Prožijte den D roku 2012 tam, kde končí čas a začíná PROSTOR. Od 21. do 27. prosince vyjma Štědrého dne, v novém žižkovském kulturním centru na Koněvově 219, Praha 3 se projekt PROSTOR promění v hudební klub, výstavní galerii, artové kino, knihovnu i prodejní trh!

„Pop-up“ neboli jednorázová série akcí, se uskuteční v NOVÉ CHMELNICI, místě, kde se od 80. let psala pražská klubová historie. Pořádaly se tu rockové a punkové koncerty (Pražský výběr, Visací zámek, Garáž), poslechové diskotéky, přednášky, výstavy, divadelní představení (HaDivadlo, Divadlo Na provázku). Interiér bývalého Junior klubu Na Chmelnici je zrekonstruován a vizuálně se na PROSTOR připravuje.

Začátek programu je každý den od 15h, každý večer zakončí DJ nebo kapela.

Pátek 21. 12. bude vhodný k nákupu posledních vánočních dárků, a to na stáncích BE:ŠIK. „Počkáme si, jak to skončí“ je název výstavy obrazů Jany Julínkové, vernisáž začíná v 19h. Ve 20h bude historicky první PROSTOR oficiálně zahájen, poté bude následovat JEJICH VEČÍREK – párty, kterou organizuje časopis Kulturní Pecka. Nyní se tým Pecky navázal na PROSTOR a nabízí večírek ve stylu 80. let s DJs Martinem Mikulášem, Borisem Planetou a Mr. Ultrafinem. Večer začne v roce 1980 a hudebně dorazí do roku 2012.

V sobotu 22. 12. pokračujeme se stánky BE:ŠIK. Pro všechny, kteří se chtějí naladit po konci světa na správnou vlnu energie tu bude od 17h JÓGA MASHUP. Večer zahrají mladé hudební kapely.

Neděle 23. 12. patří svěžímu dokumentu o současné společnosti. KINO PROSTOR: Dokument pro lidi, s následnou diskuzí se spoluautorkou Lilianou Mikhnevich, filosofem Václavem Bělohradským a SHE-MONem, piercerem a modifikátorem ze studia Hell. Po této akci následuje electroswingová tančírna s DJ Paolo di Maki.

Po Vánocích v úterý 25. 12. si společně oddychněme a otevřeme knihy. KNIHOVNA PROSTOR: Librarium Mobile – prohlédnout si budete moci knihy s tématem konce světa, z oblasti umění, designu a kultury. Změna rytmu nastane ve 20h, kdy odstartuje drum & bass mejdan v režii DJs PE:TE, Twisted Minds, Crespo a Eska.

Ve středu 26. 12. je také možné prolistovat se knihami a užívat si další denní program. Od 19h je připravena přednáška a workshop PRAKTICKÁ LEKCE s konopnou popularizátorkou Hanou Gabrielovou o potenciálu konopí a jeho využití, o roli ve zdravotnictví, zemědělství, o přínosu pěstování v České republice. Ale pozor! Z konopí se bude i vařit. Ve 21h je přichystán koncert kapely Sun Drive a pak DJ Orwe.

Závěrečný den, čtvrtek 27. 12. bude patřit skupině ZTOHOVEN, od 18h je připraveno KINO PROSTOR: Občan K. s následnou diskuzí s umělci. Od 20h proběhne oficiální zakončení cyklu a ZÁVĚREČNÁ PÁRTY s kapelou Chamber Worcester, kterou vystřídá DJ Sestra se svým divokým mixem.

Veškeré informace o PROSTORu najdete na https://www.facebook.com/projekt.prostor

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamuje DJ a moderátor Radia 1 Martin Mikuláš.

LP
Various Artists – Feeling Nice Vol.1
Tramp Records
DJ a majitel labelu Tramp Records Tobias Kirmayer už vydal pár pěkných kompilací a jeho jméno je zárukou kvality. Když se podobní nadšenci sejdou dva, vzájemná soutěživost je donutí vybrat ze svých sbírek opravdu ty největší pecky a rarity, které by jinak možná nebyli ochotni sdílet. A tak Tobias spolu s Danielem Wandersem vytáhli každý šest superraritních funksoulových pokladů, které najdete na jedné z nejlepších funkových kompilací posledních let.




LP
Various Artists – Off Season: Jazz and Grooves from Poland 1966–89
Funky Mamas and Papas Records
Polská dýdžejská grupa Soul Service vydala v minulých letech čtyři díly kompilace Polish Funk, na kterých mapuje polskou groovy a funky tvorbu z doby komunismu. Překvapivá kvalita a procítěnost nahrávek dostala nejednoho zápaďáka a nyní nám Soul Service představují jazzové klenoty, které vybrali na základě své praxe. Polský jazz měl u českých muzikantů vždy respekt a z téhle desky pochopíte proč.




