hmoty a prostoru spoluvytvářejí dojem stavby z jiné planety. Pravděpodobně nejradikálnější memento brutalistní architektury je nejenom silnou známkou doby minulé, ale zároveň aktuálně nastavuje zrcadlo nevyzrálosti dnešní společnosti v několika vrstvách.

Nulová snaha řešit situaci kolem Transgasu kreativně a využít potenciál prostoru a strukturu stavby k jiným, novým účelům jen definuje, jak je politika neschopná odvážných kroků. Diktát soukromých zájmů v přímém přenosu vítězí nad možností stát pevně za hlubším významem. Tímto přístupem nastavuje normu a vychovává občany k podobné bezohlednosti.

Další vrstvou problému jsou pouze ojedinělé výkřiky vzdoru. Jistě chvályhodné jsou iniciativy „Péče o památkovou péči“, aktivita na sociálních sítích, vzdělávání v podobě publikací o brutalismu, ale další atak ve veřejném prostoru skupiny Bolt 958 přece jen svým rozsahem a důrazem překonává všechny ostatní.

Rudý kouř se vznesl z protitankových dýmových granátů, aby pozornost všech alespoň na chvíli obrátil na fakt, že není možné nechat problém bez komentáře. „Aktentát“, jak sami autoři svoje intervence nazývají, spojuje apel a uměleckou zkratku. Motivace skupiny Bolt 958 nemíří primárně na samotné iniciátory konfliktu, ale na společnost a její neschopnost iniciativy, vzbudit v sobě vzdor a vyjádřit svůj nesouhlas.

AKT IV (…)
Když se v soukolí slovíčkaření pokouším najít správný přívlastek pro Bolt 958, nemohu se omezit na uměleckou a aktivistickou skupinu, protože asociace k jednomu či druhému nevystihují úplně přesně pravý význam jejich činnosti. Obě jsou v každém z Aktentátů přítomny, ale ten charakteristický popis mi přinášejí až samotní autoři: „Jsme teroristická buňka.“ Malá skupina s banálními prostředky agresivně vstupuje do veřejného prostoru, aby zásadním tlakem sdělila svoje požadavky. Červený vykřičník! Nesnesitelný hluk poplachového zařízení. Krvácející galerie. Architektura zahalená kouřem.

„Důležité je, aby lidi vzdorovali, protože pak pro developera nebude tak snadné rozhodnout, že zboří dům, který společnost brání,“ sděluje mi jeden z autorů anonymní „teroristické buňky“.

Jaký další Aktentát přijde? Neptám se ani tak Boltu 958, ale nás, jako spící společnosti. Když jednoho dne docílíme, že lhostejnost nebude tak silně zakořeněná v každém z nás, a nebude ani potřeba dalších intervencí jedné konkrétní skupiny. Zatím, ale plní službu více než důležitou. Vzbuzují totiž pozornost a upozorňují na problematická témata veřejného prostoru. Svojí anonymitou nepřitahují pozornost na sebe, ale na samotný problém. Ponoukají k otázkám a diskuzi. Míří svůj úder přímo do jádra letargie. ∞


text: Jakub Kučera