<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>ARTIKL &#187; Šárka Zahálková</title>
	<atom:link href="http://artikl.org/tag/sarka-zahalkova/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://artikl.org</link>
	<description>Tištěný nemainstreamový kulturní měsíčník.</description>
	<lastBuildDate>Sat, 16 May 2026 06:00:12 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.1</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Nový kulturní organismus v centru Pardubic</title>
		<link>http://artikl.org/vizualni/novy-kulturni-organismus-v-centru-pardubic</link>
		<comments>http://artikl.org/vizualni/novy-kulturni-organismus-v-centru-pardubic#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 21 Aug 2023 05:13:07 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Bára Alex Kašparová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Vizuální]]></category>
		<category><![CDATA[GAMPA]]></category>
		<category><![CDATA[Josef Gočár]]></category>
		<category><![CDATA[rozhovor]]></category>
		<category><![CDATA[Šárka Zahálková]]></category>
		<category><![CDATA[Winternitzovy automatické mlýny]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=17930</guid>
		<description><![CDATA[Není již tajemstvím, že se v Pardubicích očekává velká kulturní událost. Je jí otevření nového kulturního organismu a to přímo 
v Automatických mlýnech. ]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/17930.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Není již tajemstvím, že se v Pardubicích očekává velká kulturní událost. Je jí otevření nového kulturního organismu a to přímo v Automatických mlýnech. </strong><br />
<div class="postGallery"><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/mlynskyostrov_navsteva_14-kopie.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/mlynskyostrov_navsteva_14-kopie-80x80.jpg" alt="" title="foto:  Bára Alex Kašparová " /></a><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/mlyny_kasparova-kopie.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/mlyny_kasparova-kopie-80x80.jpg" alt="" title=" Bára Alex Kašparová " /></a><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/mlyny2_kasparova-kopie.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/mlyny2_kasparova-kopie-80x80.jpg" alt="" title="foto: Bára Alex Kašparová " /></a><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/mlyny3_kasparova-kopie.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/mlyny3_kasparova-kopie-80x80.jpg" alt="" title="foto: Bára Alex Kašparová " /></a><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/20220923_Norsko-89-kopie.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/20220923_Norsko-89-kopie-80x80.jpg" alt="" title=" foto: Marie Sieberová" /></a></div><br />
Národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny je jednou z prvotin architekta Josefa Gočára. Monumentální mlýnskou budovu na břehu Chrudimky v centru Pardubic navrhl Gočár v roce 1909 pro podnikatele bratry Winternitzovy a v roce 1924 komplex dál rozšířil o obilné silo. Automatické mlýny byly v provozu nepřetržitě více jak sto let, do roku 2013. O deset let později se otevřou ve zcela kompletní transformaci a přinesou nový obsah zaslíben kultuře, vzdělávání i vědě. Budou ho obývat hned čtyři instituce včetně Galerie města Pardubic (GAMPA), o jejíž plánech jsem si povídala s její programovou ředitelkou Šárkou Zahálkovou.<br />
<strong><br />
Pojďme začít přímo otevřením. Jak se těšíte?</strong><br />
Jsme zvědaví. Vernisáž připadá na 29. září a bude pokračovat do 1. října, bude trvat tři dny. Bude se jednat o velký opening Gočárovy galerie s novými výstavami, slavnostní otevření nové GAMPy, která se sem přesouvá z Příhrádku, a zároveň se zde představí dvě nové instituce – Sféra, která bude zaobírat vrchní patra „brutalistní“ novostavby v zadní části areálu. Přízemí této budovy, která vyrostla na půdorysu bývalého skladu balené mouky, bude obývat právě GAMPA. Čtvrtou institucí je nadace manželů Smetanových – Nadace Automatické mlýny, která sídlí v Sile, v Gočárově přístavbě. Nutno dodat, že to všechno se děje díky společné iniciativě a společnému financování manželů Smetanových a jejich nadace, města Pardubice a Pardubického kraje. Náš iniciační výstavní projekt pak z velké části financují Norské fondy a Ministerstvo kultury.<br />
