Umění. Pro leckoho stále neuchopitelný prostor. Pro návštěvníky Moravské galerie se prostor galerie nově stává místem, kde je mu možné porozumět – a možná ho tak lépe – a konečně, pochopit.

Není jednoduché se v umění zorientovat. A to obzvlášť platí o tom současném, kdy nám jeho tvůrci ani nepomáhají a neposkytují vhodnou navigaci. Mnoho děl s názvem „Bez názvu“ nebo s pouhou pořadovou číslicí je důkazem otevřenosti, kterou tak autor takovým pojmenováním svého díla divákovi ponechává. Už žádné zátiší s hruškami nebo cibulemi, kde díky názvu jasně víme, co můžeme na plátně vidět. Název díla, jakoby se stal přímou definicí toho, jak dílo můžeme – a máme, uchopit. Protože umění přináší nové pohledy na cokoli, co nás obklopuje, utváří a co skrze autorské ztvárnění znázorňuje právě umělec, je pochopitelné, že v tomto nekončícím prostoru dochází ke zmatení srozumitelnosti, kterou často udává právě kontext – a také pojmenovávají historici umění. A právě expozice Umění do kapsy, kterou připravili pro návštěvníky Místodržitelského paláce Michaela Gerichová a Robert Spurný s kurátorem Ondřejem Chrobákem, je prostorem, který dle vzoru původní malé kapesní encyklopedie přináší navigaci v umění.

Encyklopedická výstava
Nejsou to tentokrát encyklopedické stránky, ale do šesti tematických sekcí rozdělená díla přesahující období, umělecké styly i výtvarné formy. Protože je expozice koncipována jako inspirativní a edukační, setká se návštěvník výstavy také s informativními panely, na kterých nalezne pojmové kartičky. Co je to abstrakce, veduta, horizont nebo kdo byli Tvrdošíjní? Žádný z těchto pojmů mu nezůstane utajen, pokud si edukativní kartičku otočí a přečte.
Jednotlivé sekce otevírají témata spojená s člověkem, věcmi, situacemi a okolnostmi, jež ho celoživotně přímo i nepřímo obklopují. Představují tak zásadní vizuální díla, kdy patřičnou pozornost dostává také fotografie. Je tak k vidění černobílá zvětšenina Karla Otto Hrubého, která prezentuje žánr dokumentární fotografie tematckým zátiším Hrobník (1972), v sekci Člověk a technologie je pak přenos obrazu skrze světlo na plochu reprezentováno Fotogramem Jaromíra Funkeho z roku 1926 nebo současně provedenou nejstarší fotografickou metodou daguerrotypie, která je tu představena skrze díla Ondřeje Přibyla přímo z letošního roku. Nejen ale fotografií je expozice živa – předkládá i vyřezávané dřevěné sochy liturgických námětů z období kolem roku 1520 nebo ještě starší torzo Krista datované rokem 1500. Reprezentace děl je rozmanitá a v pospolitosti ukazuje nejen vývoj umění a jeho funkce, ale také kvalitu řemesla jednotlivých tvůrčích přístupů.

Indivduální zkouška umění
Výstava je přehledem, který nechává nahlédnout hravou formou do základních pojmů uměleckého světa a vtahuje do něj skrze konkrétní vybraná díla. Může být skutečnou zkouškou umění. Prověřte si sami skrze návštěvu výstavy, jak moc ho znáte.

Umění do kapsy
MG Místodržitelský palác
(Moravské náměstí 1a, Brno)
stálá expozice od 1. 6. 2024

Mírně enigmatický název má své opodstatnění – odkazuje k výstavě Out of the Blue, která představuje instalaci držitelů ceny Czech Grand Design za rok 2023, Terezie Lexové a Štěpána Smetany.

Samotná instalace je situována na lávkách Uměleckoprůmyslového muzea v Brně a představuje to nejvýraznější z portfolia autorů, kteří spolu tvoří pod společnou značkou Lexová & Smetana od roku 2018. Vtahuje na lávky budovy a navozuje prostředí tvůrčího nebe. Objekty autorské dvojice levitují v prostoru a před divákem se tak rozprostírá například sedací souprava Seaside Sofa, která byla poprvé představena právě v rámci festivalu Designblok 2023. Skládá se z trojmístné sedačky a z modulárních dílců, které lze libovolně seskládat a přizpůsobit tak očekávání nejen klienta, ale i možnostem interiéru. Nábytek ale není jediným zaměřením autorů – věnují se návrhu produktů, interiérovým řešením, visual merchandisignu, který vytváří právě to, jak je daný produkt odprezentován nebo rozmístěn v daném prostředí a také jak je prostor architektonicky pojat. Komplexní přístup této tvůrčí dvojice tak poukazuje na další z řady tuzemských talentů v oblasti designu, kterým byl prostor Uměleckoprůmyslového muzea propůjčen v řadě za designéry Lucií Koldovou, Romanem Vrtiškou či Vladimírem Žákem.

