Barokní architektura protkává krajinu v českých zemích od velkolepých chrámů a zámků až k drobné architektuře často jakoby zapomenuté uprostřed polí.

Výraznou stopu zanechalo baroko i v užitém umění, a nelze se tak divit, že se inspirace jím objevuje zejména v průběhu historizujícího 19. století do umění i užitého umění hned několikrát. Aktuální klatovská výstava mapuje opakované návraty barokního tvarosloví a dekorů tak, jak se odrazily ve sklářské produkci.

Souvislosti mezi barokní inspirací a sklem pozdější doby jsou někdy volné a někdy doslovné. Například do skla doby biedermeieru se odráží hra světel a stínů barokní architektury i inspirace broušenými dekory barokního skla. Druhé rokoko vnáší do skla jasné pastelové barvy a kontrasty a znovu objevuje malbu jako dekorativní prvek. Neobarokní a neorokokové sklo vychází z jiných předpokladů a snaží se o více či méně dokonalé napodobení původních předloh nebo jejich ducha. A pak jsou tu práce z nedávné doby, například výsledky vimperského sklářského sympozia uspořádaného v roce 2013 k 330. výročí objevu českého křišťálu, kde se barokem nechali inspirovat například Rony Plesl, Pavlína Čambalová nebo Lukáš Houdek.

Výstava nemůže být v rozsahu, který umožňují výstavní plochy klatovského Pavilonu skla, vyčerpávajícím přehledem barokních reminiscencí v českém skle, ale jejích několik desítek exponátů dokumentuje mnohé zajímavé souvislosti. Řada z nich je veřejně vystavena poprvé a reprezentativní soubor bylo možné sestavit jen díky mimořádné vstřícnosti Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, Muzea Šumavy v Sušici a Kašperských Horách a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. A budou k vidění od 9. dubna do 8. června 2026.

text: Jitka Lněničková

V(d)ěčné návraty baroka
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
9. 4. – 8. 6.

Do kolekce lötzovského skla v PASK přibylo v posledních letech více než 200 nových předmětů, které jsou postupně zpracovávány a připravovány pro stálou expozici.

Expozice projde reinstalací v roce 2026 a nové exponáty zde nahradí asi jednu čtvrtinu ze zhruba 900 stávajících. Některá z těchto skel z šumavské sklárny v Klášterském Mlýně jsou ovšem natolik skvělá, že si zaslouží speciální pozornost, než se zařadí do jednotlivých sekcí expozice, která nemůže poskytnout dostatek exkluzivního prostoru pro solitéry. A tak vznikla výstava nejkrásnějších a nejzajímavějších z nových přírůstků. Ve výstavě jich není mnoho, ale jeden je lepší než druhý.

Ať již jde o rozměrnou vázu pro světovou výstavu v Paříži v roce 1900 v dekoru cobalt Papillon, nebo o velice elegantní secesní skla v česaných a irizovaných dekorech Phänomen. Zcela nově jsou zastoupeny ve sbírce skla podle návrhů dnes už pozapomenuté malířky a designérky Marie Wilfert-Waltlové, jejíž něžné květinové malby až dojímají. Stranou pozornosti jistě nezůstanou ani secesní skla s výraznými plastickými dekory z prvního desetiletí 20. století. A jedinečným solitérem je rozměrná váza z vrstveného a leptaného skla s motivem pivoněk, která patří asi k nejlepším reprezentantům stylu druhé secese v produkci firmy Joh. Lötze vdova.

A jen malá technická poznámka. V zimních měsících je PASK otevřen denně včetně pondělí pouze od 12 do 16 hodin, ale na jeho recepci je možné dohodnout prohlídky pro skupiny i mimo tuto dobu.

text: Jitka Lněničková

Lötz – nejkrásnější z nových přírůstků
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
10. 9. – 28. 10.

Letní sezona v Pavilonu skla Klatovy patří již po léta sklářským školám, vysokým i středním. Letos velmi pěkné exponáty vytvořili studenti a učitelé Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy z Nového Boru.

