Štěpánka Adámková (* 2001) se narodila v Jablůnce. Studuje magisterský program v Ateliéru Malířství II na FaVU VUT v Brně, kde také žije. Tématy, kterými se ve své tvorbě zabývá, jsou tělo a tělesnost a hlediska organického a syntetického jak ve své autonomii, tak v možnostech propojení. Průniky těchto ucelených struktur jsou pak modelací specifické estetiky, abstrahovanou formou figurace. Obdiv k lidskému tělu, které obaluje syntetický materiál, jeho charakteristická lesklost a metamorfóza z organického ku umělému, jsou přímým inspiračním zdrojem autorčiny tvorby. Primárně se věnuje tématům post-humanismu, post-antropocentrismu a syntetiky v/na našich tělech. Kde je tělo stále organické a kdy už nabývá syntetického vyznění? Jak tělesnost vyznívá v éře syntetizace, virtuality a derealizace? Kde tělo klade hranice, aby stále zůstalo organickým a kdy už odevzdává svou podobu syntetické modifikaci? Práce Adámkové vychází primárně ze studia malby, ale neohraničuje se pouze v ní, zájem o strukturu a jednoduché gesto rozvíjí dále v práci se spreji. Plochu kombinuje s textilem a zcela opouští předdefinovaný formát do volného tvarosloví. V rámci vyústění dřívější tvorby, která byla orientovaná na ekologické otázky a environmentální žal, vnímá aktuálně právě syntetické jako to fascinující, s čímž je člověk bezpodmínečně propojen – ať už v podobě oblečení, nádob, dalších nejrůznějších předmětů a nebo i mikroplastů, jejichž přítomnost člověk nevnímá a ani ji nedokáže korigovat.