Zámecká jízdárna Alšovy jihočeské galerie je tím místem, kde se právě setkávají obrazy a předobrazy lásky dvou historických vrstev pod jednou kurátorskou záštitou. Výstava Heptameron je velkoryse odkrývá.

Morální dilemata, mezilidské vztahy, etické otázky, ale také příběhy o lásce, nevěře, náboženských tématech a intrikách skrze humor i satiru. Taková barevnost je obsažena v dvaasedmdesáti povídkách, které vzešly z pera francouzské renesanční spisovatelky Marguerite de Navarre. Vydala je v souboru Heptameron (napsán byl kolem roku 1558) a tento odkaz přejímá výstava s podtitulem Surrealismy a sen renesance, kterou připravila Eva Skopalová, autorka koncepce, textů a kurátorka výstavy. Kromě každodenního života tehdejší doby a jejích událostí zahrnuje soubor povídek mnoho erotických námětů a proto i výstava nabízí podobnou tenzi v estetickém kánonu renesance a surrealismu.

Stejně, jako je Heptameron komplexním dílem, které zkoumá lidské myšlení a chování a právě skrze jeho formu je otevřeným opusem jak pro poučené kritické čtenáře, historiky, tak i pro běžného čtenáře, přináší i výstava množství vrstev, které lze v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou odkrývat. Proč se ale do surrealistických snů vracet právě nyní? Možná, abychom se mohli od veškeré té drtivé reality a jejích faktů opět zasnít a vést dialog s fantazií. Nesouvislé, illogické, bizarní scény plné metafor a symbolů jsou pro dobu přímého a syrového vizuálního sdělování obvazem, který rehabilituje. A to nejen kulturu skrze připomínku estetických kvalit daných období, ale také diváka a jeho vnitřní svět.

Rehabilitace snů
Ustalující dílo pro toto umělecké a literární hnutí, Manifest surrealismu, vydal právě před sto lety André Breton a proto i výstava odkazuje k tomuto výročí. Odkazy ale nekončí a dalším z nich je připomínka k 60. výročí výstavy Imaginativní malířství 1930–1950, kterou pro Alšovu jihočeskou galerii připravila jako svou první Věra Linhartová s Františkem Šmejkalem. Aby ale množství vazeb nepřehlušilo to hlavní – tedy estetický prožitek, je nutno zmínit, že výstava nabízí na 150 uměleckých předmětů, přibližně 40 publikací a periodik, několik videí a audio záznamů. Jedním z nejpozoruhodnějších exponátů je renesanční inkunábule, považovaná za nejkrásnější knihu renesance, kniha Hypnerotomachia Poliphili aneb Poliphilův boj o lásku ve snu (1499). Opomenout nelze ani Mattioliho herbář (1526) či díla Jindřicha Štyrského a Toyen, díla Stanislava Podhrázského nebo obraz Alegorie lásky od neznámého autora z konce 16. století. Vizuálně upoutá i reklamní animovaný film na mýdlo z dílny manželů Dodalových, kteří v období 1934–1938 natočili na 30 filmů, které vytvářejí etalon moderní české filmové reklamy. Přesuňme se na chvíli do snů, není pro to lepší prostředí, než to zámecké.

Heptameron: Surrealismy a sen renesance
Alšova jihočeská galerie – Zámecká jízdárna (Hluboká nad Vltavou 144)
25. 2. — 12. 5