Tato druhá nejstarší sklářská škola u nás byla založená již v roce 1870 a vždy se vyznačovala hledáním nových cest mezi velmi zakořeněnou novoborskou tradicí. To zejména v zušlechťování skla a novými impulsy uměleckého řemesla. Důraz na řemeslnou kvalitu byl základním předpokladem a nové výtvarné trendy se uplatňovaly do značné míry synkreticky. Výsledky byly v historickém ohlédnutí velmi často mimořádně zajímavé.

Dnes škola vyučuje široké spektrum sklářských oborů. Od výroby a foukání skla ve školní huti přes zhotovování sklářských forem, obsluhu sklářských strojů, malování, rytí, broušení, lehání skla, nejnovější obor vitráží až k uměleckému designu. Možností je mnoho – od učňovských oborů až po vyšší odborné vzdělání. Ke kvalitě výuky zde přispívají nejen zkušení pedagogové, ale také dobře vybavené technické zázemí. Vedle sklářské huti jsou malířské, brusičské a rytecké dílny či fotoateliér. V poslední době přibyla dílna na výrobu vitráží a také dílny pro obor Design interiéru. Není tak divu, že nejen o studium, ale i o absolventy, je mezi budoucími zaměstnavateli (i mimo region) velký zájem.

Na výstavě v Klatovech se představují práce zejména studentek a studentů třetích a čtvrtých (letos maturitních) ročníků, které reprezentují všechny vyučované obory. Jde v naprosté většině o klauzurní práce z let 2023–2025. Práci dobře vybavené školní huti reprezentují vedle objektů v zahradě třeba hutně dekorované vázy Jana Janovského. Ostatně všechny skleněné předměty, ať jsou jakkoliv dále zpracované, jsou na počátku dílem právě školní huti.

Vysoký podíl hutní práce je v řadě objektů dekorovaných brusem. V některých z nich můžete vidět obrácený obraz nebe a jiné vás mohou inspirovat k cestě do lesa. A je nutné se v zahradě dobře rozhlédnout, abyste vedle větších objektů Zrcadlení a Houby našli i ty další – Ve větru či Velký bratr. Ale ani zahradou výstava nekončí, její pokračování je také v chodbě jezuitské koleje na klatovském náměstí, kde jsou na panelech představeny návrhy a další dokumenty související s prací školy.

Novoborská sklářská škola se v PASKu představuje ve špičkové kondici a její výstava přitahuje nejen návštěvníky pavilonu, ale i obyvatele Klatov, kteří si mezi objekty v zahradě přicházejí posedět a odpočinout. Škola vede své studentky a studenty k technické a umělecké zručnosti a je celkem jisté, že o mnohých z nich ještě v budoucnu uslyšíme.

text: Jitka Lněničková

NOVÝ.SKLO.BOR
PASK (Hostašova 917, Klatovy)
31. 5. – 7. 9.

Jak se již stalo tradicí založenou před deseti lety, patří léto v Pavilonu skla Klatovy nejmladší generaci sklářských výtvarníků a řemeslníků ze středních a vysokých sklářských škol nejen z České republiky, ale také ze Slovenska či Německa.

Právě v letních měsících se stává výstavním prostorem pro školy nejen interiér pavilonu, ale také celá jeho zahrada i chodba jezuitské koleje na klatovském náměstí. V letošním roce přijala pozvání do Klatov Akademie ze Světlé nad Sázavou a mladí skláři z jihovýchodu naší republiky připravili desítky mimořádně zajímavých exponátů. Ty reprezentují jak výuku řemesel, tak designovou a volnou tvorbu. Na několikaleté přípravě výstavních projektů se podíleli s nevšední péčí odborní učitelé Milan Krajíček, Aleš Jírovec a Vlastimil Šenkýř, kteří je také v Klatovech osobně nainstalovali.

Uvnitř pavilonu jsou vystaveny řemeslné i umělecké práce reprezentující jednotlivé sklářské obory vyučované ve škole. Je zde k vidění tavená plastika, malované a pískované sklo, díla zhotovená technikou lehaného skla i ukázky kombinace různých technik. Významné místo tu zaujímá broušení, u kterého je zajímavá konfrontace tradičních vysočinských a aktuálních dekorů. A protože se do limitovaného prostoru pavilonu nevešlo vše, co by stálo za vystavení, je zde připravená videoprojekce s širším výběrem školních prací.

