Alšova jihočeská galerie, ve spolupráci s Museem HR Giger ve švýcarském Gruyères, Carmen Maria Giger a sběratelem Marco Witzigem, připravila v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou výstavu švýcarského umělce HR Gigera, malíře, sochaře a návrháře, známého především jako stvořitele uměleckého směru s názvem biomechanický surrealismus a filmového monstra Vetřelec.

HR Giger bývá označován za největšího vizionáře mezi umělci 20. století. Stylově vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války. Název výstavy Metamorphoses (Proměny) reflektuje nejen vlastní umělcovu různorodou tvorbu, ale také jeho kresby, které jako ctitel Franze Kafky vytvořil na základě slavné povídky Proměna. HR Giger byl jinak velkým ctitelem českoněmecké literární scény a byl kromě Kafky fascinován magickým světem Gustava Meyrinka.

Výstava Metamorphoses představuje Gigerovu tvorbu v co nejširším kontextu. Vystaveny jsou četné kresby, airbrushové obrazy a plastiky. Nechybí ani výběr jeho ikonických realizací Necronomicon, které uchvátily amerického režiséra Ridleyho Scotta, pro něhož Giger navrhnul ikonického Vetřelce, za něhož byl v roce 1980 oceněn Oscarem za nejlepší vizuální efekty.

Nepochybně se jedná o velkorysou přehlídku tohoto jedinečného umělce na více jak devíti stech metrech čtverečních a jde o jeho doposud největší výstavu realizovanou ve střední Evropě. Kurátorem výstavního projektu je historik Adam Hnojil a architektem výstavy je Adam Hochmuth. K výstavě vznikl katalog v grafické úpravě Jany Vahalíkové, která je také autorkou vizuálu výstavy. Hlavním partnerem výstavy je Skupina ČEZ.

text: Marek Svoboda

HR Giger Metamorphoses
Alšova jihočeská galerie – Zámecká jízdárna
(Hluboká nad Vltavou 144)
11. 6. — 19. 11.

Střední Evropa právě dostala jeho doposud největší výstavu. Ta je představena na více jak devíti stech metrech čtverečních výstavního prostoru a to ještě v roce 70. výročí galerie. Řeč není o nikom jiném, než o HR Gigerovi a výstavním prostorem je právě zámek, ty umělec miloval, a to v Hluboké nad Vltavou, v Alšově jihočeské galerii.

Přestože již před skoro dvaceti lety byla Gigerova tvorba představena v Praze, tentokrát se jí dostává největšího rozměru. Hans Rudolf Giger se narodil v roce 1940 ve švýcarském městě Chur. Studoval architekturu a průmyslový design a jeho tvůrčí kariéra, plná temných vizí, se začala s věhlasným ohlasem rozvíjet. V roce 1966 představil své perokresby a olejomalby, jež oslnily celý svět. Po silném prožitku noční můry vytvořil obrázkovou knihu Necronomicon, která posléze uchvátila i amerického režiséra Ridleyho Scotta, pro kterého Giger vytvořil design mimozemské postavy – Vetřelce. V roce 1980 pak díky němu získal Oscara za nejlepší vizuální efekty. Inspirací mu kromě jiných tvůrců byli i Jean Cocteau nebo Salvador Dalí, se kterým se také osobně setkal. Spolupracoval na mnoha filmech, mezi ty nejvýraznější patří Prometheus, Poltergeist, nebo Duna, pro kterou vytvořil design a nábytek Harkonnen, který se pak proslavil i v interiérech luxusních restaurací. K vidění je také v expozici právě probíhající výstavy.

Vstup do biomechanického surrealismu
Hned v úvodním sále u vstupu na návštěvníka čeká triptych fotomontáží lebky z roku 1960. Jakoby snad byl signálem, že divák právě vstupuje do světa mezi realitou a fantazií, světa sci-fi a hororových prvků. Tvář jako námět se v sále objevuje hned následně a to v instalaci několika masek, které symbolizují pýchu, chamtivost, závist, hněv, touhu nebo obžerství. Pomalovaný papírmaš tak ve svých výrazech zrcadlí nejrůznější podoby v posunuté karikované formě, která zveličeným způsobem koresponduje s těmi sedmi lidskými hříchy, v jejichž pomyslné sadě chybí jen démonická lenost, kterou možná Giger záměrně nevytvořil – snad protože byl workoholik. Přehlídka masek ale nekončí a návštěvníka dovede až k samotnému otisku hlavy Debbie Harry, pro kterou Giger vytvořil v rámci své grafické a malířské tvorby obálku LP desky. Celistvý svět HR Gigera se začíná pomalu rozevírat při průchodu další částí výstavy, kdy divák míjí specificky barevné olejomalby a překvapivě je tak ukázána nejen škála lesku černé v jeho tvorbě. Potemněle uzpůsobený sál představuje Gigerovy práce na papíře a dřevě a co do motivů si nebere se svou přímostí zobrazující sexuální představy servítky. Jiná díla tematizují smrt, přelidnění či hrůzy války. Možná i kvůli těmto, stále aktuálním tématům, pohlíží Marco Witzig, sběratel, zprostředkovatel a obchodník, na Gigerovy práce jako na dílo v současnosti se zvyšující se ideologickou hodnotou. Poselství o univerzální spiritualitě díla ale tematizoval již ve své knize Vizionářský svět HR Gigera světově proslulý psychiatr a spisovatel Stanislav Grof. Giger bývá označován za největšího vizionáře 20. století. Možná proto je mu připsána paralela s „vynálezcem nestvůr“ Hieronymem Boschem. Gigerova monstra, která jsou nyní k vidění v Alšově jihočeské galerii, tuto otázku mohou přímo zodpovědět. Nechybí mezi nimi Biomechanoid – ať z hliníku či menší z bronzu a stejně tak je k vidění i Núbijská královna – prototyp stojanu mikrofonu pro Jonathana Davise z kapely KORN. Atmosféra v další místnosti již zcela vtahuje do biomechanického surreálného světa HR Gigera, jenž by jako obdivovatel zámků, ve kterém ostatně také sídlí jeho muzeum, měl z expozice jistě radost. Zemřel roku 2014 a od svého muzea na zámku ve švýcarském městě Gruyères je pohřben jen kousek, na jeho dohled.

Proměny magického světa
Různorodost umělcovy tvorby reflektuje zvolený název výstavy Metamorphoses, který je zároveň odkazem k jeho kresbám, které vytvořil s obdivem k tvorbě Franze Kafky a jeho proslulé povídky Proměna. Kromě samotného Kafky Gigera fascinovala českoněmecká literární scéna obecně, včetně magického světa Gustava Meyrinka, jehož portrét s autorskou invencí Gigera je na výstavě také představen. Kromě děl lze na výstavě zhlédnout i dokumentární film Davida N. Jahna, který žil v Gigerově blízkosti zhruba pět let, kdy byl jeho asistentem a majordomem. Výstavu pro Alšovu jihočeskou galerii připravil již tradičně kurátor Adam Hnojil, který si tento výstavní projekt opět zařazuje mezi soupis těch výrazných, které galerie dosud představila.

HR Giger: Metamorphoses
Alšova jihočeská galerie – Zámecká jízdárna (Hluboká nad Vltavou 144)
11. 6. — 19. 11.