…doputoval do Brna. Poté, co byl projekt Made by Fire uveden v Miláně, zastavil se na pár dní v Praze v Míčovně na Pražském hradě v rámci Designbloku a nyní je až do závěru srpna k vidění v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie.

Sklo je křehké a to nejen z podstaty svého materiálu. Jeho křehkost ukázalo také plošné zavírání tuzemských skláren kvůli nárůstu cen energií. V době krize by tak projekt, který představuje práce čtyřiceti autorů a na sto exponátů, mohl být dokladem nejen o kvalitě českého skla, porcelánu i keramiky, ale také novým ohněm, který rozdmýchá tento obor mladým generacím a novým sběratelům.

Sklo i porcelán jsou spjaty s tuzemským kontextem v neodmyslitelném propojení, díla našich autorů a autorek jsou uložena v nejrůznějších světových soukromých i státních sbírkách. Sklo a práce s ním vždy lákala k uchopení, přestože technologická i finanční náročnost byly výzvou pro nejednoho z tvůrců. Projekt Made by Fire rozkrývá kvality, které autoři za poslední roky představili a také ukazuje, že popularita právě těchto materiálů rezonuje i s nejmladšími tvůrci, kteří jejich možnosti adaptují do současného vyznění a limity naopak posunují v experimentálních přístupech i respektem k tradici oboru.

První zastávka českého designu skla, porcelánu a keramiky se ukotvila v dubnu loňského roku na Triennale Milano v rámci Milano Design Week. Architektonicky ji uchopil Maxim Velčovský a přes dva roky ji připravoval tým v čele s kurátorkami Evou Slunečkovou a Danicou Kovářovou. Byla výzvou, která vzbudila ohlas a dokázala, že český design a volné umění vzniklé za vysokého žáru žhnou zájmem i jižanského klíčového centra designu a módy. Náročnost projektu netkvěla pouze v důsledné a reprezentativně zvolené selekci, ale také ve finančních nákladech, kdy jen nájem prostoru překročil částku dvou milionů. Sloužit takto českému designu je cesta, jak jej nejen uchovat, ale zpřístupnit světovému zájmu. Díky představení autorů i prací na milánském trienále by tak povědomí o této kulturní kvalitě mohlo získat větší odezvu a obor opět dostat do aktivního zájmu – to ostatně potvrzuje i trend posledních let, kdy lze práce ze skla, keramiky i porcelánu vidět v pecích v pojetí té nejmladší generace v rámci klauzurních prací uměleckých škol.

Mezi autory, kteří projekt svými díly vyprofilovali, jsou Zdeněk Lhotský, který do Milána přivezl kostky ukazující jeho experimenty s chemickým procesem barvení skla, Milan Pekař a jeho keramické vázy či Jiří Pelcl s minimalisticky pojatým cibulákem v porcelánové soupravě i další pedagogové FUD UJEP – Eva Mochalová, Marcel Mochal, Lada Semecká a Antonín Tomášek. Stejně tak oboru neodmyslitelní Rony Plesl, Eva Eisler, Lucie Koldová, Jakub Berdych Karpelis, Michal Froněk, Jan Němeček a mnoho dalších autorů zvučných jmen a z těch rezonujících kratší dobu nelze nezmínit talentované Jiřího Krejčiříka, Annu Jožovou, Grétu Kušnírovou, Johana Pertla či Františka Jungvirta. Ať těmto i dalším zastoupeným autorům a autorkám nezhasne tvůrčí žár.

Made by Fire
Moravská galerie – Uměleckoprůmyslové muzeum (Husova 14, Brno)
17. 11. 2023 — 31. 8. 2024

Otázka, kterou si může položit kdokoli. Maluje, přemýšlí, pije kávu, chodí městem, pozoruje okolí… To vše mohou být činnosti, které se do pracovního procesu umělce dají zařadit. Jak ale na takovou otázku odpoví samotný umělec?

Pro Pavla Büchlera (* 1952, Praha), jehož přes tři roky připravovaná retrospektivní výstava je aktuálně k navštívení v Moravské galerii v Brně, je tato otázka klíčová a přestože na ni nehledá odpověď urputně, klade si ji dlouhá léta.

Přestože je Büchlerova tvorba známa především mimo tuzemské pole, nabývá na výstavě možnosti srovnat její podobu se světovým konceptuálním uměním autorů jako Duchamp či Kosuth, na jejichž práce podprahově odkazuje. Nejsou to ale jen tito autoři, kteří jsou skrze své přemýšlení také fragmentem Büchlerovy autorské gramatiky. Množství odkazů a citací či aluzí na předchozí etapy dějin umění jsou hloubkou, do které je možno se s pomyslným šnorchlem předporozumění a znalostí kontextu ponořit – a o to více si pak širokou významovou škálu vystavených děl prožít.