Pro zahradu byly připravené speciální projekty, které vycházely z jejího charakteru a výstavních možností tohoto krásného otevřeného galerijního prostoru, ve kterém je možno posedět a potěšit se pohledem na umělecká díla nejmladší generace českých sklářů. I když tentokrát poprvé a výjimečně je zde také několik objektů z litého porcelánu. Práce v zahradě jsou tematicky zaměřené, jejich společnou inspirací byl Sen a musely být uzpůsobené pro land art, což bylo nejen uměleckou ale také technickou výzvou, s níž se museli studenti výtvarných oborů ze Světlé nad Sázavou vyrovnat.

V zahradě asi nejvíc upoutá rozměrný objekt nazvaný Na stéblech. Tvoří jej desítky skleněných koulí umístěných na různě velkých a tlustých bambusových tyčkách, jež se při mírném větru lehce pohybují. Jde o kolektivní dílo. Koule vyrobila ve velkém množství školní huť a našly v zahradě ještě jedno místo. Dílem náhlé inspirace při instalaci se díky nim stal neplánovaným výstavním objektem jeden z odpadkových košů, který zaplněný koulemi aktuálně připomíná kornout se zmrzlinou. Jsou tu ale i další zajímavé objekty. Na Střípky snů Denisy Křišťanové se musíte zahledět do koruny svitelu a porcelánové Exkrementy navržené Pavlem Čeplem najdete na chodníku u vchodu do pavilonu. Ale v zahradě je toho více – Gate of Dreams z lehaného skla kombinovaného s kovem od Kristýny Jiříkové, Hmotu s látkou Táni Chalupové či objekty z litého porcelánu od Sáry Rudolfové, Anne-Marie Šeredové, Elisabety Kubíkové a Barbory Balcarové. A pokud by někdo byl v Klatovech, když padne tma, tak najde v zahradě rozzářené světelné objekty z litého a lehaného skla podle návrhů Varvary Leleko a Elišky Sladkovské. Studentky a studenti materializovali své vlastní sny do pozoruhodných objektů, které souzní se zahradou tak, jakoby do ní patřily odjakživa.

Každá uměleckoprůmyslová sklářská škola má své přístupy a výukové metody, které vytvářejí její svébytné řemeslné a výtvarné pojetí. A tak jsou v pavilonu a v chodbě jezuitské koleje vystavené velkoformátové tisky s informacemi o historii školy, jejím vývoji až do současnosti včetně nabízených oborů doplněné mnoha fotografiemi. Akademie ve Světlé nad Sázavou je dnes velmi progresivní integrovanou školou, která slučuje učební obory, maturitní obory a nejnověji ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou také bakalářské programy. Výuka se zde vedle sklářství zaměřuje i na zpracování kamene, keramiky, porcelánu, kovu či dřeva. Možná je to právě toto spojení mnoha materiálů, které dává zdejší výuce jakoby stále akcelerující dynamiku.

text: Jitka Lněničková

Výstava Mladé sklo z Vysočiny
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
7. 6. — 22. 9.

Po tisíciletí byly kalamáře z nejrůznějších materiálů nezbytnou a samozřejmou součástí kanceláří, škol i domácností. Husí či jiný brk namočený do inkoustu byl pro psaní převažující možností.

Slavnou éru kalamářů ukončilo až masové rozšíření kuličkových per, ale to už se psala šedesátá léta 20. století. Teprve tehdy ztratily kalamáře v širokém použití svůj smysl a staly se okrajovou potřebou např. pro kaligrafii. A podobně jako jiné „již nepotřebné“ předměty se posunuly v posledních desetiletích 20. století do okruhu sběratelského zájmu.

