<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>ARTIKL &#187; Martin Strakoš</title>
	<atom:link href="http://artikl.org/tag/martin-strakos/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://artikl.org</link>
	<description>Tištěný nemainstreamový kulturní měsíčník.</description>
	<lastBuildDate>Sat, 16 May 2026 06:00:12 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.1</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Průvodce ostravskou architekturou</title>
		<link>http://artikl.org/literarni/pruvodce-ostravskou-architekturou</link>
		<comments>http://artikl.org/literarni/pruvodce-ostravskou-architekturou#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 11 Jan 2021 19:13:45 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Valentýna Ondřejová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Literární]]></category>
		<category><![CDATA[Martin Strakoš]]></category>
		<category><![CDATA[Nakladatelství Paseka]]></category>
		<category><![CDATA[Ostrava industriální a moderní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=14896</guid>
		<description><![CDATA[Kniha Ostrava industriální a moderní představuje významné budovy města Ostravy. V době, kdy dnešní centrum Moravskoslezského kraje proﬁtovalo z průmyslu, hutnictví a hornictví, vzkvétala architektura mnoha stylů.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/14896.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Kniha Ostrava industriální a moderní představuje významné budovy města Ostravy. V době, kdy dnešní centrum Moravskoslezského kraje proﬁtovalo z průmyslu, hutnictví a hornictví, vzkvétala architektura mnoha stylů.</strong></p>
<p>Kdysi maloměsto ležící na rozhraní Moravy a Slezska skrývalo potenciál doslova pod povrchem země. Ostrava se v 19. století stala s rozvojem těžebního průmyslu průmyslovou velmocí. Pokud jste se procházeli centrem města v nažehlené bílé košili, záhy jste odcházeli v košili antracitové až černé barvy. Nad silnicemi a ulicemi proudilo uhlí a snítky jeho prachu poletovaly nad hlavami obyvatel a usazovaly se na všem. Ostrava, černá země, země prolezlá žílami černého zlata, black land. Dnes prosperující hlavní město Moravskoslezského kraje vzkvétá stále rychleji a úderněji.<br />
<div class="postGallery"><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/1607439396552-kopie.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/1607439396552-kopie-80x80.jpg" alt="" title="foto: Valentýna Ondřejová " /></a><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/1607439396513-kopie.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/1607439396513-kopie-80x80.jpg" alt="" title="foto: Valentýna Ondřejová " /></a><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/1607439396536-kopie.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/1607439396536-kopie-80x80.jpg" alt="" title="foto: Valentýna Ondřejová " /></a></div><br />
<strong>Nečekaně krásná Ostrava</strong><br />
Ačkoli se první průmyslové podniky rodily již před sty lety, tak až po vybudování železničního spojení Moravy s Vídní předznamenalo postavení železniční stanice ve Svinově v polovině 19. století pravý rozvoj tohoto regionu. A architektura stála u toho a byla svědkem všeho dění. Právě na architektuře lze nejlépe pozorovat transformaci maloměstského významu ve velkoměsto, přechod k urbanismu a mimořádný rozmach industriálního stylu. Formativní vliv firemní estetiky Rothschildových Vítkovických železáren je patrně zanesen i do celkové podoby města. Díky meziválečné proměně Ostravy prostupují městem stavby z režného zdiva ve Vítkovicích, Janákovy a Gočárovy kubistické budovy či přezdobený i ladný historismus a květinová secese Felixe Neumanna s neorenesančními tendencemi. Časté jsou také funkcionalistické a novoklasicistní stavby s dominantou Nové radnice od architekta Vladimíra Fischera ve spolupráci s Františkem Kolářem a Janem Rubým, jež mohla ve skutečnosti vypadat podstatně zajímavěji, kdyby se dostalo prostoru návrhům od Pavla Janáka či Ernsta Kornera.</p>
<p><strong>Významná severomoravská metropole</strong><br />
Pročítání řádků knihy je jako jezdit žlutým panáčkem po Google mapě. Vše si lze prohlédnout díky znamenitým černobílým fotografiím a díky nim i leckde nahlédnout do interiéru staveb. Nejlepší by bylo procházet se zmíněnými místy s knihou v ruce, vidět doopravdy názorné ukázky staveb v celé své kráse. Reprezentativní publikaci o ostravské architektuře napsal historik architektury a památkář Martin Strakoš. Autor působí v Národním památkovém ústavu v Ostravě se zaměřením na problematiku architektury 19. a 20. století. Doprovodné fotografie zmiňovaných budov jsou zásluhou ostravského rodáka Josefa Horázného a Martina Štěrby původem z nedaleké Orlové. Kniha obsahuje celkem přes čtyři sta fotografií a sto sedmdesát hesel. Jedná se o pomyslného průvodce po architektuře města z let 1845 až 1949. Kniha představuje velmi zdařilou a krásně zpracovanou příručku pro nadšence do architektury. Vizuální stránka publikace se pyšní minimalismem a černobílé provedení symbolizuje kdysi charakteristickou šedivost a pochmurnost ostravského regionu. <img class="alignnone size-full wp-image-13154" title="nekonecno" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/Bez-názvu-1.png" alt="" width="20" height="12" /></p>
<p><strong>Martin Strakoš: Ostrava industriální<br />
a moderní<br />
Nakladatelství Paseka<br />
Praha 2020, 240 stran</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/literarni/pruvodce-ostravskou-architekturou/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