Büchler žije přes čtyřicet let ve Velké Británii, kam v roce 1981 emigroval. Stal se zde profesorem, dostal se do prestižních světových sbírek a nyní mu kurátor Ondřej Chrobák v Pražákově paláci připravil výstavu nazvanou Známky života. Koncepčně se věnuje všem důležitým etapám umělcovy tvorby a zvláštní důraz klade na práce z posledních dvaceti let. Nejnovějším vystaveným projektem je série dokumentárních fotografií, které zobrazují každou umělcovu pauzu na cigaretu. Pořizoval je od roku 2007 a série byla ukončena nepředvídatelným aktem a to rozbitím starého digitálního fotoaparátu, na který momenty zachycoval. Kromě osobních momentů se tento soubor věnoval i mapování obrazu dnešní doby – mizení kuřácké aktivity z veřejného prostoru. Práce s médiem fotografie není pro Büchlera náhodná – v roce 1984 založil v Anglii galerii Cambridge Darkroom zaměřenou na fotografii. Jeho kurátorské působení, které rozšířil o učení a publikování, pak otevřelo pole pro jeho samostatnou tvůrčí činnost. Přestože studoval typografii a je tak možné na jeho výstavě zhlédnout díla, která s písmem a jeho sazbou značně pracují, přesahuje jeho tvorba i do dalších médií jako je právě konceptuální umění, land-art nebo autorská kniha. V dílech je představen nejen umělcův intelekt ale i notný smysl pro humor. Stejně tak i hra s významy, zašifrované aluze nebo hádanky.

Přestože by výstava retrospektivního charakteru mohla budit obavy z nadměrečné šíře a náročnosti na zhlédnutí, právě úměrná selekce reprezentativních děl přináší divákovi vhled do hravosti sémantiky a významů ukotvených ve vizuální estetice, které Známky života přináší až do závěru února. Dlouho kladenou otázku, co vlastně dělá umělec, když pracuje, tak může návštěvník skrze autorova díla zkusit rozklíčovat sám – třeba již ze zmíněného kuřáckého fotografického souboru.

Pavel Büchler: Známky života
Moravská galerie v Brně, Pražákův palác (Husova 18, Brno)
22. 9. 2023 — 25. 2. 2024

Po světové premiéře v Miláně a uvedení v rámci festivalu Designblok na Pražském hradě vrcholí výstava českého autorského skla, porcelánu a keramiky Made by Fire v Moravské galerii v Brně, z jejíž popudu vznikla. Koloběh se uzavírá a konec se stává znovu začátkem. Nečekejte však pouhou reprízu výstavy. V Uměleckoprůmyslovém muzeu toho najdete mnohem více.

Grandfinále Made by Fire nabízí dvojnásobek počtu exponátů na dvojnásobné ploše. Autoři výstavy Eva Slunečková, Danica Kovářová a Maxim Velčovský vyzdvihli témata, která dosud stála v pozadí. Výstava se mimo jiné zaměřuje na porcelánové sošky z Duchcova, interaktivní vrhání talířky i obrazárnu s pohyblivými výjevy z historie a zákulisí průmyslové výroby. Návštěvníci se také mohou těšit na umělecké fotografie od Hany Knížové a nový symbol výstavy – pulzující srdce českého skla od Anny Jožové. V instalaci Štěstí od Julie Šiškové Feixové si návštěvník vybere, zda porcelánový talířek vymrští do zdi, nebo si ho koupí domů jako suvenýr. Instalace má hravou formou přiblížit problematiku dělení porcelánu dle jakostí dle jeho kvality. Na Made by Fire je to návštěvník, kdo určuje pravidla hry. Přijďte se o tom sami přesvědčit do Uměleckoprůmyslového muzea v Brně.

text: Bohdana Slezák Holešová

Made by Fire
Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum (Husova 14, Brno)
17. 11. 2023 — 31. 8. 2024

Rozsáhlá retrospektivní výstava mezinárodně respektovaného konceptuálního umělce Pavla Büchlera Známky života připravená na míru prostor Pražákova paláce je v Moravské galerii v Brně k vidění od 22. září 2023 do 25. února 2024. Společně s výstavou vyšla také umělcova stejnojmenná monografie, která zevrubně mapuje jeho tvůrčí kariéru. Jedná se o vůbec první umělcovu monografii publikovanou v českém jazyce.