Výstava O dlouhé historii kalamářev Pavilonu skla Klatovy připomíná do21. dubna tento již pozapomenutý předmět. Představuje nejrůznější typy skleněných kalamářů od těch určených pro psací stoly nejbohatších až po ty běžné pro školy a kanceláře. Téměř sto exponátů zahrnuje luxusní psací soupravy, elegantní secesní kalamáře, kalamáře specifických technických parametrů, obyčejné lisované kalamáře, lahvičky na inkoust apod. Kalamáře se vyznačují specifickou estetikou danou jejich funkcí a odrážejí se v nich všechny stylové proudy posledních staletí. Specifickou skupinu ve výstavě pak tvoří dotýkané osobní kalamáře významných osobností české kultury. Na panelech se pak mohou návštěvníci seznámit s historií kalamářů, kalamářem v umění, řadou dokumentů k výrobě i s originálními patenty českých skleněných kalamářů – s buňátem či hydraulikem.

text: Jitka Lněničková

O dlouhé historii kalamáře
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
14. 2.–21. 4.

Výstavu Secesní sklo z Jizerských hor bylo možné v Pavilonu skla Klatovy realizovat jen díky velmi vstřícné spolupráci Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, Muzea Šumavy a soukromých sběratelů. Desítky takto shromážděných exponátů a dokumentů představují, jak se secesní styl odrazil v produkci různých firem v Jizerských horách.

Jak už asi dává tušit samotný název výstavy, tvoří zhruba polovinu všech exponátů různé výrobky jablonecké industrie. Jsou to půvabné náhrdelníky, brože, přezky pásků, spony či jehlice do klobouků. V kombinaci kovu a skla se na nich rozvíjí především florální secesní ornamentální výzdoba, ale najdeme na nich i figurální či zoomorfní motivy. Malou ale velmi elegantní skupinu tvoří secesní černá bižuterie. Výtvarný vliv secese se projevil i ve výrobě různých typů knoflíků, které jsou ve výstavě prezentovány přímo na původních vzorkových listech. Další produkci jablonecké industrie ukazují vzorníky, inzeráty a další obrazové materiály na panelech. V jedné menší výstavě nelze představit ohromující produkci bižuterních, pasířských a dalších firem z Jizerských hor, ale jsou zde zastoupeny základní vývojové trendy.

Secese se ovšem neodrazila v produkci jizerskohorských sklářských firem jen v bižuterii. Její vliv se projevuje i v drobných skleněných výrobcích, jako jsou flakóny, dózičky, figurky, slánky apod. (krystalerie). A pak je zde velmi luxusní produkce dutého skla firmy Josef Riedel z Polubného. Tato firma šla při výrobě především váz dvěma cestami. První byla vícenásobně barevně vrstvená skla s následně proleptávanými zejména florálními motivy, která vycházela z inspirace produkcí francouzských skláren a je v kontextu evropského sklářství poměrně zaměnitelná. Druhá cesta je mnohem zajímavější a původnější, zde jde o skla geometrických (často velmi neobvyklých) tvarů dekorovaná secesními ornamenty a florálními malovanými a zlacenými dekory.

Výstava je v Klatovech přístupná až do 27. listopadu každý den a v průběhu listopadu jsou k ní jako doprovodný program připravené také přednášky věnované jablonecké industrii a historii sklářství v Jizerských horách.

text: Jitka Lněničková

Secesní sklo z Jizerských hor
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
27. 9. — 27. 11.

Pavilon skla Klatovy jako již tradičně každé léto představuje některou ze středoevropských sklářských škol. Tento rok patří výstavní prostory PASK, jeho zahrada a chodba jezuitské koleje jediné sklářské škole na Moravě.

Historie Střední uměleckoprůmyslovéškoly sklářské ve Valašském Meziříčí sahá až do roku 1920, prošla během více než jednoho staletí mnoha proměnami. Po druhé světové válce byla po dlouhá desetiletí jako odborné učiliště součástí národního podniku Osvětlovací sklo. V roce 1991 se stala samostatnou právnickou osobou pod různými zřizovateli a názvy, nynější název nese od roku 2005. Až do devadesátých let byla uprostřed významného sklářského regionu, ale od té doby se mnohé změnilo, protože řada skláren na Valašsku zanikla, ale živý sklářský průmysl je zde stále přítomný. Škola je zde tak nejen nositelkou staré tradice valašského sklářství, ale také ukazuje cesty do budoucnosti. Je to škola duchem mladá a velmi inovativní. Nejmladší sklářské a designérské generaci poskytuje kvalitní a komplexní vzdělání v mnoha oborech. Je to především design skla a světelných objektů, užitná malba, průmyslový design, uměleckořemeslné zpracování skla a zušlechťování skla. Mladí lidé zde mohou získat jak středoškolské vzdělání, tak výuční listy. Proto to vše se se stala i školou UNESCO.