LP
Komunisti – Dlouhá zima
Starcastic
Na závěr dvě novinky na vinylu z domácího vydavatelství Starcastic. Po sólové desce u Starcastic se Bonus vrací jako člen kapely Komunisti. Kytarová muzika a komentáře k aktuálním společenským problémům nahlas a přímo.






EP
Jelly Belly – Deaf Till 30
Starcastic
Čtyřskladbové EP nabízí „tanečně-phankovou formu hluku a poslání hudbou (místo zbraní) osvobodit bájnou krajinu Východné pobrežie“.

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamuje DJ a moderátor Radia 1 Martin Mikuláš.


Tomáš Dvořák
Machinárium Soundtrack
Minority Records
2011
Je to asi deset let, co se na české scéně objevil projekt Floex. Vydali krásné album, odehráli i pár pěkných živých koncertů – a slehla se po nich zem. Tvůrce projektu Tomáš Dvořák se mezitím věnoval svým audiovizuálním projektům a také soundtracku k počítačové hře Machinárium od Amanita design. Kdo se zkusil vžít do role malého robota i se zvukem, už tuší, co ho na desce čeká. Organická elektronicko-akustická hudba, kde se prolínají zvukomalebné nálady dokreslující pocity robota a jeho úspěchů či neúspěchů v procházení labyrintem. Kdo hru nehrál, nevadí. Tento soundtrack se hodí i k našim životům v reálném machináriu. Album obsahuje také tři pohlednice s výjevy ze hry a kód k digitálnímu downloadu.


Dikolson
The bear is sleeping now
Minority Records
2011
Machinárium na barevném vinylu bylo rozprodáno ještě před vydáním, ale LP projektu Dikolson je na červených vinylech zatím dost. Dikolson je alter ego Filipa Míška, kytaristy známé české indie kapely Khoiba. Kromě Khoiby se Filip věnoval v posledních letech také filmové hudbě, vytvořil soundtracky k filmům Restart (2005) a Day of the Dragon (2010) a dále hudbu k vizuálnímu a tanečnímu představení Indefinite Kingdom (Tokyo 2010) .Dosavadní zkušenosti zúročil ve svém projektu Dikolson, album vznikalo tři roky a patří k nejambicióznějším českým počinům letošního roku.


Hocus Pocus
16 Pieces
Onandon Records
2010
Začátkem května dorazili do Prahy představit své poslední album francouzští hiphopeři Hocus Pocus. Jedna z nejlepších živých hiphopových kapel předvedla opět prvotřídní živou show a přivezla nám také desky z vlastního labelu Onandon Records. Na vinylu si můžete pořídit nejen album, ale také tzv. DJ Tools, neboli desky plné beatů, samplů a hlášek, se kterými DJ kapely vyhrál světový šampionát v djingu DMC. Mix hiphopu, funku a jazzu s libozvučnou francouzštinou z gramce jen tak nesundáte.

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamuje DJ a moderátor Radia 1 Martin Mikuláš.

Cravo e Canela
Preco de Cada Um
LP
Mr Bongo
Brazilská kapela Cravo e Canela nahrála album Preco de Cada Um v roce 1977 a najít originální vydání desky není snadné. Proto anglický label Mr Bongo přichází s re-edicí a vy máte možnost vychutnat si jednu z nejlepších desek brazilské populární hudby (MPB). Není to bossanova, ale spíše samba z Ria a rytmy z Bahie a najdete zde i coververzi popového hitu Stupid Cupid v tropickém podání s vůní skořice a hřebíčku.






Various Artists
Thai? Dai!
LP
Finders keepers
Exotiku z druhého konce planety nám servírují pánové z labelu Finders Keepers. Na kompilaci Thai? Dai! zachytili vliv západní kultury na rodící se rockovou scénu v Thajsku sedmdesátých let. Nenajdete zde legrační coververze západních hitů, ale původní tvorbu někde mezi Luk Thung (hudba venkova) a Luk a Luk Krung (hudba města). Beatový drive rockové kapely s asijskými vokály.






DJ Format feat. Sureshot La Rock
Dope Pusher
12″
Zabijácký singl od mistra Formáta, skvělý zvuk, živé samply, poctivý rap a nechybí instrumentální verze.

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamuje DJ a moderátor Radia 1 Martin Mikuláš.

Vinyly už pár let nejsou „dýdžejskou záležitostí“. Hudba se na akcích pouští převážně z empétrojek, a proto i my jsme obchod zaměřený na širokou veřejnost. DJs už by nás zkrátka neuživili. To ale neznamená, že nemáme dýdžejům co nabídnout. Po sběratelských zajímavostech představených v minulém čísle se tentokrát podíváme na novinky pro DJe. Pro ty, kdo stále hledají novou hudbu i ve starých archivech, pro hudební nadšence s rozhledem, individuality, co si jedou vlastní styl.

