Pražské Quadriennale, Křižíkův pavilon C, labyrint z dřevotřísky určený dětem a z větší části pojednaný přizvanými umělci. Šablony zvířat Markéty Hlinovské, magický obraz Terezy Damcové, Kakalíkovy ikonické kresbičky. Platforma Máš umělecké střevo? (MUS) letos realizovala doprovodné a vzdělávací programy pro školy, rodiče s dětmi a ostatní zvědavé návštěvníky na největší přehlídce scénografie v našem regionu.

Zároveň letos uplynulo deset let od chvíle, kdy podobný labyrint kreativních zastávek vytvořil Ondřej Horák jako doprovodný program tehdy ještě neotevřené galerie GASK. Následovala snaha zaujmout děti na školách a nově vznikající galerii jim představit. „Hledal jsem způsob, jak představit veřejnosti a školám nově vznikající galerii. Nakonec jsem se rozhodl, že když nepůjdou oni do galerie, musí galerie za nimi,“ pokračuje Horák. Objednal londýnský doubledecker, výtvarně ho nechal ztvárnit výtvarníky Jiřího Frantu a Davida Böhma a dal umění do pohybu. Projektu GASKtour, který se později stal vlajkovou lodí galerie, se zúčastnilo přes třicet škol ve středočeských městech a červeného autobusu si všimly i další muzea a galerie. Právě tyto dva projekty stály na začátku soutěže a později celé vzdělávací platformy Máš umělecké střevo?

Ze třiceti škol na počátku se staly během dalších let stovky středních škol nejen v Česku, ale také na Slovensku, v Maďarsku a nejnověji také v Německu, kde sdílí stejné přesvědčení, že je důležité pojmout umělecké vzdělávání jiným způsobem. Projekt platformy MUS reaguje především na problém v tradičním modelu uměleckého vzdělávání, které často výtvarnou výchovu degraduje na nezajímavou nebo prostě „oddechovou hodinu ručních prací“. „Umění jako forma kritického přemýšlení o světě kolem nás jako důvod kladení si důležitých otázek o naší společnosti a jazyk, kterým se tyto otázky snažíme zodpovědět u nás, není zažitý a často ani akceptovaný. Vyučování kreativních předmětů, jako jsou výtvarná, hudební nebo dramatická výchova, má tvořit jeden celek rovnoprávný všem ostatním vyučovacím hodinám,“ vysvětluje Ondřej Horák. MUS k tomu využívá obecná témata (hranice, identita), která se stávají impulzem pro studenty a ti na ně během školního roku odpovídají libovolně zvolenými prostředky. Platforma MUS také zprostředkovává workshopy s umělci, spolupracuje s galeriemi, uměleckými festivaly či institucemi, nabízí galerijní turné po současných výstavách a realizuje animované filmy o historii umění nebo umisťuje umělecká díla v rámci projektu Apendix mimo galerie.

A proč je důležité dělat věci jinak? „Asi především proto, že se svět kolem nás neustále mění. Právě vzdělávací instituce, jako jsou školy, a kam osobně řadím i galerijní instituce, nemohou přijímat žádná dogmata, ověřené, a tedy bezpečné způsoby komunikace. Je nutné hledat způsoby, jak dělat věci jinak,“ dodává Horák. ∞


text: Martina Freitagová

Vzdělávací platforma se každoročně ptá studentů středních škol: Máš umělecké střevo? a více než sto studentských skupin nabídne na konci školního roku svoji odpověď. Témata jsou každoročně vybírána zástupci českých a zahraničních galerií a cílem je zajistit jejich oborový přesah a představit současné umění v širších souvislostech.

Současné umění nadále zůstává pro širokou veřejnost spíše vzdáleným územím. Člověk, který v dospělosti poprvé přichází do galerie, se většinou poprvé s uměním setkal ve výtvarné výchově na základní či střední škole. Může se stát, že od základní školy do výtvarky nechodil vůbec, protože ji střední školy ze svých vzdělávacích plánů vyřadily. Umělecké aktivity jsou pak častokrát suplovány pouze na základních uměleckých školách. Jejich činnost určitě významně přispívá k podpoře zájmu o umění, ovšem na druhou stranu se proces odcizování umění děje i tam. Odstřiženy od každodenní výuky jsou ZUŠky nuceny bojovat o stále drahocennější volný čas studentů, a když už si je získají, nemohou v omezeném čase plynule navazovat na učivo z jiných předmětů a důsledně pracovat s jedním tématem. Zasazení umění do širších souvislostí je ovšem jeden z předpokladů k jeho přiblížení veřejnosti. Z každodenního života, společenských situací, setkávání s nejrůznějšími aktivitami a politickými událostmi umění vychází, k jeho porozumění je zapotřebí hlavně otevřenost.

Střevo nekončí
Problematika uměleckého vzdělávání ve středním školství se zdá být společná celému regionu střední Evropy. Proto se Platforma MUS rozhodla spojit se Slovenskou národní galerií a Muzeem Ludwigových v Budapešti, kde soutěž i doprovodné aktivity probíhají již druhým rokem. Od začátku příštího školního roku se pak do projektu zapojí i Státní umělecké sbírky v Drážďanech. Diskuze se zahraničními kolegy vyvrcholí v příštím roce přípravou unikátní učebnice výtvarné výchovy. Tam ale střevo určitě nekončí; od září představí MUS animovaný seriál o výtvarném umění. ∞


text: Martina Freitagová