Vanessa Springora v autobiografické knize Svolení vzpomíná na své dětství, kdy ji v pouhých čtrnácti letech zneužíval známý a vážený spisovatel francouzské intelektuální smetánky.

Malé V. (pod písmenem V. se skrývá samotná autorka knihy Vanessa Springora) bude již po celý život čtrnáct let. Autorka knihy Vanessa Springora, jež je v současnosti také ředitelkou francouzského nakladatelství Julliard, v knize odhaleně představuje období svého dospívání, kdy ji podstatně starší a vyzrálejší muž s věhlasnou kariérou spisovatele Gabriel Matzneff zneužíval. Matzneff, jehož autorka v příběhu označuje pod monogramem G. M., vždy nad malou V. zvítězil.

Hranice mezi pedofilií a láskou
S odstupem času podává autorka svědectví predátorského chování charismatického a šarmantního vlivného muže, jehož atraktivitě a manipulaci podlehla. Popisuje svá traumata z dětství, kdy se zamilovala do nesprávného člověka, o několik desítek let staršího. Její pohled je převtělením se zpět do jejího čtrnáctiletého já a své sexuální a erotické zážitky popisuje chladně, bez emocí a s odstupem. Matzneff využíval zranitelnosti dospívajících dívek, vůbec nešlo o lásku ani emoce, chtěl je pouze vlastnit a dokázat svou vlastní převahu a nadvládu nad těmi mladičkými a neznalými, kterým ukradl život a učinil z nich pouhé objekty svých knih a představ. Springora měla komplikované dětství, rozvedené rodiče a otcovský komplex doplněný apatii matky, která na ni neměla dostatek času a zanedbávala její výchovu. Díky své matce se již od raného dětství pohybovala v uměleckých kruzích pařížských bohémů, když o ní ve třinácti letech začal jevit zájem sám G. M. Deviant s přátelskou tváří a přinášející rozptýlení a první lásku.

Démon hebefilie
Matzneffovy neortodoxní názory na sex s dětmi a dospívajícími byly všeobecně známé a sám spisovatel se jimi spíše chlubil a vystavoval je na odiv. O těchto milostných poměrech s nezletilými a sexuálních praktikách psal také ve svých románech a denících, přičemž v nich zmiňuje i sexuální styky s jedenáctiletými chlapci, prostituty, na Filipínách. Na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let procházela Francie výraznou liberalizací, kdy se podepisovaly manifesty za uvolnění pravidel a větší svobodu s radikálním heslem Je zakázáno zakazovat!. Sám Matzneff vytvořil petici ohledně sexuálního zneužívání dospívajících publikovanou v časopise Le Monde, pod níž se podepsalo mnoho slavných jmen jako například Roland Barthes, Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir či Gilles Deleuze. Nicméně v uměleckých kruzích tehdejší francouzské společnosti bylo na jeho deklarovanou pedofilii, a navíc způsob jejího prezentování, pohlíženo jako na výstřední, nicméně současně také přijímanou a uznávanou součást jeho bytí. V tomto pojetí však mělo umělcovo dílo přednost před vykonanými skutky.

Memento doby
Nejedná se o objektivní příběh. Springora příběh podává syrově, věcně a střízlivě z pohledu první osoby, přičemž uznává, že ke všemu dala své svolení, vše se odehrávalo jen s jejím souhlasem. Do Matzneffa se velice zamilovala, toužila po něm a prala se za něj, a především odsuzuje své slabé a bojácné rodiče, jelikož nezakročili, dává jim to za vinu. Kniha, jež je také politicky i feministicky orientovaná, představuje společenskou vzpouru proti tehdejší francouzské společnosti a pařížské intelektuální vrstvě přehlížející amorální aspekty sexuality. Podstatná část příběhu se pak věnuje otázce, co je v tomto světě přípustné a morální a kam až se dá zajít a nepřekročit přitom hranice normálnosti. Sama autorka se pak ptá, zda umělci a intelektuálové tvoří zvláštní kastu, kde se nezákonný poměr mezi dospělým a dospívajícím toleruje.

Vanessa Springora: Svolení
Nakladatelství Host
Brno, 2021, 192 s.