Nová výstava Známky života představuje českého výtvarného umělce Pavla Büchlera, jenž je známý především svou konceptuální prací s textem, zastaralými technologiemi a médii. Výstava připravovaná v těsné spolupráci s autorem má ambici představit v přísném výběru přehled Büchlerových aktivit napříč časem i uměleckých médií, přičemž se nejvíce soustředí na práce z posledních 15 až 20 let, které svým formátem vyhovují komornímu prostředí Pražákova paláce.
V miniaturních objektech i velkoformátových instalacích dochází u Büchlera ke konfrontacím zdánlivě rozdílných prvků, které však na druhý pohled vykazují hluboké kontextuální souvislosti. Büchler ve své práci velmi často odkazuje na velikány modernity, jakými jsou bezpochyby Kafka, Beckett, Godard nebo Warhol. Emeritní profesor Manchester Metropolitan University se kromě pedagogiky věnuje i kritické a teoretické činnosti, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách mnoha světových institucí, jako je britská Tate Gallery nebo nizozemské Van Abbemuseum.

text: Bohdana Slezák Holešová

Pavel Büchler: Známky života
Moravská galerie – Pražákův palác (Husova 18, Brno)
22. 9. 2023 — 25. 2. 2024

Atrium Pražákova paláce se v letošním roce stalo místem oslavy dvacetiletého fungování umělecké skupiny Rafani. Retrospektiva v Moravské galerii připomíná průřez tvorbou a reaguje na projekty realizované v minulosti, avšak představeny v novém kontextu.

Cyklus šesti výstav rekapituluje základní principy, na kterých stojí kolektivní identita skupiny a ideje podkládající společné výtvarné vyjádření. Členové skupiny komentují projekt následovně: „Chceme zde návštěvníkům připomenout, že za námi je určitá historie a zároveň představit témata, kterými se zabýváme. Výchozím bodem je společnost a její aspekty, i když – jak tady proklamujeme – nejsme aktivisté, chceme vytvářet umění.“

Umělecká skupina Rafani byla založena v roce 2000 tehdejšími členy Akademie výtvarných umění. Mezi jednotlivými členy se vystřídali například: Luděk Rathouský, Radim Kořínek, Marek Meduna, Petra Čiklová, Jiří Franta a další.

Ačkoliv jednotlivé pomyslné epizody aktuálního výstavního sériového cyklu zaměřují pozornost na různorodá témata, jsou společně pojena do obrazné minisérie jakoby z dílny Netflixu. Rafani tak reagují na výrazný fenomén dnešní doby a přenáší ho na pole výtvarného umění. Jednotlivé „epizody“ nesou podtituly: Zdroj, SMRA, Hranice, Ne, Hnutí a Triglav (ještě neproběhlo). Zvolená témata jsou ztvárněna skrze široké spektrum médií, jako: video, performance, fotografie, vizuální a zvukové instalace a další.

S21E05: Rafanské hnutí
Instalace s pod názvem Hnutí, upozorňuje na způsoby prezentace politických subjektů. Ústředním prvkem výstavy, jejímž kurátorem je Ondřej Chrobák, je prezentační stánek politické strany. Přičemž pomyslnými politickými představiteli jsou samotní členové skupiny. Součástí agitace fiktivního politického hnutí, jsou plakátové velkoformátové portrétní fotografie, které vznikly ve spolupráci s fotografem Václavem Jiráskem. Za proměnou Rafanů skrze výrazné líčení a kostýmy, stojí mimo jiné make-up umělkyně Kateřiny Mlejnkové. V „programu“ nechybí ani výrazné předvolební heslo, znějící: „Nikdy nebylo lépe, ale takhle už to dál nejde.“ Rafani skrze něj odkazují na současnou dichotomní situaci ve společnosti a obecnou dlouhodobou nespokojenost. Instalace byla doplněna mimo jiné také o video a reklamní předměty v podobě tužek, nálepek a tašek.

V pořadí pátá část seriálového cyklu, byla zahájena spolu s otevřením letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého. V důsledku šíře programu vernisážového večera, který byl rozložen v celé budově Pražákova paláce, samotná výstava Rafanů, do jisté míry bohužel zapadla. Přestože sami Rafani proklamují aktivistické nezaujetí, určitá kritika dění na politické scéně, je z instalace cítit a zdá se být i na místě. Příznačné je pak samotné období, kdy byla výstava zahájena, a to krátce po podzimních volbách. V kontextu intenzivní celospolečenské debaty a pozornosti upřené na politickou scénu, rezonoval výstavní projekt silněji než v jakékoliv jiné době.

Poslední díl seriálu s názvem S21E06: Triglav byl uveden vernisáží 25. listopadu 2021.

Rafani
Moravská galerie v Brně (Pražákův palác, Husova 18)
25. 9. 2021 — 30. 11. 2022

Výstava Civilizovaná žena, kterou uvádí Moravská galerie v Brně, sleduje paralelní procesy modernizace a ženské emancipace, které doprovázely vznik a rozvoj české moderní kultury a které kulminovaly v meziválečné době.

