Tutanchamon, mladý vládce starověkého Egypta, by možná zůstal zapomenutý v dějinách, nebýt náhodného objevu jeho téměř neporušené hrobky. Tato fascinující událost proměnila zapomenutého faraona v jednu z největších ikon starověké historie. A nebylo to za jeho činy v období jeho života, ale paradoxně až díky velikosti objevu jeho pozůstalosti. Ohromné hrobky plné pokladů.

Tu objevil v roce 1922 britský archeolog Howard Carter. Krása, řemeslo, smysl pro detail v každém artefaktu a vhled do kultury cca 1332–1323 př. n. l. nabízí nyní výstava Tutanchamon a nechává vtáhnout do tajů tohoto dávného období, které skrze originální předměty – někdy takřka do detailu, přibližuje a odkrývá.

Tutanchamon nastoupil na trůn přibližně v roce 1332 př. n. l., když mu bylo pouhých devět let. Byl synem nebo možná nevlastním synem faraona Achnatona, který je známý svou radikální náboženskou reformou. Achnaton nahradil tradiční egyptský polyteismus uctíváním jediného boha Atona, což způsobilo chaos ve společnosti. Po Achnatonově smrti se mladý Tutanchamon stal symbolem návratu k tradičnímu pořádku. Dokonce změnil své původní jméno „Tutanchaton“ na „Tutanchamon“, čímž dal najevo podporu bohu Amonovi.

Jeho vláda trvala pouze deset let. I když byla krátká, během ní došlo k obnově starých chrámů a návratu kněžstva do jejich mocenských pozic. Přesto zůstává Tutanchamon záhadou. Zemřel nečekaně ve věku pouhých 18 nebo 19 let. Příčina jeho smrti zůstává předmětem spekulací – od nehody přes nemoc až po možnou vraždu.

Hrobka faraona byla objevena britským archeologem Howardem Carterem v Údolí králů. Byl to jeden z největších archeologických nálezů 20. století. Její bohatství – zlatá pohřební maska, trůn, šperky i předměty denní potřeby – uchvacuje dodnes. Hrobka navíc odhalila mnohé o životě i zvycích egyptských faraonů. A většinu originální artefaktů, které snoubí smysl pro detail, opulenci i stále mnoho enigmatického hávu a tajemství, je možné vidět a zblízka prozkoumat na výstavě Tutanchamon situované na výstavišti PVA Expo Praha v pražských Letňanech.

Tutanchamon je symbolem nečekaných objevů, které připomínají, jak nevyzpytatelné a tajemné mohou být dějiny. Navzdory své krátké vládě si mladý faraon získal nesmrtelnost – nejen ve své době, ale i pro budoucí generace.

Tutanchamon
PVA Expo Praha (Beranových 667, Praha 9)
7. 12. 2024 – 30. 6. 2025

Národní muzeum ve spolupráci s Civita Mostre e Musei a společností Laboratoriorosso otevřelo výstavu Tutanchamon RealExperience, která je pro veřejnost dostupná až do konce ledna. Není to ledajaká výstava, je totiž napůl multimediální a jejím cílem je zavést návštěvníky do dávných dob starověkého Egypta a provést je Tutanchamonovou cestou podsvětím.

Název výstavy RealExperience není pouze lákadlem. Zážitek, který na vás čeká za oponou, je totiž vážně reálný. Po celou dobu výstavy mě provázela sluchátka s audio doprovodem. Zvukový doprovod mne intenzivně pohltil, že jsem neslyšela ani školní skupinku chichotající se v místnosti vedle. Nejdříve mě do výstavy uvedla audiovizuální projekce, která mě seznámila s průběhem a obsahem výstavy. Jakmile tento úvod skončil, „obrazovka“ se rozpojila a otevřela mi tím vchod do první části výstavy, kde na mě jako první čekala nádherná socha samotného Tutanchamona. Místnost byla vyplněna mnoha předměty potřebnými pro posmrtný život starých Egypťanů. Viděla jsem všední nástroje jako například hřeben, vázu nebo hrací kostky. Mezi nimi byly také velmi neobvyklé artefakty, a to sarkofágy, vešebty kněží a panovníků nebo samotná mumie. Z té mi běhal mráz po zádech, ale nebylo možné přestat se na ni dívat. K dispozici jsem měla i krátké příběhy o minulosti těchto artefaktů, které mě vnesly do staroegyptské atmosféry ještě více.

Další část výstavy byla opět multimediální. Projekce mě seznámila s průběhem objevení hrobky ve dvacátých letech minulého století archeologem Howardem Carterem. Dozvěděla jsem se, jak byla hrobka objevena, co tomu předcházelo a na projekci jsem měla možnost vidět první fotografie čerstvě nalezené hrobky v Údolí Králů. Hudba a tón, jakým byl příběh vypravován, mě donutil cítit to samé nadšení jaké tenkrát musel cítit Carter.

Do další části výstavy mě vedla symbolicky dlouhá chodba, která končila ve velkém sále. Multimediální projekce mě provedla posmrtným životem a cestou podsvětím samotného Tutanchamona a jeho poddaných. Tato část pro mě byla určitě nejsilnější, jelikož byla chvílemi až děsivě magická. Do tajemné hudby promlouval chladný a hluboký hlas, který staroegyptskou řečí šeptal pravděpodobně modlitby. Místnost byla kulatého tvaru, proto vytvářela neskutečně reálný efekt a pocit, že se nacházíme na promítaném místě, například na poušti. Další obrazy jako obrovský písečný had blížící se ke mně není třeba popisovat, jelikož bych zněla komicky. Zkuste to sami.

Konečná sekce výstavy byla věnována Jaroslavu Černému, jednomu z našich nejvýznamnějších egyptologů. Přečetla jsem si o jeho dětství, rodině, studiu a hlavně o pozdější posedlosti Egyptem. Bylo pro mě až neuvěřitelné, jak vzdělaným a ambiciózním člověkem Jaroslav Černý byl.

Z výstavy jsem odcházela s husí kůží a chutí zalézt do postele a pustit si opět film Mumie. Samozřejmě, že jsem to udělala.


Tutanchamon RealExperience
Historická budova Národního muzea (Václavské náměstí 68, Praha 1)
21. 8. 2019—31. 1. 2020

text: Alexandra Netolická