Jak zní 50 klavírů současně? A jak lze rozeznít jeho jednotlivé součásti pomocí elektroniky? Co za nápady se rodí v hlavách těch nejproslavenějších současných skladatelů a jaké budou světové premiéry jejich mladých českých kolegů? Jak to vypadá, když špičkový soubor soudobé hudby poprvé čte novou skladbu?

Nejaktuálnější trendy na poli současné hudby objevíte na letošním festivalu Pražské jaro. Série Prague Offspring nabízí ve dnech 31. května a 1. června koncerty, workshopy a mistrovské kurzy v Centru současného umění DOX. Představí skladby Rebeccy Saunders, Enna Poppeho nebo Kaiji Saariaho, od jejíhož úmrtí uplyne 2. června přesně rok. Nové skladby vytvořené speciálně pro rezidenční ansámbl Klangforum Wien zkomponovali Timea Hvozdíková, Michal Jindrák, Martin Klusák, Michal Wróblewski a Matěj Sloboda.

Co neslýchaného ještě na Pražském jaru uslyšíte? Padesát mikrotonálně laděných pian rozmístěných v kruhu je v centru monumentální skladby 11 000 strun od Georga Friedricha Haase, jež se dočká uvedení 2. června ve Foru Karlín. Je plná fascinujících zvukových efektů a někdy působí dojmem elektronické hudby. Na zvukový potenciál piana i jeho součástí se 20. května zaměří Michal Rataj a Jan Trojan v unikátním site-specific projektu Pianofonia v Národním technickém muzeu. Orchestre Philharmonique de Radio France provede 27. května světovou premiéru houslového koncertu Svatyně od Kryštofa Mařatky inspirovanou pravěkým uměním. Závěrečný koncert Pražského jara 3. června v Rudolfinu nabídne evropskou premiéru Superorganisms Miroslava Srnky. Vznikla v době, která podle jejího autora svoje problémy nebude moci bez semknutí lidského superorganismu vyřešit.

Letos poprvé se Pražské jaro vydává mimo hudební vody. Neobvyklou výzvu festivalu přijali výtvarníci Milan Grygar, Petr Nikl, Ivan Pinkava, Jakub Roztočil, Ira Svobodová a Daniel Vlček. V rámci projektu Pražské jaro Art Salon je festival oslovil s jedním společným zadáním – vytvořit dílo inspirované cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

text: Alexandra Antih Střelcová

Soudobá hudba na festivalu Pražské jaro
Praha – různá místa (Rudolfinum, DOX, Forum Karlín, Národní technické muzeum)
12. 5. — 3. 6 .

Alfred Brendel, jedna z nejpozoruhodnějších osobností nejen současného hudebního světa, přijíždí do Prahy vést mistrovský kurz. Také představí, pokřtí i nové DVD a knihu a zahájí 27. září v pražském Rudolfinu festival Prague Music Performance.

Vynikající klavírista Alfred Brendel, který se soustavně 60 let věnoval skladatelům středoevropského kulturního prostoru od Bacha přes Schuberta, Liszta až po Schönberga a jenž jako první na světě nahrál v 50. a 60. letech kompletní Beethovenovo dílo, je znám i svým smyslem pro absurditu a specifický humor. Muž, kterého Praha uvítá, aby mu naslouchala a složila mu poklonu, patří k nejpozoruhodnějším postavám hudebního světa 2. poloviny 20. a počátku 21. století.

Alfred Brendel pravidelně koncertoval ve světových hudebních centrech a na festivalech s předními orchestry a dirigenty a jeho rozsáhlá diskografie jej činí jedním z nejuznávanějších současných umělců vůbec. Jako sólista završil svou koncertní kariéru 18. prosince 2008 s Vídeňskou filharmonií a tento koncert byl deníkem Daily Telepgraph zařazen mezi 100 nejvýznamnějších kulturních událostí posledního desetiletí.