Kouzlo nesdělování sdělitelného
Princip modularity je obsažen i v dalším levitujícím díle instalace – Infinite, kolekcí laviček z roku 2020, která také nezůstala bez ocenění již rok po svém uvedení. Lavička se skládá z jednotlivých částí, které lze nekonečně navazovat. Levitovat může návštěvník výstavy vidět také sebe sama a to díky solitérnímu prostorovému zrcadlu Mirror Stage, které má diváka vtáhnout do poznávání sebe sama nejen v tom přítomném okamžiku.
Materiál přetvořený do neobvyklých podob, kdy je častým principem ohyb, představuje i kolekce konferenčních stolků Swell. Ta zahrnuje čtyři velikosti a zároveň princip jak estetického, tak funkčního provedení. Nečekejte tedy nudnou odkládací desku, ale přímo desku rozehranou vlnobitím, víceúrovňový terén stojící pevnýma nohama na zemi.

Způsob prezentace vybraného designu, stejně tak jako prezentace architektonického řešení vlastní výstavy autorů, je občerstvujícím vkladem do prostor této opulentní neorenesanční budovy překypující dekorem a dodává mu v potřebném kontrastu současný obsah, který tak skvěle vyznívá. Out of the Blue, tedy zčista jasna, je výstavou, která se vzdušnou lehkostí představuje highlights tuzemské designerské scény a unáší diváka do pomyslných nebes. Tvorbou Lexové & Smetany se linou příběhy, které jsou v jejich práci důležitou součástí, stejně tak jako určitou tvůrčí explikací. Enigmatické obraty o nutnosti zachycovat nápady, aby neuletěly, mixu intuice, štěstí a fantazie jako tvůrčího principu a snahy nápad rozvinout a vyprostit z oblaku neurčitosti a vytvarovat jej do přesné podoby, jsou vyřčením a zároveň tajemstvím, kterými držitelé mnoha ocenění nesdělují sdělitelné a přesto – nebo možná právě proto, okouzlují svou prací.

Lexová&Smetana: Out of the Blue
Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum (Husova 14, Brno)
1. 3. 2024 — 26. 1. 2025

Ke konci května proběhne v Jurkovičově vile zahájení výstavy Vesna 2.0 fotografky Michaely Karásek Čejkové a designérky Veroniky Velčovské Jirouškové. Výstava reaguje na různé souvislosti a vztahy, jimiž je Jurkovičova vila opředena. Autorky se více než na samotný ikonický dům zaměřují na to, co jej obklopuje.

Při koncipování výstavy se autorky inspirovaly zahradou vily, povídkou Sobecký obr od Oscara Wildea, a především nedalekým sportovištěm dívčího basketbalového klubu Žabiny. Tyto sebevědomé mladé dívky vyrostly z mnoha předchozích generací žen, které pro sebe chtěly něco udělat. Jako jejich předchůdkyně, které docházely do Ženského vzdělávacího spolku Vesna, pro něž architekt Dušan Jurkovič za svého brněnského pobytu navrhoval interiéry a vybavení. Dívky ze Žabin jsou tak vlastně „Vesnami druhé generace“ a dvojice autorek tento motiv ve výstavě dále rozvíjí.

Michaela Karásek Čejková dívky v basketbalových dresech zachycuje v zahradě, na schodech nebo v interiéru vily. Portréty jsou adjustovány ve vyřezávaných ornamentálních dřevěných rámech vycházejících z Jurkovičovy estetiky, jejichž autorkou je šperkařka Veronika Ďuricová. Multižánrová tvůrkyně Veronika Velčovská Jiroušková se v poslední době věnuje také komponování vzorů brokátových látek. Pro výstavu vytvořila nové dezény těchto nákladných textilií, které nacházejí uplatnění v podobě nenápadných až skrytých intervencí v interiéru vily, idealizovaných sportovních dresů, do nichž se promítá motiv ručních prací vyučovaných ve spolku Vesna. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 23. května v 16 hodin a výstava potrvá až do konce března 2025.

text: Bohdana Slezák Holešová

Vesna 2.0
Jurkovičova vila (Jana Nečase 2, Brno)
24. 5. 2024 — 31. 3. 2025