Odpovědnost zavazuje. Odpovědnost svazuje? Osvobozuje? Umrtvuje? Zatemňuje mysl? Otevírá mysl?

Když je někdo například mesiáš, má obrovskou odpovědnost. Protože je mesiáš, bylo mu dáno umět s ní dobře naložit, není z ní nervózní, není vystresovaný. Ale jak je na tom jeho rodný bratr a jak je na tom jeho partnerka, jeho milenka? Jim není dán nadpřirozený vnitřní klid. Oni se nemohou spoléhat na dokonalou intuici, jsou to jen „běžní“ lidé.

Marek se ve svých 72 letech poprvé v životě zamiluje. Je to od něho odpovědné? Hana má pro jeho zamilování jen částečné pochopení. Je to od ní odpovědné?
„Týjo, Marku, když něco řikal Eli, tak… Ale my teď máme odpovědnost, Marku!“ Tohle říká Hana, bývalá milenka mesiáše, který je už desítky let po smrti, jeho bývalému bratrovi Markovi. Oba jsou už v pokročilém věku a všechny ty dlouhé roky od mesiášovy smrti se starají o komunity jeho následovníků, vlastně o nově vznikající duchovní společenství, duchovní hnutí. „Když řekneš to samý, co von, nebude to, jako kdyby to řek von. A lidi potřebujou pravidla. Musíme jim je dát.“

Jak žít s odpovědností? Hana s ní žije trochu křečovitě, Marek zase možná až příliš uvolněně. Hana je vzorem odpovědnosti a pracovitosti, Marek vzorem svobody.
Když se starý Marek zamiluje do mladé masérky, Haně vůbec není jasné, co bude dál. Má Marek právo zamilovat se? A není to tak, že má dokonce povinnost jít směrem, kterým ho to táhne? Kdyby se zatvrdil a zamilování odmítl, bude ještě schopen autenticky vést společenství? Ale když bude věnovat čas a energii svému srdci, bude ještě schopen věnovat dost času své důležité práci? Nezůstane Hana s celou tou prací osamocená?

Jak dostojí Hana a Marek svým odpovědnostem? Podaří se jim to s glancem a šarmem, podaří se jim to upracovaně, nebo se jim to nepodaří vůbec?
Právě tyto a podobné otázky si pokládá Divadlo Kámen ve hře Petra Oda Macháčka Můj bratr mesiáš, která je inspirovaná stejnojmenným románem Martina Vopěnky. Hrají Kristýna Suchá, Lucie Zachovalová, Vít Macháček.

Vizuálně je hra založená na pěti velkých dámských taškách – kabelách různých barev. Nejistota Hany a Marka a určitá drzost či neomalenost jeho nové mladé milenky Natálie jako by byly kompenzovány různobarevným, pastelově laděným vyzařováním těchto kabel, jakýmsi jejich kouzlem, jejich hmatatelností, pevností, solidností.

text: Petr Odo Macháček

Můj bratr mesiáš
Divadlo Kámen (Nekvasilova 2, Praha 8)
so 18. 11. 19:30

Hana má poslání. Ne zrovna malé poslání. Mohla by přispět k něčemu skutečně zásadnímu. Pracuje na tom skoro celý život. Společně s Markem, bratrem Hanina zesnulého muže. Oba jsou už staří a zbývá ještě hodně práce.

Hana je bývalá punkerka. Je velmi tolerantní ke všem zvláštnostem. Teď ale přichází komplikace. Její zásadní spolupracovník na zásadním díle Marek, kterému je přes sedmdesát let, se zamiloval do krásné mladé slečny.

Marek se na stará kolena zamiloval. Co teď s ním a Hanou bude, bude mít Marek ještě čas na práci? Bude schopen a ochoten pracovat naplno? A co tomu řeknou ostatní lidé, kteří se na velkém díle podílejí? Budou ještě Markovi důvěřovat? Budou věřit starému muži s mladou milenkou?