Během 60 let své úspěšné kariéry se věnoval tvorbě zejména německých a rakouských skladatelů počínaje J. S. Bachem a Arnoldem Schoenbergem konče. Je prvním pianistou, jenž nahrál kompletní klavírní dílo Ludwiga van Beethovena a významnou měrou se zasloužil o to, že se Schubertovy klavírní sonáty a Schoenbergův klavírní koncert staly součástí běžného klavírního repertoáru. Podobně napomohl i některým dílům Franze Liszta.

Brendel obdržel čestné doktoráty na mnoha univerzitách včetně Oxfordu a Yale a v roce 1989 se mu dostalo i čestného ocenění Řádu Britského impéria (KBE). Od Berlínských filharmoniků obdržel v roce 1992 medaili Hanse von Bülowa a Vídeňská filharmonie mu v prosinci 1998 udělila čestné členství. V roce 2001 dostal cenu za Celoživotní úspěchy v oblasti vážné hudby na MIDEM v Cannes. Kromě hudby je v popředí zájmu Alfreda Brendela literatura. Publikoval několik knih esejů, vydal také tři svazky německy psané poezie. Alfred Brendel přednášel a dosud přednáší, recituje svou poezii a učí mistrovské kurzy na festivalu v Salzburgu a Verbieru, ve vídeňské Musikverein a Konzerthaus, v londýnské Wigmore Hall a na univerzitách a v koncertních sálech nejvýznamnějších evropských a amerických měst. Nyní se tato renesanční osobnost vrací také do Prahy.

Večer připravil Prague Music Performance v partnerství s Českou filharmonií. Vstupenky lze pořídit na pokladně České filharmonie, na www.ceskafilharmonie.cz nebo na www.pmpif.org.

Pracovat s tak velkorysým prostorem, jako jsou výstavní sály Galerie Rudolfinum, jsou pro každého umělce a kurátora výzvou. Petr Písařík (* 1968) jej ovládl a takřka upozadil skrze svůj svět, který v neoklasicistních sálech vytvořil. Zcela přiléhavě se tak jeho výstava jmenuje Space Maker.

Písařík vědomě připouští klam, který se vnější realita snaží neodhalit. Rozkrývá, že viděné není viděným a souvislosti nejsou vždy předvídatelné. Loď jako slovníkové heslo v něm dostává novou řádku, naše podoba se mění na nepoznanou jak v sále křivých zrcadel. Uspořádání jednotlivých děl na výstavě je chvilkami zahlcující, hlučné a tíživé – stejně tak jako svět, který nás obklopuje za jejími zdmi. Přestože je výstava, kterou připravil kurátor David Korecký, značně konfrontační s hranicí vkusu, únosnosti i vlastní estetickou komfortní zónou, ve své realizaci dává najevo, že je možné překročit sebe samu lehkým krokem. A nejlépe se ještě alespoň jednou vrátit za dalším novým poznáním. Výstava Space Maker je eklektickým rozptylem tekutého prostoru. Novou Narnií, do které se nevstupuje skříní, ale dveřmi Galerie Rudolfinum. ∞


Petr Písařík: SPACE MAKER
Galerie Rudolfinum (Alšovo nábřeží 12, Praha 1)
6. 9.—25. 11.

Kronos Quartet připravili pro svůj koncert, na kterém oslaví 40 let od svého založení, speciální program přímo pro Prahu.

Svoji dráhu začal Kronos Quartet jako inovativní komorní soubor. Během své čtyřicetileté existence ale mantinely vážné hudby mnohokrát prolomil. Spolupracovali s ním jak nejlepší současní skladatelé (Steve Reich, Arvo Pärt či Phillip Glass), tak i velikáni rockové a jazzové scény (například David Bowie, Björk nebo Paul McCartney). Unikátní kapitolu tvorby Kronos tvoří také průniky do kulturně vzdálených žánrů. Quartet je držitelem řady prestižních cen včetně Grammy. Předkládat jejich výčet ale postrádá smysl, protože nejvyšším oceněním je pro řadu hudebníků spolupráce s Kronos, nejprestižnějším hudebním uskupením na světové scéně.