Urban Recordings Presents
2LP
Global Bass Vol.1
Takzvaná „bass music“ není pouze dubstep, ale vše, co duní řádnými basy, a to je v tomto případě dvanáct skladeb ve středním tempu s vlivy a samply od Balkánu po Kolumbii a starý dobrý swing.








Chusma Records
12″
Cumbia! Bestial EP
Kolumbie a místní styl „cumbia“ prožívá globální revival od Argentiny po Londýn. Na tomto sampleru najdete jedny z nejpopulárnějších současných pecek od Instituto Mexicano del Sonido nebo Bomba Estereo.






Love Monk Records
7″
Makala – SwingJazz/Boogaloo
Stejně jako se v pátek večer mačkají hosté v přeplněných barech Madridu, je nabitý i tenhle singl producenta Makala. Ten si ovšem žije v klidu na vesnici na severu Španělska, sampluje swing a přidává breaky, beaty a scratche k chytlavému boogaloo.






Wack Records
7″
Smov and Dedy Dread – No Diggin
S mashupy a bootlegy se asi někde roztrhl pytel, ale když je nehrajete celý večer, na rozjetí mejdanu fungují skvěle. Kouzelná kombinace něčeho notoricky známého s nečekaným a novým je v tomto případě rap Dr. Dre (Blackstreet) ze skladby No Diggity z roku 1996 a chytlavé spodky v rytmu bossanovy.






Resense Records
7″
DJ Tzinas – Bossa Nova
Stejně jako Wack i Resense se zaměřují výhradně na předělávky. Už šestnáctý singl v řadě Resense nabízí šlágr Elvise Presleyho, který nazpíval v roce 1963 na soundtrack k filmu Fun in Acapulco. Beaty a basy přidal DJ Tzinas a písnička se i s nahraným (a ne příliš povedeným) rewindem uprostřed může vrátit do klubů.

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamuje DJ a moderátor Rádia 1 Martin Mikuláš.

Anglické vydavatelství Soundway vydává zapomenutou hudbu pulzujících hudebních kultur, především z Afriky a Latinské Ameriky sedmdesátých let.

Various Artists
Palenque, Palenque
Soundway Records 2010
Příběh aktuálního 3LP Palenque, Palenque začíná v 16. století, kdy do přístavu Cartagena v Kolumbii přivezli první otroky z Afriky. Do zrušení otroctví jich bylo přes půl miliónu a mnozí z nich utíkali a zakládali tzv. palenques, neboli svobodná města, ve kterých žili v izolaci, a ta přispěla k novému hudebnímu jazyku. Hlavní kolumbijské rytmy vznikly během španělské kolonizace kontaktem černochů s indiány a míšenci.

Slavné vydavatelství Discos Fuentes vzniklo roku 1934 a v padesátých letech byly založeny první soundsystémy – picós. Zpočátku to byly jen mechanické gramofony a na mejdanech (fiestas) stále kralovaly živé kapely. To se změnilo s nástupem elektřiny, picós začaly přidávat reproduktory a také dovážet hudbu z Kuby a Antil. Začátkem sedmdesátých let představily soundsystémy El Ciclón, El Sibanicu a El Conde hudbu z Haiti a Afriky.

Africké desky dodaly picós prestiž a DJové bedlivě střežili své největší pecky, aby je nevypátral a nezakoupil konkurenční soundsystém. Pečlivě zničili papírový obal a seškrábali z desky nálepku. Námořníci ale přiváželi do přístavů hudbu z celého světa a DJové se vydávali do Afriky i Evropy nakupovat desky pro svůj soundsystém. Poptávka po africké hudbě byla veliká a labely jako Felito, Tropical a Machuca začaly vydávat lokální verze afrických skladeb. Důležitou roli měly opět picós, které tyto desky zpopularizovaly u chudého publika. Kolumbie se tak stala první zemí mimo Afriku, kde se v sedmdesátých letech znovuzrodil afrobeat. Historii popisuje obsáhlý text uvnitř LP, ze kterého jsem čerpal i já.

Label Soundway rozhodně nebude nudit ani v budoucnosti, právě vydává kompilaci The Sound of Siam, kde najdete Leftfield Luk Thung, Jazz and Molam z Thajska v období 1964–1975.

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamuje DJ a moderátor Rádia 1 Martin Mikuláš.

Auto17
The Automatics Group
Touch Music
EMC VCS3 byl první přenosný syntezátor v prodeji. Dva lovci zvuků se za ním vydali do Music Research Center v Yorku a získali 49 nahrávek. Syrové výstupy zaznamenané na této desce zahrnují široké spektrum zajímavých vzorků a hluků z útrob této prehistorické analogové nestabilní a nepředvídatelné mašiny. Máme je v sekci „noise“ spolu s moderními hlukaři jako jsou Robin Fox nebo Fenn O‘Berg.


