„MAY BIO a maybe ne“, 12. ročník volně žijícího festivalu psychedelické kultury, svévolně navazujícího na Amébio-Babion-Bibione-BioNebio-Möbio-Bios-Biolest-Bioles-Bioples-Bioplex a Plexus Solaris. V lesním tábořišti Tišina poblíž Kožlan u Rakovníka. Vystupující ze všech koutů světa a spousta překvapení od rána do rána. Letos navíc Bejbio šapito s programem pro děti. ∞


autor: Lubor Čížek

11. ročník psychedelického Bio festivalu je tu, tentokrát asi v nejbiologičtějším pojetí. Ve stejný čas, na stejném místě a v obdobném obsazení, jehož soubuní se každým rokem rozrůstá o čerstvé výhonky spontánním nabalováním i přirozeně sprostou reprodukcí.

Na Tišině je prozatím blahodárné ticho, ptactvo si pouští zobáky na špacír jen s ranním úsvitem a stromy se protahují od kořenů až ke konečkům větví a lačných listů téměř bez hlesu. Pod spletí travin to ale ve vlhké hlíně už tepe v rozsahu mnoha mikrometrů zcela nepokrytě a nahlas.

V přírodním směnném nálevu se oddává plnobarevným fantaziím tripka velká, v nízkém porostu za potokem se choulí skupinka keřenek pozorována rozlitkou hruškovitou, rozvalenou jen několik dní svižného ciliárního kluzu opodál. Krátce před polednem si na rozpáleném zrnku potočního písku rozkládá svou froté pelikulu snědá centrohelidní slunivka, v bezpečném doprovodu dvou štítovek a jedné obrněnky. Uprostřed tanečního palouku se nadšeně rozcvičuje několik set tisíc vířenek a mrskavek. Ani na pomalu mizící prošlapané pěšince u chatky č. 17 není o zábavu nouze. Svijanským vánkem doposud vonící vrstvy zeminy vybízejí k duchaplným debatám bachořců a jiných místních nálevníků, vesměs o domnělých libůstkách přespolních slávinek a záhadných vrtoších mladých rournatek. Občas u toho stačí pomrkávat i po parketu, zda se mezi mrskavkami a vířenkami neobjeví nějaké to krásnoočko. V zábalu z vyhřátých sinic naslouchá jejich mlaskavým úsudkům pohublá kokcidie jaterní… však i ona se brzy dočká lepších časů. Místní měňavky si datum 18. května přidaly už dávno do svých oblíbených panožek. Při pomyšlení na všechny ty, jejichž veselý dusot už téměř rok necítily na svých ztuhlých mikroskopických šíjích, nedočkavě undulují membrány a radostně pulsují vakuoly naprosto všem bez rozdílu obrvení, metabolismu i způsobu množení.

Vyleštěte si tedy okuláry a dobře zaostřete tubusy, vznik a rozpuk života na Zemi lze vypozorovat zvídavým okem a myslí za 4 dny a 3 noci na dobře známých místech, která však budou v průběhu celého festivalu neustále morfovat, neboť tématem letošního roku je krom velké květnové evoluce především samotné „měňavo“. Chatky, účinkující, ba ani samotní návštěvníci by neměli býti přistiženi příliš často ve stejné podobě, dekorace chatek se bude měnit v průběhu celého víkendu, vzhled umělců v průběhu samotného vystoupení a kukuč všech ostatních s frekvencí dle libosti, zásoby vlastních převleků, míry schopnosti improvizovat nebo jen spontánně pod tlakem okolností, jak tomu bývá u některých měňavkoidních návštěvníků už po léta zvykem nehledě na téma festivalu. Po skončení Amébia bude v mezisíti vyhlášeno a bez milosti odměněno prvních 10 účastníků s nejvyšším počtem různých podob (dohledaných na fotografiích). Začněte si tedy pomalu balit kufry v dostatečném množství a s patřičným předstihem.

Nebudete-li mít na dostatečně častou a nápaditou změnu vzhledu dostatek vlastních převleků, můžete využít služeb naší půjčovny kostýmů vzešlých z oděvů a doplňků nashromážděných za uplynulých 10 let Bio festivalu. Třeba si konečně po letech odnesete domů i ten svůj dávno zapomenutý.

V průběhu festivalu bude probíhat několik zajímavých biologicko-estetických experimentů snažících se uspokojivě neodpovědět na otázku vzniku života na naší planetě. Vizualizovaný matematický model veselého soužití hypotetických organismů bude si žíti rovněž svým vlastním životem. K tomu nám dopomáhej vzduch, voda, zem, výkonný počítač a hudební stůl Reactable.

Amébio 2012
lesní tábořiště Tišina
Kožlany u Rakovníka
18.–21. 5.
2–4 dny 500 Kč / 1 den 350 Kč / děti zdarma

Co nejaktuálnější informace na bio.mimo.cz


upravila Barbora Klárová, autor Milan Perplex Svoboda

Budu vám vyprávět pohádku o párty s psychedelickou muzikou a panenskou přírodou. Kdo nevěří, ať si nechá vše vyprávět od očitých svědků, nebo ať tam běží, ale zase až za rok.

