Umění. Pro leckoho stále neuchopitelný prostor. Pro návštěvníky Moravské galerie se prostor galerie nově stává místem, kde je mu možné porozumět – a možná ho tak lépe – a konečně, pochopit.

Není jednoduché se v umění zorientovat. A to obzvlášť platí o tom současném, kdy nám jeho tvůrci ani nepomáhají a neposkytují vhodnou navigaci. Mnoho děl s názvem „Bez názvu“ nebo s pouhou pořadovou číslicí je důkazem otevřenosti, kterou tak autor takovým pojmenováním svého díla divákovi ponechává. Už žádné zátiší s hruškami nebo cibulemi, kde díky názvu jasně víme, co můžeme na plátně vidět. Název díla, jakoby se stal přímou definicí toho, jak dílo můžeme – a máme, uchopit. Protože umění přináší nové pohledy na cokoli, co nás obklopuje, utváří a co skrze autorské ztvárnění znázorňuje právě umělec, je pochopitelné, že v tomto nekončícím prostoru dochází ke zmatení srozumitelnosti, kterou často udává právě kontext – a také pojmenovávají historici umění. A právě expozice Umění do kapsy, kterou připravili pro návštěvníky Místodržitelského paláce Michaela Gerichová a Robert Spurný s kurátorem Ondřejem Chrobákem, je prostorem, který dle vzoru původní malé kapesní encyklopedie přináší navigaci v umění.

Encyklopedická výstava
Nejsou to tentokrát encyklopedické stránky, ale do šesti tematických sekcí rozdělená díla přesahující období, umělecké styly i výtvarné formy. Protože je expozice koncipována jako inspirativní a edukační, setká se návštěvník výstavy také s informativními panely, na kterých nalezne pojmové kartičky. Co je to abstrakce, veduta, horizont nebo kdo byli Tvrdošíjní? Žádný z těchto pojmů mu nezůstane utajen, pokud si edukativní kartičku otočí a přečte.
Jednotlivé sekce otevírají témata spojená s člověkem, věcmi, situacemi a okolnostmi, jež ho celoživotně přímo i nepřímo obklopují. Představují tak zásadní vizuální díla, kdy patřičnou pozornost dostává také fotografie. Je tak k vidění černobílá zvětšenina Karla Otto Hrubého, která prezentuje žánr dokumentární fotografie tematckým zátiším Hrobník (1972), v sekci Člověk a technologie je pak přenos obrazu skrze světlo na plochu reprezentováno Fotogramem Jaromíra Funkeho z roku 1926 nebo současně provedenou nejstarší fotografickou metodou daguerrotypie, která je tu představena skrze díla Ondřeje Přibyla přímo z letošního roku. Nejen ale fotografií je expozice živa – předkládá i vyřezávané dřevěné sochy liturgických námětů z období kolem roku 1520 nebo ještě starší torzo Krista datované rokem 1500. Reprezentace děl je rozmanitá a v pospolitosti ukazuje nejen vývoj umění a jeho funkce, ale také kvalitu řemesla jednotlivých tvůrčích přístupů.

Indivduální zkouška umění
Výstava je přehledem, který nechává nahlédnout hravou formou do základních pojmů uměleckého světa a vtahuje do něj skrze konkrétní vybraná díla. Může být skutečnou zkouškou umění. Prověřte si sami skrze návštěvu výstavy, jak moc ho znáte.

Umění do kapsy
MG Místodržitelský palác
(Moravské náměstí 1a, Brno)
stálá expozice od 1. 6. 2024