Výstava Mezi sklem – práce Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí je jednak přehlídkou nejlepších prací z posledních let ze „zlatého fondu školy“ i aktuálních děl studentů z letošních klauzur. Řada letošních studentů třetího ročníku se například podílela na tvorbě exponátů do zahrady, které jsou inspirovány sklem firmy Joh. Lötze vdova ze stálé expozice Pavilonu skla. Studenti a studentky zde tak názorně ukazují naživo spojení té nejlepší sklářské tradice a aktuální inovace. Zahrada je prostě kouzelná.

Zahradou výstava rozhodně nekončí. V pavilonu jsou k vidění další umělecky i technicky hodnotné práce z posledních deseti let. Ze starších prací nepochybně zaujme váza se „zakletým“ krokodýlem Kristýny Fišerové z roku 2014 nebo rozměrná váza Spirit poučená valašskou výrobou osvětlovacího skla od Veroniky Mitášové z téhož roku. Technikou foukání do vyhořovacích forem byly pak zhotoveny vázy Les Gabriely Skápkové z roku 2020. Ale ani současní studenti nezůstávají pozadu. Zátiší Michala Bekárka zaujme nejen různými optickými dekory, ale také nádhernou akvamarínovou barvou. A technické možnosti vynikající školní hutě asi nejlépe dokumentuje soubor barevných vrstvených váz s optickými dekory Santini, jejichž autor Lukáš Himlar se inspiroval architekturou kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Ale takto bychom mohli pokračovat dále u každého exponátu. V Pavilonu skla se tak můžete letos setkat s nejmladší generací moravských sklářů, jejichž práce přímo srší bohatou invencí a vyznačují se také vysokou řemeslnou kvalitou provedení. Další jejich činnost pak dokumentují panely v chodbě jezuitské koleje na hlavním klatovském náměstí. Výstavu pečlivě připravili pedagogové sklářské školy Josef Divín, vedoucí oboru Design skla a Ondřej Strnadel, učitel hutního tvarování skla.

V Pavilonu skla Klatovy je také možné shlédnout v dubnu nově reinstalovanou stálou expozici, která aktuálně představuje více než 900 zejména secesních skel z produkce světově významné firmy Joh. Lötze vdova z Klášterského Mlýna na Šumavě. A jsou tu ale i práce osobnostní vídeňské moderny Josefa Hoffmanna, Leopolda Bauera, Kolomana Mosera a dalších.

text: Jitka Lněničková

Mezi sklem: Práce Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
23. 6. — 24. 9.

Jarní program PASKu probíhá ve znamení nových projektů a rozsáhlé reinstalace.

Prvním je výstava Těžítka pestré krásy, která představuje 150 těžítek nejrůznějších tvarů, dekorů a technik. Nechybí samozřejmě půvabná těžítka se zatavenými skleněnými květy, ale jsou i ta lisovaná, broušená, malovaná a další. Ke vzácným exponátům pak patří stará těžítka z 19. století. Exponáty pocházející až na tři výjimky ze soukromých sbírek a je možné je vidět do velikonočního pondělí 10. dubna.

Hned po Velikonocích bude Pavilon skla od 11. do 19. dubna pro veřejnost uzavřen z důvodu rozsáhlé reinstalace a údržby stálé expozice. Během této doby se vymění zhruba třetina exponátů za nové přírůstky, mezi nimiž je řada unikátů a také nových tvarů a dekorů, které ještě nebyly veřejně vystaveny. Přibudou tu také některé nové prvky, ale to je překvapení. Proměněná expozice se pro veřejnost otevře ve čtvrtek 20. dubna.