Kouzelný palouček
Za devatero horami, po dvou a půl hodinové cestě autem z matičky Prahy se mezi hustými lesy na samém česko-polském pohraničí rozprostírá palouček a na paloučku kemp. Vstřícně působící kruh chatek vybízí k ubytování, okolní planiny ke stanování a dvě přilehlé budovy skýtají možnosti uspokojení hygienických i stravovacích potřeb. Království to není, ale pro pážata bez šlechtického původu je zázemí dostačující.

Nedaleko chatek si několik kamarádů skřítků dává práci se stavbou a dekorací stanu pro jejich veličenstva DJe a jejich nadšené (p)oddané tanečníky. Pracanti zapustí do země dřevěné vzpěry a kolíky, rozprostřou plachty malované cizokrajnými motivy, napnou roztodivný prostříhávaný elastan a propletou různobarevné bavlnky. Nakonec rozmístí nepopsatelné objekty abstraktních tvarů, barevné, ručně malované houbičky, miminko s jelení lebkou a plyšového medvídka. Zažehnou plamen UV zářivek a pozvou všechny netrpělivé „psýčkaře“ do země zaslíbené.

Šlapeme trávu
V pátek večer se za humny začne smrákat a z nádvoří hlavního stanu se rozduní čtyřdobý diktát prvního vládce tmy. Rytmus nekompromisně ovládá pohyby tanečníků, kterých stále přibývá. Je tu i druhá, menší taneční scéna, kde rozveselení lidé v rytmu dunění škorněmi ušlapávají vysokou trávu před bednami. Přímo uprostřed prostranství mezi chatkami stojí exotické indiánské týpí, kde se na zemi válejí unavení lidé na kouzelných kobercích a podřimují. Nad hlavami se jim proplétají barevné UV dekorace a zní chill-outová uklidňující hudba. Oči z té nádhery až přecházejí a proslýchá se, že tkané koberce snad kdysi patřily samotnému Aladinovi. Třeba někoho napadne vyzkoušet, zda ještě dokážou létat…

Průběh večera a noci by vypravěč mohl shrnout do kapitol popíjení, pokuřování, tancování, veselení. V hlavním stanu stál vedle DJe i sám mocipán VJ a na velkém plátně se pod jeho velením promítala prapodivná videa, nebo se prováděly čáry s kouzelnými olejíčky. Na skleněnou misku nalil vizuální mág vrstvu olejů a barev a celou tu směsici umístil na podsvícený projektor. Mumlal si nesrozumitelná zaříkávadla pod vousy a misku roztočil. Nastartoval koloběh mizení a opětovného zrození oblých tvarů. Vzájemné pronikání barevných bublin podněcovalo tanečníky v jejich neustálém pohybu. Jemně tkané plátno bylo prosvěcované projektorem zezadu, takže mnozí dobrovolníci pro ostatní přihlížející předváděli v paprscích světelného zdroje efektní stínohru. Kejklíři!

O klíštěti
Dunění neustává ani přes den. Intenzitou připomíná šikování armád dvou znepřátelených velmocí. Tanečníci odpočívají, grilují dovezené zásoby, věnují se výtvarným aktivitám, házejí si frisbee, tlachají, hrají si se svými nebo cizími ratolestmi anebo jdou na procházku do okolních luhů a hájů. Velkou atrakcí je nedaleký Adršpach, kam mnozí alespoň na chvíli utekli – do ticha skal a průzračných vod. Po zdejších písčitých pěšinách je radno našlapovat opatrně, neúměrně hlučné počínání totiž ruší domorodé víly, vodníky a bludičky. Jejich hněv je věhlasný a rozhodně nestojí za to si s ním lehkomyslně zahrávat.

Jako má každý zlatý střevíček i svou špinavou podrážku, i zdejší panenská příroda má svou odvrácenou stranu. Tu představují černá mračna klíšťat, která sedí na každém druhém stéblu trávy a číhají na svého nebohého lidského hostitele. Malou pihou na krásném obličeji víkendové sešlosti pak pro mnohé byla sobotní noční bouře. Ale veškerou techniku hbití drábové včas poklidili nebo přikryli a ráno už zase rozesmátí flamendři jen vylévali z tenisek litry vody.

Dopolední slunce vše vysušilo a prohřálo. Trůn za mixážním pultem sice nehostil žádná světoznámá jména, ale program byl dostatečně pestrý, aby se trefil do vkusu každého kočovníka. Vstup zdarma, cena ubytování lidová a většina účastníků se už zná. Každá voda nakonec doteče do moře, a tak i my už musíme zase domů, zkontrolovat, jak nám to sluší na fotkách, a těšit se na příští rok. Takzvané free psytrance party v Adršpachu je konec a kravám na okolních polích zazvonil zvonec.