Podzimní výstava v PASK mapuje dobu, která přinesla do českého a následně evropského luxusního dutého skla zcela novou barevnou paletu.

Zatímco kolem roku 1815 si museli výrobci skla vystačit jen s několika málo barvami, kolem roku 1860 již měli podle svých možností a schopností na výběr z desítek odstínů různých barev, které násobili vrstvením do stovek dalších kombinací. K tomu se přidružily nové malířské barevné úpravy povrchů skla a to už šly varianty výtvarných možností do tisíců. U skla ve stylu biedermeieru pak sehrálo významnou roli broušení. Objevily se bohatě broušené a hluboké plastické dekory s mnoha závěsy, vystupujícími kameny, reliéfními listy apod. Sklo druhého rokoka pak dalo vyniknout více malovaným dekorům.

Čeští skláři a zušlechťovatelé skla se zhruba mezi léty 1815/20 až 1860 předháněli v nejrůznějších inovacích. Každý chtěl uvést na trh něco nového a neobvyklého. Vzájemná soutěživost přinesla nejen rychlé napodobování novinek, ale také jejich zdokonalování, vylepšování a překonávání konkurence. A tady je na místě otázka, proč se rozpoutal tento až neuvěřitelný kvas nejrůznějších objevů. Odpověď je celkem jednoduchá. Čeští skláři byli po celé 18. století zvyklí na to, že bezkonkurenčně vládnou světovým trhům. V posledním desetiletí 18. století a na počátku 19. století se ale z několika vnějších i vnitřních příčin dostali postupně do velmi hluboké a zhruba čtvrt století trvající odbytové krize. Odpovědí na hospodářské problémy tak byly technické inovace, výtvarné inovace a inovace v obchodní politice, které opět vynesly české sklo na přední světovou pozici. S tímto dvě stě let starý příběhem se můžete setkat v Pavilonu skla Klatovy a může být v mnohém inspirací i pro současnost (nejen ve sklářství).

text: Jitka Lněničková

Všechny barvy duhy
PASK (Hostašova 917, Klatovy)
22. 9. — 27. 11

Strávit pár příjemných chvil v Klatovech není vůbec špatný nápad. V jeho prostorách Pavilonu skla (PASK) se můžete vydat jak na fascinující výlet do minulosti, tak do budoucnosti sklářského výtvarnictví.

Tradiční letní výstava prací žáků a studentů uměleckých škol (tentokrát to měla být díla ze sklářské školy v bavorském Zwieselu) musela být bohužel přesunuta až na příští rok. I tak ale nebudou návštěvníci ochuzeni o zážitek. Kromě stálé expozice děl šumavské sklárny Lötz lze v interiérech pavilonu nalézt až do konce léta i secesní skla z Nového Boru, zapůjčená z novoborského Sklářského muzea, z Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech i od soukromých sběratelů. PASK tak nabízí skvělou možnost nejen vidět například kouzelné vázy inspirované plakáty od Alfonse Muchy, práce žáků novoborské školy z doby kolem roku 1900, ale také porovnávat historické postupy a přístupy relativně vzdálených, a přesto propojených skláren.
Na zahradě Pavilonu skla navíc až do půlky listopadu nalezneme rozměrný objekt nazvaný Bioluminiscence. Ten vznikl pod rukama mladých výtvarníků z uskupení Gojo collective. Instalace, která původně sloužila jako doplnění a ozvláštnění jedné hudební události, se s časem proměnila až ve svébytné a samostatně vystavované dílo. Jeho současná unikátní podoba byla vytvořena speciálně pro PASK. Skleněná „vejce“ v hnízdech z větví během dne souzní i kontrastují s okolní přírodou a samotným pavilonem, s postupující tmou vynikne však i původní účel objektu – tedy osvětlovat a vytvářet speciální atmosféru. Vyplatí se tedy počkat si i na večer, aby byl zážitek z Bioluminiscence kompletní. O jejím vzniku je možné dozvědět se více z velkoformátových fotografií na chodbě klatovské jezuitské koleje.
V létě, konkrétně 11. a 12. července, by se také (a to doufejme) měla konat tradiční klatovská pouť. V rámci ní budou v sobotu probíhat v PASKu denní komentované prohlídky stálé expozice a večer se budou moci návštěvníci seznámit blíže i s lötzovským uranovým sklem a jeho chováním pod světlem UV lamp.



Rozhovor s Janem Vagadayem z Gojo collective

Jak vznikl nápad ohromných skleněných objektů v hnízdech a kde byl poprvé představen?
S nápadem na práci se sklem přišel Marek Šilpoch, který studoval v ateliéru skla Ronyho Plesla na pražské UMPRUM. Ale projekt samotný vlastně vyplynul z naší dlouhodobé spolupráce s Harmony Rec., pro které jsme posledních pár let vytvářeli světelné instalace a scénografii pro jejich hudební akce. Tématem v této spolupráci pro nás vždy byly přírodní struktury a ty jsme v aktuální instalaci doslova otiskli do skla.

Byla pro vás při vytváření nového objektu inspirací i zahrada Pavilonu skla?
Zahradu a samotný PASK jsme si oblíbili hned, když jsme zde hnízda provizorně instalovali minulý rok (viz Artikl č. 7/2019, pozn. red.). Tentokrát jsme jim ale navrátili jejich původní podstatu světelných objektů a jako jednu celistvou asambláž jsme je rozsvítili. Myslím, že jejich určitá syrovost dobře kontrastuje s jinak upravenou zahradou a fasádou klatovského pavilonu.

Tvoříte rádi mimo naše hlavní město? Co pro vás znamená prezentace v Klatovech?
Mimo Prahu tvoříme rádi. Krajina, venkov, ale i města jako Klatovy nás baví. Stojí za to podpořit kulturní vyžití jejich obyvatel a prezentace v Pavilonu skla vedle tolika nádherných objektů je samozřejmě velikým zadostiučiněním pro náš experimentální projekt.

text: Martina Cihlářová