Various Artist
Gilles Peterson presents: Worldwide
BBE Records
Gilles Peterson nehledá hudbu v syrových zvucích, ale mezi talenty z celého světa a představuje ji ve svém pořadu na BBC, který se vysílá také do celého světa. Za pětadvacet let v hudebním průmyslu lze jeho vytříbenému vkusu věřit a tato kompilace to potvrzuje. Zkrátka pohoda a kvalita.


The Apples
Kings
Freestyle Records 2010
Izraelský devítičlenný ansámbl dal o sobě vědět coververzí skladby Killing od Rage Against The Machine. To bylo před třemi lety. Následovalo album Buzzin‘ About a vyprodané turné a nyní jim vyšla druhá, ještě lepší deska. Pánové rozhodně neusnuli na vavřínech a svou verzi world music postavenou na funkových základech posunuli o kus dál. Podílejí se na ní i dva hosté: legendární trombonista a kapelník Jamese Browna Fred Wesley, ale také v Izraeli neméně proslulý zpěvák a perkusista Shlomo Bar. Výsledkem je dynamická originální fúze čerpající z funku, z hudby středního východu, dubu a DJské kultury. Ostatně dva DJové a jejich ostré scratche na desce i na koncertech podtrhují originální zvuk The Apples.

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamují DJ a moderátor Radia 1 Martin Mikuláš a DJ Mr. Ultrafino.

Saxana – Girl On A Broomstick
O chvályhodné snaze labelu Finders Keepers vyhledávat a vydávat zapomenuté perly obskurních hudebních produkcí jsme už jednou psali. Nezmínit se o jejich předčasném vánočním dárku českým posluchačům ale nelze. Dexempo multo šumpoplex, představte si, že nám vydali na vinylu Saxanu. Možná jste si při sledování pohádky ani nevšimli, že soundtrack k dobrodružstvím mladičké čarodějnice je jedním velkým výletem do říše psychedelického funku, který dokázal rozparádit i jinak většinou trochu zatuhlý orchestr Karla Vlacha. Celou krásu má na svědomí opomíjený génius jménem Angelo Michajlov, dítě operních zpěváků ze Sofie, který v osmnácti letech přijel do Prahy s pár leva v kapse a od práce topiče v Alkronu a hraní po barech se dopracoval až na pozici dvorního skladatele Marty Kubišové. Filmových soundtracků najdeme na jeho kontě daleko víc (Metráček; Lucie, postrach ulice; Chobotnice z druhého patra; …), ale právě Dívka na koštěti, ve které spojil šlapající bigband se strašidelnými zvuky syntetizátorů, je určitě jeho majstrštyk. A navíc tu vznikl jeden velký bonus. Zatímco všude ve světě tahle zajímavá hudba doprovázela většinou úžasně blbé sci-fi slátaniny, my se při jejím poslechu můžeme dívat na pohádku s příznačně čarokrásnou Petrou Černockou. Mimochodem – jen její hřívě červených vlasů je v brožuře vložené do obalu desky věnováno hezkých pár odstavců.

Toxique
Outlet People
Toxique Music s. r. o. 2010
Zapomeňte na rozpustilou Kláru hopsající na gauči, z nového alba Toxique na nás kouká pět vetřelců, i když muzika není zdaleka tak nepřátelská. Toxický elektropopík je vysoce nakažlivý a k šíření mu pomáhá i originální design ze studia Najbrt. Ze třinácti skladeb na CD se jich sedm vešlo na šestiúhlý barevný vinyl s novým toxickým znakem kapely.

Obba Supa
Too far Gone, Beaks on faces
Chakra Sounds 2010
Poslední tip na pěkný vinyl souvisí s návratem saxofonisty a producenta Radima Vychopeně do Čech. Během dvou let v Londýně se zapojil do undergroundové hiphopové scény, pořádal Spread Luv sessions, ovládl sampler MPC2500, nahrával a vystupoval s četnými umělci. Výsledkem jedné z takových spoluprací je i singl, který produkoval Hey!Zeus, kde rapuje Teknical Development a dohromady si říkají Obba Supa. Singl vychází v ručně číslované limitované edici 300 kusů a Radimo tu nahrál flétny a saxofon. Na první poslech je to pěkná haluška utopená v kouři skunku pro dumavé hiphopery, spíš triphop a freejazz, ale čert vem žánrové škatulkování. Mimochodem Radimo od svého návratu už stihl nahrát dechy na nové album Olivera Lowe, sestavil živou kapelu pro koncerty Prago Union a hrál s Michalem Cimalou, tvůrcem originálních hudebních nástrojů, například kytar postavených ze snowboardů.

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamují DJ a moderátor Radia 1 Martin Mikuláš a DJ Mr. Ultrafino.