<strong><br />
Co jednotlivé subjekty do areálu Automatických mlýnů přinesou?</strong><br />
Ve Sféře, v prostorách našeho nejbližšího souseda, najdeme specificky vybavené dílny. V dopoledních hodinách zde budou probíhat lektorované programy pro školy spjaté s vědou a technikou. Odpoledne a o víkendech pak dílny bude moci využívat další veřejnost. Mimo dílen zde bude specifická projekční místnost „vědy na kouli“. Zjednodušeně řečeno půjde o takovou kombinaci maker’s space a vědecko-technického vzdělávací centra. Nadace Automatické mlýny sídlí v Sile, které je spolu s mlýnicí součástí původní Gočárovy stavby. V přízemí Sila bude působit pobočka informačního centra, pod střechou Sila pak najdeme multifunkční kulturní sál. Nadace Automatické mlýny by v areálu měla fungovat jako koordinátor společných aktivit a jako poskytovatel prostoru různým komerčním nebo nekomerčním projektům. V původní budově mlýna najdeme Gočárovu galerii s jejich stálými i dočasnými výstavami, edukačním ateliérem a kavárnou. Automatické mlýny tvoří ale nejen hmota staveb, ale také venkovní veřejná prostranství – park a piazzeta.<br />
<strong><br />
Když už jsme nastínili budoucnost, vraťme se teď o deset let zpět… Co se kolem této výjimečné architektonické památky dělo</strong>?<br />
V Automatických mlýnech skončil mlynárenský provoz v roce 2013. Tehdy jsme s několika přáteli a řadou sympatizantů založili iniciativu Mlýny městu. Společně jsme otevírali debatu nad možnými podobami budoucnosti tohoto místa a zajímali se o to, jakým způsobem se dá prostor umělecky rozžívat. Původní majitel, mezinárodní mlynárenská společnost, tehdy nabízela Automatické mlýny k prodeji za dvacet milionů korun. Řešilo se, zda areál odkoupí město, což z různých důvodů nedopadlo, aby pak areál koupil Lukáš Smetana se svou ženou Marianou, kteří souzněli s myšlenkou transformace do veřejného a kulturně-společenského prostoru. Tento krok pak znovu upozornil na hodnotu areálu pro město i kraj. Pardubický kraj se začal zajímat o možnost umístit do mlýnů tehdejší Východočeskou, dnes Gočárovu galerii. Za město Pardubice se přidal projekt Sféra a také myšlenka přesunu GAMPy. Kraj následně odkoupil od Smetanových mlýnici a město bývalý sklad balené mouky. Odprodej byl ze strany majitele Smetany podmíněn výběrem architektů s jejich návrhy. Jimi se pro Sféru, GAMPu a veřejná prostranství stali Šépka architekti, pro Gočárovu galerii pan architekt Petr Všetečka a Transat architekti. Rekonstrukci Sila řeší Prokš Přikryl architekti. V další etapě pak mají v areálu vyrůst ještě bytové a komerční objekty navrhované architektem Zdeňkem Balíkem a jeho ateliérem Zette.</p>
<p><strong>Zní to v podstatě jako pohádková geneze celého projektu, od snové ceny za koupi až po výběr výtečných architektů k realizaci.</strong><br />
Bylo by určitě liché myslet si, že se to obešlo bez různých peripetií, zatím je vše ještě v procesu. V našem případě je stavba ve fázi dokončování. Od začátku srpna by již mělo být možné připravovat instalaci výstavy, aby se vše stihlo do zahájení. Díky konzultaci v ostravském PLATO jsme byli upozorněni na množství problémů, se kterými se zřejmě budeme také potýkat a je třeba se na ně připravit. Znamená to pro nás například zohlednit i větší časové rozestupy mezi jednotlivými instalacemi výstav.<br />
<strong><br />
Vnímáš první výstavu jako reprezentační projekt, který návštěvníkům představí, co GAMPA je nyní a čím bude?</strong><br />
Určitě je to otestování prostoru z hlediska instalačních a jiných možností. Do jisté míry ano – je to nastínění představy, jak bychom chtěli fungovat do budoucna.</p>
<p>GAMPA už má za sebou mnohaletou výstavní historii. To znamená, že nepřichází jako nová instituce, ale rozšiřuje své působiště a možnosti. Kolik let GAMPA působí?<br />
