FunkFu, tak trochu kuriózní pseudonym všestranného umělce Martina Svobody. Známý je košilemi s podivnými tisky, grafickými dobrodružstvími, divokými písmy, animacemi nebo jinými ilustrovanými jepicemi. Žije na předměstí Prahy a inspiraci čerpá z rozbitých kolejnic, šustotu betonu, asfaltových koláčů, věží obytných bloků nebo městské divočiny s příměsí lesku mihotajícího se na obzoru. FunkFu je dobrodružství nejen v grafickém designu. Kolem je velkoměsto, plné nadjezdů a podjezdů, tunely, tráva prorůstající asfaltem a na obzoru se lesknou trsy mrakodrapů. V hlubinách periferie se soustruží drahokamy. Nejde to lehce, místo klenotů může vzniknout zmetek. Každý den tak popeláři odváží kontejnery plné pixelů, vektorů, ještě se hýbajících videí. Za zdmi je experimentální laboratoř, na jejímž operačním stole se kroutí magazíny, fanziny, oblečení nebo typografie. ∞

Není žádnou novinkou, že se o propojení audia a videa v posledních letech snaží mnoho hudebních uskupení. Popravdě třeba takoví Kraftwerk, otcové zakladatelé elektronické hudby, už v osmdesátých letech doplňovali svou show o vizuální pocit a efekty. Od obyčejných pódiových světel se však vždy lišili tím, že jejich vizuální počin měl příběh – nešlo tedy čistě jen o efekt, nešlo jen o to nasvítit čtyři postavy na pódiu a doplnit jejich audio vystoupení o vizuální efekty. Šlo o dokreslení příběhu jejich hudby, šlo o propojení sluchového a zrakového vjemu.

Je těžké hledat a najít v neuvěřitelném množství kapel a hudebních uskupení ten styl hudby, který kapele jako souboru různých chápání tónů a melodií bude nejvíce vyhovovat. Martin Svoboda, Lukáš Bucman a Filip Loukotka, muzikanti, kteří spolu pracují už více než 10 let, se za svou kariéru pustili do mnoha projektů a vystřídali mnoho hudebních stylů. Objevovali se v uskupeních jako Groove Market či Sklapla Past, začínali především jako soul-funková kapela a vždy byli ovlivněni také rockem.

V létě 2011 se rozhodli zkusit dělat hudbu jinak. Propojit svoji elektronickou tvorbu s živou muzikou, spojit nástroje, na kterých nově vzniknuvší The Superpower začínali, tedy elektrickou kytaru, basu, klávesy a bicí, s novými prvky, které začali při vystoupeních běžně používat. Ve výsledku tak každý z členů kapely má nejen hudební nástroj, ale také počítač, Ableton a další komponenty, kterými naživo upravuje předem vytvořené hudební prvky a propojuje je přímo na pódiu.

Celý projekt je doplněn o vizuály, které si ve skupině sami vytvářejí. Ke každé písni ze svého aktuálního alba The Superpower: Act I natočili jednotlivé záběry-videoklipy, které dotvářejí příběh celého koncertu. The Superpower jde totiž nejen o zážitek z hudby, ale zároveň i o pocit, který si člověk z vystoupení odnáší.

Kapela v současné době pracuje na vydání prvního alba, přičemž již natáčí vizuály pro druhé album, The Superpower: Act II, které bude s Act I korespondovat jak hudebně, tak i vizuálně. ∞