Přes léto jsme nové desky moc nesledovali, zato k nám dorazilo několik tisíc vinylů z druhé ruky z Anglie. Když se probírám takovou sbírkou, narážím nejen na zajímavé fotky a výtvory na obalech, ale také na originální řešení samotných obalů. Je to přidaná hodnota hudebních nosičů, pro zajímavost jich několik představujeme.
Obaly LP desek jsou nekonečné téma. Originální funk soulové obaly desek ze 70. let vyšly vloni knižně u vydavatelství Wax Poetics, kde vychází stejnojmenný časopis, nezbytná příručka pro znalce a producenty hip-hopu. Českým obalům LP desek od 70. let se věnuje například dokument Petra Kozy a Vladimíra Škultéty „Long Play“. A na cestě je nový singl české kapely Toxique, který vyjde i na vinylu ve tvaru „Toxického hexagonu“.

Jefferson Airhead
Congratulations 12”
1991 Warner Music
První singl britské kapely je rozkládací plakát z jedné a magazín z druhé strany.








RTB (Tom Robinson Band)
Power In The Darkness
1978 EMI
Debutové album punkera Toma Robinsona uvnitř skrývá šablonu, přes kterou si můžete nasprejovat symbolickou zaťatou pěst z obalu třeba na svoji koženou bundu.




The New Seekers
Circles
1972 Polydor
Australská pop rocková kapela, která se proslavila díky slavné znělce pro Coca Colu v 70. letech. Skládací obal připomíná objektiv kamery.




Rod Stewart
Sing It Again Rod
1971 A&M Records
Z přední strany obalu ve tvaru skleničky se na vás skrz whisky dívá mladý rocker Rod Stewart. Ze zadní strany vidíte to, co vidí Rod – totiž že se na vás dívá.




Phil Cordell
Hearts on Fire 12”
1979 Virgin Records
Disco singl britské popové hvězdičky překvapí v momentě, kdy se velké hořící srdce z obalu objeví na bílém vinylu.






Thompson Twins
Don’t Mess with Doctor Dream 12”
1985 Arista Records
Singl synth-popové kapely z alba „Here’s to Future Days“ v neobvyklém tvaru s obrázkem nahaté holčičky.

S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamují DJ a moderátor Radia 1 Martin Mikuláš a DJ Mr. Ultrafino.

Orchestre Poly Rythmo
The Kings of Benin Urban Groove 1972 – 80
Poté, co se po předchozích kompilacích západoafrických hudebních rarit na pultech recordshopů doslova zaprášilo, přichází label Soundway s dalším výletem do hudební historie černého kontinentu. Hlasatelem a tvůrcem muziky v západoafrické zemičce jménem Benin je už od 70. let minulého století kapela Orchestre Poly Rytmo, která do dnešního dne vydala přes 100 alb a 50 singlů. Kompilace prořezává její tvorbu skrz afrofunk, afrobeat, latinské inspirace a kubánské rytmy, kterými už přes 40 let ovládá beninské dancehally. Velmi povedené a krásně znějící 2LP.

GuynaMukat
Afro Disco Boogie Edits
Druhá deska ze série tanečních editů africké verze disca z mixpultů prvoligových producentů Nika „Mukatsuku“ Westona a Guy „Guynamite“ Bentona. Čtyři velevzácné bomby hrozící destrukcí každého tanečního parketu. První vydání se rozprodalo během pár týdnů, volume dva mizí neméně rychle.

The Simonsound
Reverse Engineering
First Word label
Spolupráce zvukového mistra Simona Jamese se zkušeným DJem a producentem Mattem Fordem pokračuje na jejich debutovém albu ruchy rádiových vln i funkové klasiky. Matt, známý jako DJ Format, už spolupracoval se Simonem například na projektu Mattis. Reverse Engineering jde dál do oblasti experimentování s analogovými zvuky inspirovanými „space music“ 50. a 60. let. Používají tape loops, kosmické zvuky syntezátorů a nových generátorů včetně nesmrtelného Moogu, na kterém předělali například funkovou klasiku It`s Just Began od Jimmy Castor Bunche nebo Tour de France od Kraftwerk, zde kvůli kosmičnosti přejmenované na Tour de Mars.

Various Artists
D-I-Y (Do It Yourself, The rise in the independent music industry after punk)
Soul Jazz Records

Tato kompilace vyšla sice už před pár lety, ale je skvělým hudebním dokumentem k tématu DIY. Obsahuje i miničasopis s rozhovory a profily kapel, ze kterého jsou i následující řádky a rozhovor s Geoffem Travisem z record labelu Rough Trade.

překlad: Martin Mikuláš, Phono.cz

Po punkovém roce 1977 se v Anglii vyrojila řada nových nezávislých vydavatelství, obchodů, studií, manufaktur, distributorů, DJů a časopisů. Kapely a labely vznikaly mimo již rozjetý hudební průmysl a postrádaly znalosti o vedení podniku. Nová pravidla a struktury řízení tak vznikaly téměř náhodně, což vedlo ke společnému smyslu pro vedení a spolupráci mezi obchody, labely i umělci. Smlouvy pro umělce s férovým podílem 50 % pro label a 50 % pro kapelu se staly standardem. Dělaly se většinou jen na jedno album a kapela pak mohla klidně přejít k jiné firmě. Šéf Factory Records Tony Wilson dokonce prohlásil, že kapelám patří vše a vydavatelství nic. Tento rovnostářský přístup vedl k vytvoření formace později známé jako Cartel, první nezávislé sítě k distribuci hudby, kterou inicioval Geoff Travis z record shopu Rough Trade.