Před více než dvaceti lety na své první pražské návštěvě prohlásil vedoucí souboru, houslista David Harrington: „Pokud by byl Jimi Hendrix naživu, skládal by nejspíš pro nás.“ Letos oslaví Kronos Quartet v Praze 40 let své existence. Koncert proběhne v jednom z našich divácky i akusticky nejpříjemnějších sálů – ve Dvořákově síni v Rudolfinu. Harrington osobně sestavil program tak, aby ukázal i ty nejskrytější barvy hudebního spektra, které Kronos nabízí. º


KRONOS QUARTET
Rudolfinum (Náměstí Jana Palacha 1, Praha 1)
čt 13. 11. 20:00
Program: Bryce Dessner / Aheym (Homeward), Nicole Lizée / Death to Kosmische, Clint Mansell (arr. David Lang) / Requiem for a Dream Suite, Aleksandra Vrebalov / … hold me, neighbor, in this storm…, Margarita Lecuona (arr. Osvaldo Golijov) / Tabú (Taboo), Geeshie Wiley (arr. Jacob Garchik) / Last Kind Words, Laurie Anderson (arr. Jacob Garchik) / Flow, Mary Kouyoumdjian / Bombs of Beirut.
Koncert pořádá Rachot Production, Hlavní město Praha a generální partner Skupina ČEZ.


autor: Veronika Ilíková

Můžete prozradit něco více ke své skladbě Dopis otci, která bude mít 28. května světovou premiéru v rámci festivalu Pražské jaro? Proč právě „Dopis otci“?
Už jsem měl koncert skoro hotový, když jsem našel svůj starý skicák, kde jsem měl motivy ještě z puberty. Byly strašně neohrabané, takové podivně nalomené. Něco jako když písmo v dopisu jde pořád z kopce. Žádný motiv neměl konec, všechno šlo do ztracena. Připadalo mi, že to pro mě bylo nějak typické a dost se to s tátou propojovalo. Začal jsem z toho lepit jakýsi kaleidoskop, kde bude vše otevřené, bez konce. Žádné „co jsme si, to jsme si“.

V programu je uvedeno, že skladba vznikla na objednávku Pražského jara. Co si pod tím máme představit? Jak znělo zadání?
Na počátku byla iniciativa flétnisty Romana Novotného. Věděl, že vystoupí v rámci Pražského jara jako sólista a z nabízených variant si vybral tu nejriskantnější – že vznikne úplně nová skladba. Náhodou slyšel můj Koncert pro harfu a orchestr s Janou Bouškovou, a tak volba padla na mě. Pražské jaro se za jeho rozhodnutí postavilo a připojilo oficiální objednávku instituce, což je kus velkorysosti.

Co je při komponování nejtěžší? Co vás na procesu skládání hudby nejvíce baví?
Všechno. Ale nejvíc ty zámlky, kdy nepíšu a jenom prodlévám a snažím se najít to něco, to příští, to, co ještě není.

Chystáte se v rámci Pražského jara navštívit nějaké další koncerty?
Za pár dnů se nám narodí druhé děcko, takže nemám obavu, že bych stihl jeden jediný koncert. Ale příští rok si to snad vynahradím.

Na co se momentálně nejvíc těšíte?
Na dcerku samozřejmě. Také jezdím se svým autorským kytarovým programem a těším se na koncert v Brně, kde se setkám s básníky. Hlavně s Vítem Slívou, mojí vousatou múzou.

světová premiéra skladby
Dopis otci – koncert pro flétnu a komorní orchestr
Komorní filharmonie Pardubice
dirigent Marko Ivanović
flétna Roman Novotný

Pražské jaro
Dvořákova síň, Rudolfinum
náměstí Jana Palacha 1, Praha 1
po 28. 5. 20:00
bezbariérový koncert
100–400 Kč

YouTube kanál Lukáše Sommera:
http://www.youtube.com/user/RemmosSakul?feature=mhee