<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>ARTIKL &#187; obrazové manipulace</title>
	<atom:link href="http://artikl.org/tag/obrazove-manipulace/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://artikl.org</link>
	<description>Tištěný nemainstreamový kulturní měsíčník.</description>
	<lastBuildDate>Mon, 06 Jul 2026 06:32:55 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.1</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Kurátorství v postdigitální těžbě pozornosti</title>
		<link>http://artikl.org/vizualni/kuratorstvi-v%c2%a0postdigitalni-tezbe-pozornosti</link>
		<comments>http://artikl.org/vizualni/kuratorstvi-v%c2%a0postdigitalni-tezbe-pozornosti#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 06 Jul 2026 06:32:55 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Luisa Pavlíková</dc:creator>
				<category><![CDATA[Vizuální]]></category>
		<category><![CDATA[Brněnský dům uměni]]></category>
		<category><![CDATA[kurátorství]]></category>
		<category><![CDATA[obrazové manipulace]]></category>
		<category><![CDATA[paměťové asambláže]]></category>
		<category><![CDATA[videoart]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=21008</guid>
		<description><![CDATA[Mediální archivy, zvukové krajiny, obrazové manipulace či paměťové asambláže. Videoart si s formálně-obsahovými kategoriemi nikdy příliš nelámal hlavu a jeho přirozená heterogenita a mediální zpupnost často komplikovaly kurátorům vystavování. Brněnský Dům umění v letošním roce připravil dvě výstavy, které reflektují počátky tohoto média zejména v Československu, Polsku a Maďarsku a prostřednictvím tematizace databází a archivů poukazují na re-distribuci výstavních nároků videoartu.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/21008.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Mediální archivy, zvukové krajiny, obrazové manipulace či paměťové asambláže. Videoart si s formálně-obsahovými kategoriemi nikdy příliš nelámal hlavu a jeho přirozená heterogenita a mediální zpupnost často komplikovaly kurátorům vystavování. Brněnský Dům umění v letošním roce připravil dvě výstavy, které reflektují počátky tohoto média zejména v Československu, Polsku a Maďarsku a prostřednictvím tematizace databází a archivů poukazují na re-distribuci výstavních nároků videoartu.</strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong><a rel="attachment wp-att-21012" href="http://artikl.org/?attachment_id=21012"><img class="size-full wp-image-21012 aligncenter" title="001-prokopius" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/001-prokopius.jpg" alt="" width="575" height="383" /></a></strong></p>
<p style="text-align: left;">Kurátorská péče není jednosměrnou službou divákovu pohodlí. Je to způsob rozhodování, konání, utváření souvislostí, vjemů, mediace. Kurátor je jako překladatel, který transponuje mediální významy, a stává se tak vlastně katalyzátorem mezi autorem a recipientem.</p>
<p><strong>Pozor, křehký!</strong></p>
<p><strong> </strong>V současné kurátorské praxi lze velmi dobře sledovat proměnu, kterou tato činnost prošla. Zatímco dříve se jednalo zejména o správu muzejních či galerijních sbírek, dnes je obsáhnuta komplexní sítí vztahů a komunikace mezi jednotlivými aktéry uměleckého provozu, v nichž se kurátor místy i přelévá do pozice spoluautora. </p>
<p>Co bychom mohli dříve charakterizovat jako caring for objects, v současnosti spíše nabylo podoby caring for subjects. Kurátor totiž kromě role pečovatelské zastává i roli koncepční, organizační, zprostředkující nebo sociálně-kritickou. Jak se tedy vypořádat s vystavováním videoartu, který do rozšířeného vztahu mezi autorem, kurátorem, dílem a recipientem vnáší další vrstvu technologicko-prostorového ekosystému?</p>
<p><strong>Dluh digitální tělesnosti</strong></p>
<p><strong> </strong>Kapitoly z počátků videoartu představuje celé horní patro Domu umění v Brně pod názvem <em>Distorted Image</em>. Vystavovat videoinstalace na tak velkém prostoru a v takovém množství je samo o sobě náročnou disciplínou, která se navíc vždy nutně bude potýkat s úskalím archivace vs. prezentace. </p>