Record shop Rough Trade jsi otevřel někdy v roce 1976 nebo 77. Měli jste na krámě jenom punk?
GT: Byl to spíš „pre-punk“, bylo to asi šest měsíců před punkem, když jsme otevřeli. Na začátku jsme měli spoustu secondhandových rockových desek jako Tim Buckley, Van Morrison, Jackson Brown a samozřejmě The Stooges a New York Dolls. A hodně reggae, lokální, protože jsme byli v místní reggae komunitě. Pak se kolem nás strhla ta punková bouře a najednou to bylo všude. 101ers hráli v Albionu a do obchodu začali chodit lidi jako Mick Jones, Steve Jones nebo Billy Idol.

Aby se mrkli, jestli máte jejich desky?
GT: Možná se přišli podívat, jestli je máme skladem. Ale ještě předtím, než je začali vydávat, měl náš krám už nějakou reputaci. Vozili jsme zajímavé desky z Ameriky jako třeba první Pere Ubu, kterou vydal David Thomas vlastním nákladem. Dozvěděli jsme se o nich a psal jsem těm lidem dopisy, jestli je můžeme koupit. Tak jsem se seznámil s Edem Bahlmanem a Ginou Franklin z 99 Records, kde vydávali ESG, Liquid Liquid atd. Část mé práce nákupčího bylo nacházení neobvyklých věcí, které nikdo jiný neměl, doslova jsem je stopoval. Například v Paddingtonu existoval takový label – šli jste nahoru a tam seděl Francouz Larry a měli Sky Dog. To byli lidi, kteří přivezli první EP od Flaming Groovies, Sick of You od Iggyho Popa, bootlegy Velvet Underground a tak. Spousta lidí k nám pro takové desky chodila. Sky Dog byli dobrý, protože to byli tak trochu hipíci, ale milovali punkovou hudbu. V bytě na Ladbroke Grove bydlel se mnou taky chlapík jménem Boss Goodman a ten uspořádal festival Fun City, kde hráli MC5. Byla to totální katastrofa. Boss byl lunatik jako třeba Hells Angels, milej kluk. Otevřeli jste jeho ledničku a tam nebylo nic kromě pět let starýho mlíka a hromada LSD. Ale byla to legrace. Ladbroke Grove toho hodně pamatuje. Hippie scéna, Jimi Hendrix, sídlili tam Island Records a když se to zkřížilo s punkovou scénou, byla to skvělá lokalita.

Dokončení rozhovoru z tištěného časopisu.

Kolik jste prodali kopií jedné desky v obchodě?
GT: Kupoval jsem od každého kusu tak 50, takže docela dost.

To bylo všechno na krám?
GT: Ano, tenkrát se to vše prodalo v obchodě, ale nápad založit distribuci vznikl právě tehdy. První kapela, která za námi přišla s vlastním singlem, byli Desperate Bicycles. Přišli jako že tohle jsme udělali a vypadali upřímně. Tak jsem řek jó, zajímavý, to zní dobře, trochu divně, pár jich koupíme. A tím to začalo. Přišel Green ze Scritti Politti a přinesl svou desku, Skank Bloc Bologna, taky Daniel Miller a přinesl pásku T.V.O.D a Warm Leatherette. Já jsem byl za pultem, pustili jsme to nahlas a když se někdo ozval od pokladny s dotazem, co to je, bylo to dobrý znamení.
Když se objevili Buzzcocks se Spiral Scratch, bylo to velký. Jejich manažer Richard Boon přijel do Londýna a pustil nám pásku a my na to, to je skvělý! Byl to první nezávislý singl vyrobený v Anglii, který šel dobře na odbyt. Co si pamatuju, tak se ho prodalo několik tisíc. A s tím přišel nápad, že bysme měli mít národní distribuci.

Jak jste to udělali?
GT: Přirozeně potkáváš lidi se stejným smýšlením a nápady, tak jsme se seznámili s ostatními obchody v zemi. Spřátelili jsme se s Petem ze Small Wonder, obchodu z Walthamstow, protože vydal Patricka Fitzgeralda a první singl Cure a my jich koupili hromady. Pak jsme poznali další obchody, Jeffa z Probe (Liverpool), Boba z Last Up At Fast (Edinburgh), Lloyda z Revolveru (Bristol), atd.

