Ondřej Basjuk (* 1983) se narodil v Domažlicích. Šárka Koudelová (* 1987) se narodila v Českých Budějovicích. Oba autoři a zároveň partneři studovali na pražské Akademii výtvarných umění v Ateliéru grafika II pod vedením Vladimíra Kokolii. Přestože vytváří oba autonomně své vlastní projekty, průběžně tvoří díla i instalace společně. Prvním takovým dílem byla společná fotografie pro výstavu v Entrance Gallery v roce 2014, kdy se jednalo o montáž dvou záběrů stejného místa, ale vyfoceného každým z autorů, a vznikla tedy syntéza dvou pohledů na stejný subjekt – v tomto případě šlo o krajinný motiv jeskyně. Tuto výstavu provázel i společně namalovaný obraz, který je jako médium oběma autorům nejvíce vlastní. Jejich společné soužití se promítá i do jejich autorských projektů, kdy jednotlivé předměty, které se stávají součástí instalace, jsou zároveň předměty sdílenými oběma autory. Individualitu každého z autorů ve společných projektech nejvíce zachovává právě forma instalace, která oba umělce propojuje, ale zároveň nechává prostor pro vklad každého z nich. Tematicky se autoři protínají ve fikční historii, přírodních motivech, archeologii a konstrukci nových prostorů. ∞

Po výstavě Explorerista v galerii OFF/Format v roce 2012 a Kultovní výstavě ve Fait PREVIEW v roce 2014 se opět po dvou letech vrací do Brna se samostatnou výstavou Kolonie B Ondřej Basjuk, tentokrát do prostor Strom Art Gallery.

Absolvent AVU a držitel Ceny kritiky za mladou malbu (2013) Ondřej Basjuk pracuje s celou škálou uměleckých prostředků od malby, kresby, grafiky, fotografie, sochy, po videoart. Od roku 2012 působí společně se Šárkou Koudelovou též jako kurátor galerie K.ART.ON při Karlín Studios v Praze.

Prvním dílem, které spatříme po vstupu do galerie, je malba s vyobrazením padajících geometrických objektů ve známém černobílém barevném ladění. Po obou stranách obrazu stojí vysoké štíhlé mramorové válce, jeden z nich je opřen o stěnu. Máme dojem, že jsme vstoupili do bortící se stavby, mezi padající trámy a sloupoví. Název obrazu – Tetris – nás však vtipně z prvotního pocitu destrukce přenese na opačný pól. V kontextu elektronické hry, v níž na displeji padají shora dolů různě velké kostky a úkolem hráče je stavět z nich zeď, se dostáváme k momentům počátku, vzestupu a nových konstrukčních možností.

Naděje na nový, lepší život
Série tisků, vytvořených speciální technikou kombinující fotografii a monotyp, zachycuje betonové odlitky sfingy, pantheonu a dalších nápodob antických monumentů umístěných v bývalém sídle majetného podnikatele v Chebu. Luxusní rezidence pro vybrané obyvatele se však proměnila ve zchátralé místo obývané bezdomovci. Imitace děl starověkého kulturního dědictví zasazené do zdejšího prostředí se proměňují v kýčovitou parodii, ve výjevu však můžeme nalézt společný jmenovatel úpadku a ztroskotání naděje na nový, lepší život.

„Kolonie,“ vypráví Basjuk, „je většinou nějaké místo, které lidi vytvoří z nějakého popudu nového obsazení krajiny, nebo si vymyslí nějaký ráj, a tam založí kolonii. Třeba v důsledku toho, že jsou málo spokojeni se světem, ve kterém normálně existují. Kolonie B může být brána jako Kolonie Basjuk, nebo je to plán B. Všichni žijeme v plánu A,“ pokračuje, „plán B je taková záložní možnost, jak se vyrovnat s tím, co nás obklopuje.“ Tematika jedné z nejstarších lidských tužeb po vybudování ideálního světa, únik z reality a magie zvláštních míst, jež determinují pozoruhodné nálezy, tvoří hlavní linii výstavy.

Kolonie Basjuk
Vyvrcholení expozice nalézáme v poslední místnosti. Prostor zaplňují mramorové desky a sloupy, které se středovou kompozicí vytvářejí pomyslný chrám. „Když přijedete do Říma k Foru Romanu, poznáte, že to území je staré, má dějiny a že se tam něco událo. Tohle jsou dějiny Kolonie B,“ vysvětluje Basjuk. „Instalované je to naschvál tak, že to může působit trochu okultně a vlastně jako takový pseudooltář.“ Součástí kompozice jsou orientální sošky sestavené z různých druhů kamene, kusy zřícené architektury a umělé trávníčky evokující loutkové divadélko. Stěžejní roli zde hraje materiál. Na první pohled působí celá instalace jako vytesaná z mramoru a dalších druhů hornin a minerálů, pohled z druhé strany však odhalí, že jde v mnoha případech pouze o optický klam. Místo mramoru najdeme plast, místo kamene papír a vosk. Stačí změnit perspektivu a iluze skutečnosti se bortí, dějiny se stávají pouze imitací, zkresleným obrazem a hrou na realitu.

Basjuk pracuje s motivy převzatými z vysokého umění starověkých civilizací, přetváří je a konfrontuje jejich významy se současnou tváří světa. Pohrává si s perspektivou divákova pohledu a vnímání, polarizuje tematiku úpadku a vzniku, naděje a deziluze. Hra se Basjukovi stává tvůrčí metodou, jak relativizovat viděné a postihnout dvojí tvář hodnot nejen dnešních, ale i těch nejstarších, věčných. ∞


Ondřej Basjuk: Kolonie B
Strom Art Gallery (třída Kpt. Jaroše 31, Brno)
26. 5.—15. 7.


autor: Eva Zachová