Ve stejný den najdou návštěvníci v Pavilonu skla také novou výstavu Lidové barokní malované sklo. V ní se představují holby, číšky a samozřejmě lahve zvané prysky s dekory malovanými pestrými emaily s mnoha motivy – milostnými, svatebními, řemeslnickými, náboženskými či květinovými. Tato sklářská produkce z 18. a počátku 19. století je krásná až dojímavá naivností provedení a jednotlivé předměty v sobě nesou vyjádření příběhů i emocí. Výstava potrvá do 19. června 2023.

text: Jitka Lněničková


Těžítka pestré krásy
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
15. 2. — 10. 4.
Lidové barokní malované sklo
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
20. 4. — 19. 6.

Každý rok v dubnu se v Klatovech koná historická konference Barokní jezuitské Klatovy, kde se setkávají specialisté na barokní dobu. Od roku 2016 je součástí jejich programu pravidelně i výstava nejčastěji s religiózní tématikou, kterou připravuje Pavilon skla Klatovy jako doprovodný program.

V letošním roce jde o výstavu zaměřenou na jeden z významných fenoménů (nejen) barokní zbožnosti – skleněné památky z poutních míst zejména v českých zemích.
Poutníci se ve střední Evropě vydávali s procesím pod vlajícími korouhvemi, s kříži a monstrancemi často na mnohadenní cestu. Za zpěvu a modliteb se krok za krokem blížili ke svému vytouženému cíli, aby si zde vyprosili odpuštění či zvláštní milost. Mnozí putovali jednotlivě či v malých skupinkách i na místa velmi vzdálená, jako bylo třeba Santiago de Compostela ve Španělsku.
Na poutním místě se věřící zúčastnili především náboženských obřadů, byly tam ale také stánky s prodejem upomínkového zboží. Každý si chtěl přinést domů nějakou upomínku na svou pouť, která mohla být i dárkem pro někoho, kdo nemohl na poutní místo sám dojít. A nabídka tu byla široká – od oplatek či perníků, přes porcelánové sošky až k „zázračným lékům“. Významné místo zde měly i předměty ze skla – růžence, podmalby, číšky a poháry s rytým či malovaným pohledem na poutní místo, malované či ryté lahve na likér nebo zázračnou vodu (prysky), později také stříbřené sošky a svícny, skleněné obrázky podložené barvotisky, těžítka i popelníky. Právě takové upomínkové předměty z 18. až 20. století budou k vidění na výstavě Upomínky z poutních míst a návštěvník se tak může přenést do atmosféry tehdejších poutí, kde je trhovci ve stáncích jeden přes druhého nabízeli.

text: Jitka Lněničková

Upomínky z poutních míst
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
20. 4.—29. 5.

V rámci letních výstav věnovaných sklářským školám se v letošním roce představí v Pavilonu skla Klatovy studenti sklářských oborů třeboňské Obchodní akademie, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Třeboni. Výstava s názvem Sklo je COOL! ukáže opravdu super, skvělé a bezva sklo.

Tím dalším krokem je uplatnění těchto technik v konkrétních studentských pracích, které se nyní představují na letní výstavě v Pavilonu skla. V přípravě vlastních projektů jsou studentky a studenti vedeni k tvůrčí svobodě v přístupu k tématu a k práci se sklem jako svébytným materiálem. Nahlížejí témata z různých úhlů a hledají vlastní osobitou cestu k nejlepšímu vyjádření své původní myšlenky či záměru. Každé dílo je tak jejich vlastní niternou výpovědí, ať již jde o design či volnou tvorbu.
Jako příklad bychom mohli uvést dvě práce letošních maturantek, jejichž práce vycházejí podle zadání ze společného tématu hmyzu. Prvním z nich je artefakt nazvaný Křídlo od Nikoly Součkové. Práce je inspirována křehkostí a elegancí motýlích křídel, kterou zde sklo jako materiál ještě zvýrazňuje a umocňuje. Odlišně přistoupila k tématu hmyzu Kateřina Moravcová. Ta se zaměřila na negativní emoce spojené s obtížným a dotěrným hmyzem. Její práce je zachycením průniku ruky prostorem, jakousi zhmotněnou stoupou máchnutí, jímž odháníme mouchu či komára.

To jsou jen dvě díla z mnoha, která jsou součástí výstavy. V Pavilonu skla budou ale vedle zcela aktuálních maturit vystaveny i maturitní a jiné práce z předchozích let – například na témata čas, světlo či pokušení. Jde o práce zpracované různými technikami, odlišné přístupem k materiálu, rozptylem invence i filozofickou podstatou. A vedle volné tvorby je tu samozřejmě i design v mnoha podobách.

