ARTIKL » psychedelic

Biologické dobíjení

redakce — Tue, 13 May 2014 23:12:39 +0000

„MAY BIO a maybe ne“, 12. ročník volně žijícího festivalu psychedelické kultury, svévolně navazujícího na Amébio-Babion-Bibione-BioNebio-Möbio-Bios-Biolest-Bioles-Bioples-Bioplex a Plexus Solaris. V lesním tábořišti Tišina poblíž Kožlan u Rakovníka. Vystupující ze všech koutů světa a spousta překvapení od rána do rána. Letos navíc Bejbio šapito s programem pro děti. ∞

autor: Lubor Čížek

Pozitivní energie tepe v biorytmu

redakce — Tue, 19 Jun 2012 01:07:41 +0000

Zvládli jsme to, utrhli jsme se z chaotické a nervózní Prahy a přijeli na celý víkend. Velká část redakce a spřízněných duší vyrazila na letošní již 11. ročník biologicko-estetického psy goa festivalu, letos nazvaného Amébio.

Festival, který vás změní, byl podtitul letošního ročníku – a ano, tato akce všechny přítomné změnila. Energie tohoto festivalu nabíjí – všichni účastníci letí na stejné vlně, je to jako průlet jiným vesmírem. Pokud nechápete, přijeďte na tento festival, který každým rokem mění svůj název.

Alois

Barbora Klárová — Fri, 01 Jul 2011 10:39:31 +0000

Usrknul si rád toho štiplavého pití, které mělo kouzelnou moc. Ne moc – jen pár loků se mu uhnízdilo pár bloků od žaludku v břiše celkem tiše a začaly se dít věci. Harry Potter hadr! Hadr na koštěti – letí – mop? Mops – lapá po dechu. Park kulturistiky a od dechu. Úplně betonová silnice se zvlnila jako běhoun na kluzkých parketách zámecké chodby. Pod zámkem na zámku a na nohou smekavé návleky a vleky už na cimbuří nejezdí. Ani poma pomalá. Na stěnách ulic sprejové obrazy z 18. století, co už moc neletí, a štítky už někdo štípl. Au. Paní průvodkyně je prý vévodkyně a drží v levici palici s kovovou konstrukcí a kusem látky. Deštník, aby skupina věděla, kudy je ten Loket. Začalo trochu poprchávat, tak se nakonec hodil. Do škarpy mezi škraloupy a žáby už to znaly. Průvod kyne a průvodkyně kyne na kolegyně. Dost líně, asi povinně.

Alois si všímá dalšího kouzla toho lektvaru bez tvaru, který mu stále ubývá ze sklenice. Čím dál více. Pátrá, radí, informuje, deformuje lidem obličeje. Ten chlap, co zprava sou-sedí, měl o pár hltů zpět fajn vzhled. Ale teď? Teď mu zhrubly rysy i obrysy půdorysu. Hrůza, děsy, prokrysy. Ale ženy naopak.

Pozoruje menší číšnici a s každou číší jí z lící čiší víc čehosi, co ho vábí. Vábí a baví. Jo, copak Wabi, ten by to zapěl (no jenom aby!) a on, Alios lojza letos ještě ani nezasel. Zase ale zasekl se Na Růžku, kde čertům stačí ocas ze slivovice. Vizovice na Velikonoce, nebo co. Ale zpátky do namátky. Další hrátky oné léčivé látky si berou na paškál čas. Čas vzal ďas a zas a zas. Prostě svět a žití se řítí jako hrnec, když letí z okna ven.

Mmm, Veronika v sobotu uvařila úplně rajskou rajskou. Alois má plnou pusu slin při té vzpomínce. Další čáry: vodorovné křivoklikaté čáry přivádějí jako po kolejích všechny nedostudované vůně, chutě, zvuky, pazvuky a doteky sobotního obědního pochutnání z odžitých dálek předpárdenní minulosti do Aloisových smyslových čidel, páčidel a líčidel. Jitří mu pozítří už dnes vjemy odsmyslněnými a vůbec to není nepříjemné. Hovězí se na jazyku zase tak sprostě rozplývá a knedlíky je nutné neustále špendlit vidličkou k talíři, aby se nevznesly mezi ostatní nadýchané obláčky oblohy. Obloha se k rajské nepodává. Podává mi sůl. Prodleva, kdovíjak dlouhá. Poleva kdovíjak tučná, ale ten dort ji šlechtí šlehačkou. Šlechtična tučňák.

Alois pije. Myslí si, že kouzlí a že skleněnou kulatou dutou hůlkou mění okolí. Hlava ho zatím nebolí. A nikdo rozumný mu neřekl, že čas jde načas a že nemůže jednou utíkat a jindy se vléct. Že žena (má-li se svléct) je buď hezká nebo nehezká. Ale nikdy se nemůže ošklivka najednou líbit až k líbání nebo dokonce obráceně. Nikdo mu nevysvětlil, že rozumní politikové nebo politrukové nezačnou zničehonic blábolit. A že lidé se za žádných okolností rozhodně nedokážou měnit ve zvířata. Kreatura nohatá nebo snad parohatá? Ts.

A Alois to neví. Nebo spíš neví, že by to měl vědět a tak ani neví, že to neví. Chodí a loví. A je zvláštní, že mu přesto připadá, že to vypadá, jak to všechno pěkně zapadá. Třeba slunce. Tak mě napadá, že alkohol je … – no asi jak kdy.

Babionská věž vyroste u Rakovníka

redakce — Mon, 16 May 2011 11:20:59 +0000

Lorem Ipsum Dexempo Multo Šumpoplex !!
… a je tu desátý, jubilejní ročník tradiční květnové kyselky pod širým nebem v oblíbeném údolíčku na Tišině, kam jistě i letos rádi najdete cestu, ať už vás sem navedou radostně mihotavá obrysová světla Babionské věže, vyladění na dlouhé vlně proti proudu potoka či důmyslný systém pozemních piktogramů. Poučnému osudu prvního známého multikulturního megapolisu starověké Intermezzopotámie se zkušeně vyhneme ladným palindromatickým obloukem.

Občanským soukolím pěstěné pořádky si unisono přineseme ze všech svých koutů světa kraje, abychom je pak po dávkách naředili chaosem zvířeným turbulencí zpomalovače spojek, citoslovcí i částic a ponořili se tak na chvíli do experimentální lázně vzájemného neporozumění a zmatení druhé signální soustavy přímo pod pulsujícíma nohama, aby nám vzápětí nad rukou vykrystalizovalo blahodárně nakypřené ponětí a ke sdílení nápadů a přání byl v závěru vyplynut percepční jazyk veskrze jednotný. Zkrátka víkend jako bumerang:) ∞

BABION 2011 – 10. ročník psychedelic/goa trance festivalu pod širým nebem navazující volně na Bibione-BioNebio-Möbio-Bios-Biolest-Bioles-Bioples-Bioplex a Plexus Solaris.
20.–23. 5.
lesní tábořiště Tišina
Kožlany u Rakovníka
podrobné obstrukce a info k účinkujícím na bio.mimo.cz a www.psytrance.cz