Otázka: Když máme poslání, máme právo na intenzivní osobní život? Můžeme si ho dovolit? Nebo naopak: Když máme poslání, není zároveň nezbytné mít intenzivní osobní život, protože bez něj vyschneme, uondáme se, ztratíme orientaci?

Tuto otázku řeší především Kristýna Suchá v roli Hany. Kristýnu známe z několika dřívějších her Divadla Kámen, ztvárnila například titulní roli ve Zvěstování Bohunce nebo nedávno roli nesnesitelně krásného aristokratického stvoření ve hře Motýlí ú-křik.

Režisér i herci se důsledně snaží nepřiklánět k žádné interpretaci, k žádnému „výsledku“, k žádnému předem připravenému sdělení. Otázka, kterou všichni tři herci řeší, je při každém představení a během každé jeho části zodpovězena jinak. Je na každém divákovi, zda dá víc zapravdu Haně nebo Markovi a Natálii. A především zda si odnese nikoli odpovědi, ale další otázky.

Starého Marka hraje teprve pětadvacetiletý Vít Macháček. Popisnost není nutná, starého muže nemusí nutně hrát starý muž. Jeho milenku Natálii ztvárňuje Lucie Zachovalová známá například jako „dnešní Julie“ z inscenace 2024: Julie a Winston.

Hru Můj bratr mesiáš napsal pro Divadlo Kámen Petr Odo Macháček na motivy stejnojmenného románu Martina Vopěnky. Hlavním scénografickým prvkem jsou videoklipy sester Haugenových ze zimní severské krajiny.

text: Petr Odo Macháček

Můj bratr mesiáš
Divadlo Kámen (Nekvasilova 2, Praha 8)
pátek 22. 9. 19:30

Román Můj bratr mesiáš, jehož autorem je Martin Vopěnka, vyšel v roce 2017. Většina děje se odehrává kolem roku 2170 v řeckých horách, kam se vystěhovalo mnoho Čechů, protože v Čechách se vlivem neúspěšného technologického řešení klimatických potíží drasticky ochladilo a nedalo se zde žít.

Scénárista a režisér Petr Odo Macháček si román zvolil jako inspiraci pro stejnojmennou hru. Divadlo Kámen, kde bude inscenace od června 2023 uváděna, tak pokračuje ve svém dlouhodobém záměru – ztvárňování nejsoučasnější české literatury. „Když při psaní hry vycházím z románu, je hra vždycky strašlivým zjednodušením knihy,“ říká scénárista a režisér. „Musím si vybrat jen setinu nebo tisícinu děje a přitom se pokusit zachovat nějakou podstatu, barvu, atmosféru. Vzniká divoká zkratka, která je zároveň doplněná o to, co umí nabídnout divadlo – především svobodné a při každém představení jinak motivované jednání herců.“

Hlavními postavami hry jsou zestárlý Marek, bratr mesiáše Eliho narozeného kolem roku 2100 v Holešovicích, a jen o trochu méně zestárlá Eliho milenka, punkerka Hana. Sám mesiáš už desítky let nežije. Marek a Hana organizují život Eliho následovníků, patří k hlavním osobnostem nově vznikajícího duchovního hnutí.

Starého Marka hraje Vít Macháček, kterému je 25 let. Téměř stejně starou Hanu hraje jen o málo starší Kristýna Suchá, slečnu z Dubrovníku enigmatická Lucie Zachovalová. „To, že starého mesiášova bratra hraje velmi mladý herec, je samozřejmě záměr. Je to jediné řešení, na které jsme přišli. Měl by ho snad hrát opravdu sedmdesátiletý muž? Myslím, že taková popisnost by nic zajímavého nepřinesla.“

Všestranné tvůrkyně a performerky sestry Haugenovy z norského Tromsø vytvořily pro inscenaci krátké videosekvence (pohybové i mluvené). Projekce s přírodními a technicko-dystopickými motivy je velkoplošná, ale svou podstatou minimalistická.

text: Petr Odo Macháček

Můj bratr mesiáš
Divadlo Kámen (Nekvasilova 2, Praha 8)
premiéra čt 15. 6., 19:30
nejbližší repríza pá 16. 6. 19:30