Byly to obchody podobné Rough Trade?
GT: Ano, všechny vypadaly docela stejně, všichni měli podobné nápady. Kolem bylo spousta muzikantů, co dělali fakt dobrý věci a nám se líbil nápad dělat si vše sami (DO IT YOURSELF). Když jsi byl v kapele, přišel jsi i na to, který obchody by prodávaly tvoje desky, a tak se začala tvořit síť. My jsme ji nazvali Cartel a snažili se ji profesionálně řídit. Brali jsme to naprosto vážně – napůl obchodně a napůl politicky – s cílem vytvořit řádnou nezávislou distribuční celonárodní síť. To znamenalo, že už jste nemuseli být u velké nahrávací firmy, nepotřebovali jste třetí stranu, abyste mohli prodávat svoje desky. Díky této myšlence jste měli svůj osud pod kontrolou. Byla to skvělá věc a fungovalo to. Rostlo to a rostlo a děly se úžasný věci, například když se Tony Wilson snažil získat smlouvu pro Joy Division u EMI, jejich manažer Rob Gretton prohlásil, že na to serou a udělají si to sami, a šli do toho s Factory. To byly zlomové okamžiky.

Takže Rough Trade distribuovaly Factory?
GT: Jo, všechny ty skvělý labely, Factory, 4AD, Mute, Creation. Roky jsme pro ně dělali takové potrubí a posílali to do světa, fungovalo to výborně. Pamatuju se na rozhovor s Tonym – myslím, že album Swell Maps vyšlo ve stejný den jako Joy Division – a Tony se ptal, kolik jsme toho prodali. Řekl jsem mu nějaké číslo a bylo to víc než Joy Division! O pár let později toho samozřejmě Joy Division prodali mnohem více, ale byla to zábava a duchovně nás to naplňovalo. Crass přišel do krámu s Johnem Loderem, který později založil Southern Studios a pak Southern Distribution. Crass se objevil ve vší své parádě, vypadal trochu vystrašeně a nemohl být milejší. Vzali byste nějaký naše desky? Pokecali jsme a něco koupili. Stejný to bylo s Genesis P. Orridge (Throbbing Gristle).

Kolik obchodů bylo v Cartelu?
GT: Klíčové obchody byly Revolver v Bristolu, Red Rhino v Yorku a Leamington Spa, Small Wonder ve Východním Londýně, Geoff z Probe v Liverpoolu, Fast v Edinburghu. Staly se regionálními centry a prodávaly do své oblasti, jako mlíkaři.

Fungovaly tedy i jako velkoobchod?
GT: Ano, byla to centra distribuční sítě a pokrývala jejich území, například Edinburgh prodával do Glasgow a tak podobně.

Takže to byl kolektiv?
GT: Byl to kolektiv v tom smyslu, že jsme spolu všichni mluvili, měli jsme stejné cíle a byli jsme součástí stejné věci, věděli jsme, že můžeme pomoct kapele. Mám na mysli třeba singly Depeche Mode, prodali jsme jich spoustu! A bylo dobré mít v tom systém, základnu a lidi pracující pro stejnou věc. Vydrželo to docela dlouho. A architektem jsem nebyl ani tak já, postavili to lidi jako Richard Scott z Rough Trade. Distribuce sídlila v takové boudě za record shopem. Později jsme se přestěhovali za roh do Elgin Crescent do mnohem větších skladových prostor.

A label běžel současně?
GT: Ano, to byla vždycky moje záležitost. Pomáhal jsem rozjet distribuci a stal se hlavním nákupčím pro record shop. Tak jsem se asi stal A&R manažerem labelu, mluvil jsem s kapelama, co přicházeli se svými nahrávkami.

Když jsi se staral o label, pracoval jsi v record shopu?
GT: Dlouhá léta ano, bral jsem pět liber týdně a zpočátku jsem ještě hrál čtyři noci v týdnu jako DJ v Dingwalls, abych si trochu přivydělal. Hrával jsem tam jenom soulový desky, téměř schválně úplný opak toho, co jsme měli v krámu.

Proč skončila distribuce Rough Trade?
GT: Distribuce skončila, protože se příliš rozrostla. Chci říct, že administrace úplně zkolabovala, katastrofálně, byli jsme příliš úspěšní. Proměnilo se to v ohromný obchod a v jednu chvíli tam pracovalo asi 120 lidí – v Německu, Americe a Anglii. Přijde mi, že s velkým růstem k nám přišla spousta lidí s profesionálním, více konvenčním a obchodním zázemím a mluvili tou manažerskou hantýrkou, což byl pěkný nesmysl. Já jsem docela inteligentní, ale nedokázal jsem pochopit, o čem to kurva mluví. Ten jazyk byl hodně rozvracečský. Myslím, že to hodně pokazili, protože zničili komunitní atmosféru. Fungovali jsme dlouho jako komunita, měli jsme stejné peníze a to vytvářelo úplně jinou atmosféru.

