Atrium Pražákova paláce se v letošním roce stalo místem oslavy dvacetiletého fungování umělecké skupiny Rafani. Retrospektiva v Moravské galerii připomíná průřez tvorbou a reaguje na projekty realizované v minulosti, avšak představeny v novém kontextu.

Cyklus šesti výstav rekapituluje základní principy, na kterých stojí kolektivní identita skupiny a ideje podkládající společné výtvarné vyjádření. Členové skupiny komentují projekt následovně: „Chceme zde návštěvníkům připomenout, že za námi je určitá historie a zároveň představit témata, kterými se zabýváme. Výchozím bodem je společnost a její aspekty, i když – jak tady proklamujeme – nejsme aktivisté, chceme vytvářet umění.“

Umělecká skupina Rafani byla založena v roce 2000 tehdejšími členy Akademie výtvarných umění. Mezi jednotlivými členy se vystřídali například: Luděk Rathouský, Radim Kořínek, Marek Meduna, Petra Čiklová, Jiří Franta a další.

Ačkoliv jednotlivé pomyslné epizody aktuálního výstavního sériového cyklu zaměřují pozornost na různorodá témata, jsou společně pojena do obrazné minisérie jakoby z dílny Netflixu. Rafani tak reagují na výrazný fenomén dnešní doby a přenáší ho na pole výtvarného umění. Jednotlivé „epizody“ nesou podtituly: Zdroj, SMRA, Hranice, Ne, Hnutí a Triglav (ještě neproběhlo). Zvolená témata jsou ztvárněna skrze široké spektrum médií, jako: video, performance, fotografie, vizuální a zvukové instalace a další.

S21E05: Rafanské hnutí
Instalace s pod názvem Hnutí, upozorňuje na způsoby prezentace politických subjektů. Ústředním prvkem výstavy, jejímž kurátorem je Ondřej Chrobák, je prezentační stánek politické strany. Přičemž pomyslnými politickými představiteli jsou samotní členové skupiny. Součástí agitace fiktivního politického hnutí, jsou plakátové velkoformátové portrétní fotografie, které vznikly ve spolupráci s fotografem Václavem Jiráskem. Za proměnou Rafanů skrze výrazné líčení a kostýmy, stojí mimo jiné make-up umělkyně Kateřiny Mlejnkové. V „programu“ nechybí ani výrazné předvolební heslo, znějící: „Nikdy nebylo lépe, ale takhle už to dál nejde.“ Rafani skrze něj odkazují na současnou dichotomní situaci ve společnosti a obecnou dlouhodobou nespokojenost. Instalace byla doplněna mimo jiné také o video a reklamní předměty v podobě tužek, nálepek a tašek.

V pořadí pátá část seriálového cyklu, byla zahájena spolu s otevřením letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého. V důsledku šíře programu vernisážového večera, který byl rozložen v celé budově Pražákova paláce, samotná výstava Rafanů, do jisté míry bohužel zapadla. Přestože sami Rafani proklamují aktivistické nezaujetí, určitá kritika dění na politické scéně, je z instalace cítit a zdá se být i na místě. Příznačné je pak samotné období, kdy byla výstava zahájena, a to krátce po podzimních volbách. V kontextu intenzivní celospolečenské debaty a pozornosti upřené na politickou scénu, rezonoval výstavní projekt silněji než v jakékoliv jiné době.

Poslední díl seriálu s názvem S21E06: Triglav byl uveden vernisáží 25. listopadu 2021.

Rafani
Moravská galerie v Brně (Pražákův palác, Husova 18)
25. 9. 2021 — 30. 11. 2022

O současném umění se vede spousta debat, mnoho z nich u piva pod hlavičkou „no jo, dneska už je umění fakt cokoli“. Negativismus byl vždycky nejjednodušší cestou a je pravda, že už Malevičův Černý čtverec na bílém pozadí (což je v podstatě výčet věcí obsažených v obraze) na počátku 20. století poněkud naboural představu, co můžeme považovat za umění a co za čmáranici. Jenže za zobecňujícím prohlášením, že dnešní umění není nic moc, většinou nestojí hluboké poznání tématu. Ba naopak. Právě role „osvěty“ se rozhodl chopit prostor Galerie 3×3 v Liberci, jehož vzniku dopomohl herec Tomáš Dianiška.

Mladí umělci a kurátoři Andrea Pekárková, Helena Krásová a Jan Nálepa se rozhodli, že výstavní prostor libereckého Malého divadla Františka Xavera Šaldy, který dříve fungoval jako šatna, využijí po svém. Od listopadu 2010 v rámci projektu 3×3 prezentují současné mladé umění zdaleka přesahující hranice libereckého kraje. Galerie 3×3 a její mladý tým se snaží vybírat to nejlepší mezi současnými umělci, jak těmi začínajícími, tak etablovanými. Za dva roky se tak na programu galerie objevila jména jako Marius Konvoj, Jana Bernartová, skupiny Guma Guar a Rafani nebo AKA 47 (umělecký pseudonym kurátorky Andrey Pekárkové). Rozšířit obzory by si podle zakladatelů 3×3 projektů tak mělo nejen liberecké publikum, ale vlastně všichni, kdo chtějí vědět, co se v současném mladém umění děje.

Přestože je dnes provoz prostoru tak trochu nevyřešená otázka, kurátoři nezoufají. Na otázku, zda skutečně skončí a jaké jsou další plány, odpovídá Andrea: „S galerií jako takovou rozhodně skončit nechceme, jde jen o prostor. Ve vzduchu teď visí otázka, zda se bývalá šatna bude rekonstruovat, nebo ne. Pokud ne, zůstáváme, jestliže ano, máme už v klobouku nějaké alternativy, ale to je tajné.“ Každopádně jako případná rozlučka – ale možná také ne – se v červnu chystá „obrovskej mejdan“. Návštěvníky čekají první den koncerty kapel Schwarzprior a Lightning Glove, druhý bude naplněn multikulturním programem, který zahájí divadelní představení Mickey Mouse je mrtvý z pera Tomáše Dianišky, následovat bude neobvyklá přehlídka Petra Kafky, video od Andrey a Heleny a derniéra výstavy Richarda Loskota 3×3×3.

16.–17. 6.
Galerie 3×3
Zhořelecká 5, Liberec
www.gallery3×3.ic.cz