Postava civilizované a moderní ženy, jejíž modifikace se souběžně objevovaly rovněž jinde v Evropě, se stala jedním z důležitých emblémů nově založeného státu – i skrze ni se první republika prezentovala dovnitř a navenek jako moderní, pokrokový a demokratický stát. Přídavné jméno „civilizovaná“ v sobě ovšem nese specifické významy. Nejenže odkazuje k modernistické doktríně pokroku, ale zdůrazňuje také řád, racionalitu, uniformitu a disciplínu, jimiž se měl nový věk zásadně odlišit od všeho necivilizovaného, nekultivovaného, přírodního a neukázněného, a to jak na rovině diference genderové (zpátečnické a iracionální ženy), tak rasové a etnické (primitivní „divoši“).
Do dobového malířství, sochařství i fotografie se postava civilizované ženy výrazně promítla a silně rezonovala zvláště v tvorbě první generace umělkyň s plnohodnotným vysokoškolským vzděláním. Její výtvarné podoby (a podobizny) však tvoří jen jednu z oblastí této výstavy. V centru její pozornosti jsou rovněž ty aspekty vizuální kultury, které měly mezi válkami na ženy bezprostřední dopad, a to i mimo elitní uměnímilovné kruhy. Proto klade důraz na životní styl včetně bydlení a odívání a neopomíjí ani transfery moderního ženství do popkultury, zastoupené především reklamou, filmem a zábavními obrázkovými časopisy, včetně humoristických periodik. Zvláště karikatura a satirická kresba výborně dokládají ideovou rozpolcenost, s níž prvorepubliková společnost přijímala ženskou emancipaci.

text: Martina Pachmanová

Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury
Moravská galerie – Místodržitelský palác
(Moravké náměstí 1, Brno)
8. 10. 2021 — 10. 7. 2022

Kniha Jak se dělá galerie uvádí své čtenáře do světa muzeí a výstavních galerií. Nahlíží za oponu dění a představuje známá místa i neprobádaná území v podobě depozitáře, uměleckých sbírek či PR managementu.

Kdy a kde vznikaly ty nejvýznamnější galerie a muzea, jak svá díla prezentují a jak se připravuje samotná výstava? Jak se dělá galerie zve své čtenáře do světa uměleckých děl, poutavých příběhů a příjemných shledání. Kniha je určena především pro dětské čtenáře, nicméně barvité a zábavné provedení a nápadité texty doplněné velmi povedenými ilustracemi Davida Böhma dokládají, že se jedná o skutečně hodnotnou literaturu, která zasluhuje pozornost nejen dětí. Výtvarník Böhm je mimo jiné známý především uměleckým doprovodem knihy Hlava v hlavě oceněnou Magnesií Literou za rok 2014.

Umělecké artefakty, poutavé příběhy a příjemná shledání
Kniha začíná i končí výpisem nejznámějších a nejmimořádnějších muzeí a galerií v Evropě i ve světě. Nabízí pohled do historie a vývoje uměleckých činností po celém světě. Pomocí zaoblené časové osy zmiňuje vznik předních českých i světových muzeí a galerií, význačná jména umělecké scény a důležité výstavy. Dále se zabývá otázkou, jak vlastně taková galerie funguje a jakým způsobem se vystavují umělecká díla. Ilustrátor David Böhm a Jiří Franta, který s Böhmem spolupracoval na několika ilustracích, na ukázku zrekonstruovali fiktivní město plné umění. Důrazem na drobné detaily, důvtip a propojení moderního umění a klasických děl starých mistrů vytvořili skvělé místo s vizí přiblížení umění dětem. Autorům ilustrace nechyběl ani humor například v podobě představení vídeňské galerie Albertiny logem supermarketu Albert. Böhm také zmiňuje, jak doopravdy vnímat moderní umění jako naloženého žraloka v lihu od Damiena Hirsta či expozice rozestlané postele Tracey Emin a proč vůbec galerijní a výstavní prostory navštívit a strávit v nich čas.

Jak vypadá galerie a kdo v ní pracuje
Díky autorům knihy mají čtenáři možnost zavítat do tajemných a neprobádaných míst, do depozitáře či mezi restaurátory a zároveň jim imaginárně nahlížet přes rameno při připravování výstavy. Od návrhu a výroby plakátu po rozmístění děl v expozici až na samotnou vernisáž a konferenci. Zjistí také, jak ochránit umělecká díla i kdo a kdy ukradl da Vinciho Monu Lisu v pařížském Louvru. Zajímavostí je dozajista výpis, jaká umělecké díla a další poklady hromadil habsburský císař Rudolf II. do své sbírky na hradě.

Martin Vaněk, Ondřej Chrobák, Rostislav Koryčárek: Jak se dělá galerie
Nakladatelství Moravská galerie
Praha, 2019, 70 stran (2. rozšířené vydání)