Celodenní akce TEDx Prague ve vršovickém kině Vzlet ukázala, že na věci se dá nahlížet také jinak.

Těžko se popisují všechny myšlenky, které probíhají hlavou, když jednotliví řečníci mluví. Ale co si účastníci mohli odnést z konference, je možné shrnout slovy změna, možnost, nové myšlení, vzdělávání, pravda, minulost a budoucnost.

Například Pepper de Callier, kouč vrcholových manažerů, říkal: „We become the choices we make in life,“, což je zajímavá informace, avšak propagátor svobody v práci Tomáš Hajzler všechny poté informoval, že „8 z 10 lidí nedělá v práci to, co je skutečně baví a nechávají si to na víkend nebo do penze“.

Na něj volně navázala Jana Nováčková, lektorka Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, která mluvila o tzv. vnitřní a vnější motivaci (vnitřní, silnější, motivace je to, co nás baví a vnější pak tím, za co dostaneme odměnu nebo co je povinné) – například ve škole byla pro žáky připravena výuková hra, kterou si žáci oblíbili a začali ji hrát o přestávkách i doma a samozřejmě také s paní učitelkou v hodinách. Ale v jedné třídě žáci přestali hru hrát a hráli ji pouze s paní učitelkou v hodinách – bylo to ve třídě, kde učitelka začala žáky odměňovat – v té chvíli přestali žáci hrát hru pro zábavu a začali ji hrát pouze za odměnu při hodině. Toliko praxe. Teorie je taková, že pokud za něco nedostaneme odměnu nebo to nemáme povinné, tak to neděláme. Pokud to ovšem máme v naší vnitřní motivaci, nepotřebujeme pohrozit trestem ani motivovat odměnou a zkrátka nás to baví.

Jedním z nejzajímavějších řečníků byl ředitel společnosti Scio Ondřej Štefl, který prohlásil, že škola v podobě, ve které ji známe, zanikne. Školství se totiž od roku 1774, kdy byla na českém území zavedena povinná školní docházka, příliš nezměnilo. Avšak svět kolem se mění geometrickou řadou – za posledních 20 let se rozšířily předměty a nástroje jako počítač, mobilní telefon, digitální fotoaparát, MP3 přehrávač, Google, Wikipedia, Facebook a podobné.

Dále mluvil také biolog Petr Pokorný, jenž zmínil fakt, že se intervaly za staletí a tisíciletí zkracují – takový pěstní klín byl používán po desítky tisíc let. Kolik let tu ještě bude spalovací motor a jak dlouho budeme mít počítač, než ho nahradí něco, k čemu nebudeme potřebovat ruce? S tím souvisí i cyklus lidské společnosti, která čím je složitější, tím je nestabilnější a hrozí její zánik – což je z historie dokázané.

Na závěr bych rád zmínil Mnislava Zelenku, etnologa a cestovatele, jenž hovořil o Indiánech, které studuje již téměř 40 let: „Indiáni nic neřeší, protože mají vše vyřešeno.“ Tato věta vychází z jiného myšlení. Indiáni pozorují přírodu a sebe v ní, dělají věci, které se naučili od svých předků a v žádném případě se neženou za penězi a majetkem. Mnislav Zelenka mluvil také o mayské civilizaci, o jejich kalendáři, který počítá s pěti cykly, respektive slunci, kde každé období má jinou charakteristiku. Poslední cyklus skončí 21. prosince 2012 a poté, podle interpretací mayských proroctví, nastane změna.

autor: Lubor Čížek