<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>ARTIKL &#187; Sponzoring</title>
	<atom:link href="http://artikl.org/tag/sponzoring/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://artikl.org</link>
	<description>Tištěný nemainstreamový kulturní měsíčník.</description>
	<lastBuildDate>Sat, 16 May 2026 06:00:12 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.1</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Kde stát nemůže, někdy firma pomůže</title>
		<link>http://artikl.org/tema-mesice/kde-stat-nemuze-nekdy-firma-pomuze</link>
		<comments>http://artikl.org/tema-mesice/kde-stat-nemuze-nekdy-firma-pomuze#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 03 Mar 2011 10:33:41 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Barbora Klárová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Top story]]></category>
		<category><![CDATA[Téma]]></category>
		<category><![CDATA[český kapitalismus]]></category>
		<category><![CDATA[kultura]]></category>
		<category><![CDATA[kultura a komerce]]></category>
		<category><![CDATA[ministerstvo kultury]]></category>
		<category><![CDATA[ministerstvo obrany]]></category>
		<category><![CDATA[názor]]></category>
		<category><![CDATA[Sponzoring]]></category>
		<category><![CDATA[sponzorství]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=4105</guid>
		<description><![CDATA[Všimneme si ještě loga sponzora na programu divadelního představení? Postřehneme, že nad orchestrem visí banner generálního partnera koncertu? A vadí to někomu? A komu se to líbí?]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/4105.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Všimneme si ještě loga sponzora na programu divadelního představení? Postřehneme, že nad orchestrem visí banner generálního partnera koncertu? A vadí to někomu? A komu se to líbí?</strong></p>
<p><strong>Symbióza</strong><br />
Pořadatelé kulturních akcí jsou nuceni se stále méně spoléhat na státní dotace, a proto hledají finanční podporu jinde. Tato situace je důsledkem smutného faktu, že ministerstvo kultury disponuje rok od roku hubenějším rozpočtem. Na letošní rok bylo kultuře přiděleno pouze 0,62 procenta z celkového státního rozpočtu. Po srovnání s ministerstvem obrany, jemuž náleží 3,7 % z celkových výdajů státu, se na mysl dere rčení: „Když mluví zbraně, múzy mlčí“.</p>
<p>A aby múzy nemusely mlčet úplně, je potřeba obrátit se s prosíkem na ty, kteří peníze mají. Velké firmy zakládají nadace, přispívají na charitu a berou tyto své aktivity jako společenskou odpovědnost. Akce se koná, logo společnosti je dobře viditelné pro nespočet párů očí kulturychtivých lidí – příklad dokonalé symbiózy. Opravdu?</p>
<p><strong>Beďarovitý sponzoring</strong><br />
Sponzoring je mladík kolem dvaceti let, nebo spíš možná ještě dokonce teenager. Začal se totiž rozvíjet spolu s tím, jak sílila mladá demokracie po roce 1989. Grafické znázornění tendence počtu sponzorovaných akcí by se však nedalo jednoduše zobrazit lineární křivkou směřující neustále vzhůru. Objevily se i propady zaviněné především finanční krizí. Výdaje na marketing, což je oddělení, které o sponzorských aktivitách rozhoduje, se škrtají ve většině firem. Navzdory tomu jsou ale i takové podniky, které v započatých bohulibých sponzorských aktivitách pokračují.</p>
<p>Jak sami sponzoři přiznávají, háčkem je, že spolupráce se zakládá na zisku spíš než na hodnocení kvality voleného projektu. Je to na jednu stranu logické: když už firma do něčeho vkládá vlastní prostředky, má zájem, aby se jich co možná nejvíce vrátilo do pokladny zpět. Tento přístup bohužel až příliš často vyšachuje ze hry o příspěvek takové projekty a akce, které sice mají velký potenciál přinášet kvalitní kulturní hodnoty, ale nejsou dostatečně atraktivní pro komerčního mecenáše. Tím se mnozí pořadatelé dostávají do slepé uličky, z níž nepomůže ani stát, ani sponzor.</p>
<p>Jistý obrázek je možné si udělat i podle projeveného zájmu samotných firem se k tématu vyjádřit. Ze čtrnácti největších firem působících v ČR, které jsem kvůli tomuto článku oslovila, se jich k reakci rozhoupalo pouhých pět. Navíc jen tři z odpovědí se dají za skutečné odpovědi považovat. Zbylé dvě byly vlastně jen příslibem, že se mi někdo ozve s podrobnými informacemi – což se do uzávěrky tohoto čísla nestalo.</p>
<p><strong><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/HAMLET_tisk.jpg"><img class="alignleft size-large wp-image-4106" title="autor: Zdeněk Zolnay" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/HAMLET_tisk-424x600.jpg" alt="" width="424" height="600" /></a>Pohřebiště log</strong><br />
Odpověď Komerční banky dokládá pestrost projektů sponzorovaných z komerčních zdrojů. Dozvěděla jsem se tak, že kromě dlouholeté spolupráce s Národním divadlem, udílením ceny KB pro sólisty, podpory Festivalu francouzského filmu nebo Smetanovy výtvarné Litomyšle založila banka Nadaci JISTOTA. Ta se mimo jiné soustředí na financování babyboxů, LDN zařízení a hospiců, což nejsou úplně obvyklé cíle putování získaných peněz.</p>
<p>Zástupci České spořitelny a České pojišťovny se pak nezávisle na sobě shodují, že logo sponzora uvedené na propagačních materiálech nijak nesnižuje kvalitativní úroveň dané kulturní akce. „Ve většině případů je tomu právě naopak – ochota sponzora finančně se na akci podílet je signálem toho, že věří v její kvalitu,“ odpovídá mi na dotaz Richard Kapsa, předseda správní rady Nadace České pojišťovny. Ředitel odboru korporátní marketing a sponzoring České spořitelny Tomáš Kolář má lehce odlišný názor: „Organizátor akce a sponzor v ideálním případě fungují na bázi partnerské spolupráce, jejímž společným jmenovatelem a cílem je právě vysoká kvalita a zlepšování akce samotné ve prospěch všech stran včetně veřejnosti, pro kterou je kulturní akce primárně určena. Výjimkou jsou samozřejmě akce, kde je sponzorů »více, než je zdrávo« – akce, které nerespektují exkluzivitu a kde loga na propagačních materiálech připomínají »pohřebiště log«.“</p>
<p><strong>Není cesta zpět</strong><br />
Vypadá to, že se spolu kultura a komerce budou muset naučit kamarádit, protože minimálně ta první bez té druhé nepřežije. Teď už si jen zbývá držet palce, aby měli pánové v oblecích dobrý vkus a šťastnou ruku při výběru podporovaných akcí.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/tema-mesice/kde-stat-nemuze-nekdy-firma-pomuze/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