Galerie města Pardubic vznikla v roce 2012. K příležitosti otevření nové GAMPy připravujeme publikaci, která shrne našich předchozích deset let na Příhrádku, a to včetně vývoje kurátorských přístupů, které se tam vystřídaly, proměnily. Působení v barokní sýpce mělo své nebetyčné kouzlo, historie i genius loci toho místa povzbuzovalo různé imaginace. Architektura to místo samotné definovala. S místem jsme se neloučili s nějakým sentimentem, ale s uvědoměním toho, že jsme dosavadní prostor v dobrém slova smyslu „vytěžili“.</p>
<p><strong>Co bude s původním prostorem dál?</strong><br />
Zatím se to neví, je to na rozhodnutí Národního památkového ústavu. Měl by to být ale ideálně opět galerijní nebo výstavní prostor.<br />
<strong><br />
Čím GAMPA otevře?</strong><br />
Naši novou galerii budeme otevírat výstavou Mlýnský ostrov, což je projekt, na kterém v postupných krocích pracujeme už dva roky. Už v průběhu rekonstrukce Automatických mlýnů jsme začali přemýšlet právě o tom, jakým způsobem GAMPu představit a jak se k tomu novému prostoru – i odkazu místa, postavit. Východisko je, vztáhnout se k tomu, co na tom místě bylo dříve – to znamená areál Automatických mlýnů, který má vlastní paměť, ale zároveň neopomenout současnost – velká blízkost sousedství dvou galerií – v případě Gočárovy galerie je to práce s moderním uměním, ale i tím současným. Nechceme se tedy opakovat, ale spíše vzájemně doplňovat v různých přístupech a konceptech.<br />
<strong><br />
Jací autoři a autorky budou představeni?</strong><br />
Kurátorský výběr je založen z velké části na umělcích a umělkyních, kteří se už s areálem Automatických mlýnů v době před rekonstrukcí tvůrčím způsobem setkali a pracovali s ním. Skupina participujících zahrnuje umělce pracující v médiích od kresby, sochy, objekt až po digitální média, text či zvuk. Záměrem bylo vytvořit jakýsi organismus, který nebude pevně uzavřen. Zajímavé pro mne bylo přemýšlet o tom, jak se autoři a autorky postaví ke společné kolektivní výstavě s dřívější zkušeností z prostoru, jehož funkce byla jiná a jeho redefinice se teprve formovala. To pro mne bylo jedno z východisek.<br />
<strong><br />
GAMPA je svou otevřeností specifická – rezonuje s přítomnými tématy i současným výrazovým jazykem.</strong><br />
Je to jedna z důležitých součástí. Je také nutné přemýšlet o tom, aby divák přicházející do galerie vnímal celkovou instalaci jako určitý zážitek, do kterého je zván, aby se do něj vracel. Řada z projektů bude mít procesuální charakter – budou se v čase proměňovat. Cílem je tedy, aby si návštěvník zažil, co aktuálně může, ale aby se zároveň vrátil zhlédnout, co se s projektem stane za měsíc.<br />
<strong><br />
Co se děje nyní v mezidobí před otevřením galerie v nových prostorách?</strong><br />
Již počátkem roku jsme začali vytvářet podcastovou sérii, kterou propojuje téma umělecké spolupráce. Právě v srpnu bychom chtěli jít ven s prvními díly a bude to taková spojnice, možná prolog, k tomu, co nás může čekat. Podcast nevychází vyloženě z projektu Mlýnský ostrov, ale pootevírá ho a rozšiřuje jeho možné chápání. <img class="alignnone size-full wp-image-13154" title="nekonecno" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/Bez-názvu-1.png" alt="" width="20" height="12" /></p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/20220923_Norsko-89-kopie.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-17935" title=" foto: Marie Sieberová" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/20220923_Norsko-89-kopie.jpg" alt="" width="576" height="382" /></a></p>
<table class="aligncenter" style="background-color: #f5f4f4; border: 0px solid;" border="1" frame="hsides" rules="groups" align="center">
<tbody>
<tr>
<td><strong>Šárka Zahálková (* 1982) </strong><br />
je programová ředitelka a domovská kurátorka galerie GAMPA. Dlouhodobě se zabývá tématy souvisejícími s uměním jako nástrojem společenské změny a uměním ve veřejném prostoru; spoluzaložila a vede platformu Offcity; absolvovala Fulbright-Masarykovo stipendium pro neziskový sektor v USA a jednoroční program „Curating &amp; Commissioning of Contemporary Public Art&#8220; na Valand Academy v Göteborgu. Je doktorandkou Akademie výtvarných umění v Praze.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/vizualni/novy-kulturni-organismus-v-centru-pardubic/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