<p>Ačkoli se už v mnohém podařilo odbourat dřívější limity mediálně specifických prostředků a jsme schopni oživit zastaralou techniku, kolabuje dnes paradoxně to nejdůležitější, a sice divácká pozornost a ochota obětovat své tělo galerijnímu black boxu. </p>
<p>Architektura výstavy proto volí hybridní prostorové uspořádání a staví vedle sebe množství obrazovek se sluchátky, které obnažují materiálnost paměťového média, subvertuje divákovo očekávání dřevěným sedátkem židle, které zobrazuje monitor snímající jeho vlastní záda, v rohu místnosti vrství v nákupním košíku analogový sediment VHS kazet a část sálu izoluje do jednotlivých počítačových stanovišť tak, že evokují falešné soukromí univerzitních studoven.</p>
<p><strong>Kurátor z druhé ruky</strong></p>
<p><strong> </strong>Příměr ke studovnám není náhodný; odkrývá současnou podstatu vystavování videoartu proměňujícího se v archivní badatelskou práci. Dotýká se však i návštěvníka, který na ni musí v galerii přistoupit. V tomto modu je realizovaná druhá výstava s názvem <em>Orbis Fictus Re-Visited </em>v brněnském centru umění nových médií Vašulka Kitchen, jež nese jméno po průkopnících světového videoartu Woodym a Steině Vašulkových. </p>
<p>Kurátor zde ve svém už tak liminálním postavení přibírá i roli archiváře tvořícího expozice na principu live archive, který ožívá až v součinnosti s návštěvníkem. V otevřené databázi je možné při zkoumání digitálního archivu volit různorodou trajektorii průchodu. Každý návštěvník si tak konfiguruje vlastní nelineární narativní linku. </p>
<p>Je zde patrná návaznost na mediální archeologii Erkkiho Huhtama, neboť kurátor tu zastává podobnou pozici jako archeolog, pro něhož se galerie a práce s materiálem mění na badatelnu. Tímto přístupem návštěvníka vybízí, aby vstoupil do nalezišť archivů a listoval jimi též, čímž se péče podstatně více deleguje právě směrem k publiku. </p>
<p>Expozice tematizuje cyklický návrat médií prostřednictvím formátu re-visited původní výstavy <em>ORBIS FICTUS: Nová média v současném umění</em> z poloviny devadesátých let. V kurátorském textu se hlásí k tzv. post-databázové vzpomínající výstavě, jejímž předmětem není rekonstrukce výstavy původní, ale spíše reflexe minulosti. Navíc neobsahuje pouze databázové archivy, ale oživuje i některá díla a dobovou dokumentaci. V expozici se znovu objevují především historické vrstvy kurátorské praxe a způsoby, jakými se s těmito médii kdysi manipulovalo.</p>
<p><a rel="attachment wp-att-21014" href="http://artikl.org/vizualni/kuratorstvi-v%c2%a0postdigitalni-tezbe-pozornosti/attachment/prostredky-performance_orbis-fictus-re-visited_vystava_7_tatiana-drgonec-diz%cc%8cova%cc%81"><img class="aligncenter size-full wp-image-21014" title="PROSTREDKY PERFORMANCE_ORBIS FICTUS RE-VISITED_vystava_7_Tatiana Drgonec Dižová" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/PROSTREDKY-PERFORMANCE_ORBIS-FICTUS-RE-VISITED_vystava_7_Tatiana-Drgonec-Dižová.jpg" alt="" width="575" height="383" /></a></p>
<p><strong>Limity jsme my</strong></p>
<p><strong> </strong>Snaha o péči s sebou však někdy nese daň v podobě přetížení pozornosti, neboť na návštěvníka klade poměrně vysokou kognitivní zátěž, která se transformuje ve fyzické i mentální vyčerpání v důsledku syndromu muzejní únavy (museum fatigue). Ta byla paradoxně předmětem diskuzí ve výstavnictví před více než sto lety, dnes vlivem technokratického diskurzu mutuje spíše do postdigitální únavy. </p>
<p>Ukazuje se tak, že kurátorská péče o návštěvníka nespočívá jen v generační obměně palčivých společenských témat a v práci s aktuálními technologiemi, ale právě i ve velmi citlivém dialogu s divákem, ve kterém se jeho základní potřeby péče vyjevují cyklicky v novém kabátě. Pozornost je zkrátka omezený zdroj. <strong><span style="font-size: medium;">∞</span></strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/vizualni/kuratorstvi-v%c2%a0postdigitalni-tezbe-pozornosti/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