Díky třeboňské škole se podařilo zachránit tradici sklářských oborů, které byly po desetiletí vyučovány na sklářské škole v Chlumu u Třeboně. A čas ukázal, že zachování kontinuity a zkušeností je velmi cenným kulturním pokladem, z něhož se rodí budoucnost a nové naděje pro 21. století. Práce z Třeboně, které můžete po celé léto vidět v Pavilonu skla, jeho zahradě a chodbě barokní jezuitské koleje na klatovském náměstí, jednoznačně ukazují, že poctivé řemeslo se vyplatí, že invence je nekonečná a že Sklo je fakt cool!

Sklo je COOL!
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
26. 6.—19. 9.

text: Jitka Lněničková

Černý hyalit je velmi zvláštní skleněný materiál – pevný, velmi tvrdý a i v nej­tenčím střípku zcela neprůsvitný. Jde o původní český vynález hraběte Georga F. A. Buquoye z roku 1816, který od svého vzniku až dodnes probouzí zájem a jitří fantazii tajemstvím výrobního postupu.

Dobu své největší slávy prožívalo toto černé lesklé sklo v první polovině 19. století, kdy bylo vyráběno ve velkém množství jak v užitkové, tak velmi luxusní podobě. Je spojeno neodmyslitelně s regionem jihočeských Novohradských hor, kde se vyrábělo přibližně v původní podobě až do přelomu 19. a 20. století. Během této doby prošlo mnoha proměnami, které zachycuje výstava v reprezentativním výběru.
Mezi exponáty je zastoupena více jeho vytříbeně elegantní a luxusní podoba spojená s vázami, číškami flakóny, talíři či šálky s podšálky na kávu a čaj, které jsou zdobené brusem, vyzlacovanou rytinou, matovanými plochami a především malbou zlatem. Stylově tyto nádherné černé předměty vycházejí z biedermeieru a později se do něj promítají ohlasy druhého rokoka, neopominutelná je pak inspirace čínskými motivy. V menším souboru je ve výstavě zastoupeno také užitkové hyalitové sklo v podobě lékárenských dóz a lahví, které byly mimořádně účelné pro uchovávání matérií citlivých na světlo. Předměty ve výstavě pocházejí převážně ze soukromých sbírek a část ze sbírek klatovského muzea, naprostá většina z nich se představuje veřejnosti úplně poprvé. V pátek 2. října 2020 od 17 hodin se bude konat komentovaná prohlídka spojená s přednáškou Hyalitové sklo a tajemství jeho výroby s PhDr. Jitkou Lněničkovou, více info na www.pask-klatovy.cz.

text: Jitka Lněničková

Tajemství hyalitového skla
Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
26. 8.—22. 11.

Mezinárodní sklářská sympozia v Anníně letos na podzim oslavila malé výročí. Již popáté v řadě mohli mladí sklářští výtvarníci několik dní tvořit v malé šumavské obci, která sklem žije a která žije díky sklu. Výběr z prací jsou nyní k vidění na retrospektivní výstavě v Pavilonu skla v Klatovech.

Do průběhu sympozií vstupují i návštěvníci, akce jsou přístupné a otevřené všem. Lidé z řad široké veřejnosti mohou výtvarníkům a mistrům nejenom nahlédnout pod ruce, ale též si s nimi neformálně popovídat. Annínská sympozia nabízejí prostor pro experiment, hru, mezinárodní i mezigenerační komunikaci. Upozorňují také na stále živoucí tradici šumavských skláren a snad i připravují půdu pro zajímavou budoucnost takovýchto tradičních provozů. Výstava v Klatovech shrnuje dosavadní působení studentů ve sklárně Annín a může sloužit zároveň i jako předzvěst a pozvánka na sympozium, které se chystá v příštím roce.

Mezinárodní sklářská sympozia Annín 2015–2019
PASK – Pavilon skla Klatovy (Hostašova 917, Klatovy)
10. 12. 2019—10. 2. 2020


text: Martina Cihlářová