Byli jste proti velkým nahrávacím firmám?
GT: Na velkých labelech vycházela spousta dobrý muziky, ale bylo skvělý, že spousta nových muzikantů chtěla být součástí tohoto nového systému. Skutečnost, že Joy Division zůstali u Factory, že Smiths podepsali smlouvu s Rough Trade, to byly důležité okamžiky.

Je Rough Trade dnes stejný jako dřív?
GT: Ne tím samým způsobem. Myslím že se proměnil v menší a soudržnější skupinu lidí. Tím chci říct, že nesnáším politikaření v kancelářích, je to strašná ztráta času. A Jeanette Lee, která dneska spoluvlastní Rough Trade, byla v kapele Public Image a taky spolu s Donem Lettsem otevřela obchod Acme Attractions na Kings Road. Pořád tak spolu sdílíme stejného ducha. Je to částečně anarchie, částečně punk a částečně přísná pracovní morálka. Je to podivná míchanice.

Existuje dneska nezávislý hudební průmysl?
GT: Ano existuje, ale vypadá už trošku jinak, protože tohle všechno byl specifický okamžik v čase, všechno bylo hodně vzrušují a bylo to jako poprvé na pódiu, něco nového. Dneska je to vzrušující, ale jiným způsobem – samotná hudba je vzrušující. A ty struktury, politika a teoretizování jsou ve finále mnohem méně zábavné, než samotná práce, kterou lidi dělají a co produkují.

Ale kdyby se vám podařilo je dostat do pozice, kde se propojí?
GT: To je pravda. Když se propojí, je to dobrý. Jenom je to dneska dost jiný. Je těžké mít hodně času na přemýšlení o tom, co se děje, když máš skloněnou hlavu a makáš a snažíš se přežít. Je to jiný. Musíš si uvědomit, že na začátku byly hudební noviny jako Sounds, Melody Makers, NME a samozřejmě John Peel. Ti všichni toho byli součástí. Dneska máš samozřejmě internet. Není to o tom, že bychom chtěli všichni zbohatnout. Byl by to hezký vedlejší efekt, ale než se to dozvíš, už seš stejně mrtvej, takže to je hlavně snaha dělat věci, který miluješ.

Ještě pořád vás to baví?
GT: Jo, ani nevim proč. Zažili jsme tolik problémů, ale to je život. Ale taky jsou okamžiky, kdy jsi spokojenej.

S novinkami na vinylových deskách vás seznamuje DJ, moderátor Radia 1 a spolumajitel record shopu Phono.cz Martin Mikuláš.

Bonobo
Black Sands
Bonobo dorazili v červnu opět do Prahy, skvěle zahráli ve vyprodaném klubu a pokračovali v turné. Jejich nové album vyšlo i v limitované edici na vinylu a obsahuje nejen dvě dobře vylisované sto osmdesáti gramové placky, ale i kód k digitálnímu downloadu zdarma. Ten zadáte na webu vydavatelství Ninja Tune a album máte rázem i ve formátu kvalitní MP3.

Various Artists
Tumbélé!
Pánové z labelu Soundway lítají po světě a ze zaprášených krabic se zapomenutými vinyly loví rarity a exotické groovy. Jsou mezi nimi afrobeatové poklady z Ghany a Nigérie, fúze calypsa, cumbie a jazzu z Panamy a na nejnovější kompilaci Tumbélé mapují afrolatinské zvuky francouzského karibiku v letech 1963-74. Místní styl „biguine“ a hudební kontext ostrovů Guadeloupe a Martinik popisuje v bohatém bookletu DJ Hugo Mendez, člen soundsystemu Sofrito, se kterým pořádají v Londýně vyhlášené undergroundové party. Sofrito mix latina a moderních basů si vychutnejte 30. července ve Free-d-baru Mlékojedy, kam Hugo Mendeze přiváží na tropickou party Cabaret Manana.

Various Artists
Freedom, Rhythm & Sound
Civil Rights Movement, Black Power, Malcolm X, Muhammad Ali, Martin Luther King, to jsou jména spojená revolučními myšlenkami šedesátých let, které oscilovaly i mezi jazzovými muzikanty. S hnutím za občanská práva se měnilo i postavení jazzmana ve společnosti. Z baviče se stal umělec a hudba byla rázem způsobem, jak se zapojit do komunity, přestala být únikem. V roce 1965 založil básník Amira Baraka v Harlemu první centrum pro afroamerickou komunitu, kde kromě divadla a poezie pravidelně hráli jazzoví radikálové Sun-Ra nebo John Coltrane. Dekádu před punkovou vlnou kultury DIY začali jazzoví muzikanti vydávat hudbu na svých malých labelech a vlastnit práva ke svým nahrávkám. Spolu s kompilací vychází i kniha FREEDOM, RHYTHM AND SOUND, první kolekce fascinujícího umění albové tvorby. Ikonické obaly těchto jazzových desek jsou jedinečným historickým dokumentem a zachycují první vlnu nezávislé tvorby v populární hudbě.