Vector 4 je název tanečního souboru, jehož jádrem jsou čtyři půvabné dívky a jedna choreografka. Tetrahedron je symetrický jehlan sestavený ze čtyř rovnostranných trojúhelníků, jedno z pěti platónských těles – i taneční představení. Kašpar je název filmu a Trinitas další taneční představení. A to všechno dohromady bylo k vidění 5. ledna na jevišti Studia Citadela.

Tuto rozměry nevelkou alternativní divadelní scénu naleznete v ulici Klimentská ukrytou v útrobách hospůdky stejného jména. Při představení souboru Vector 4 seděli diváci pouze ve dvou řadách a počet to byl zcela dostačující Sestupoval jsem po točitém schodišti do izolovaného suterénu a podle anotace a vzhledu Citadely tušil, že se blíží alternativní představení. To znamená málo diváků, divadelní polotovar a nejspíš hodně blikání.

Jenže ohó! Tři dívky v černém zahájily představení Tetrahedronu ani špatnou, ani dobrou taneční sestavou. Z průměrnosti se nicméně velmi rychle vymanily, jejich tanec získal na dynamice a také hravosti. Otočný paraván a ukrytá čtvrtá tanečnice mě na chvíli hezkým způsobem zmátly do té míry, že jsem začal hledat zdroje možné holografické projekce.

„Intenzivní každodenní inspirací je pohyb a život ženy, která je neustále konfrontována a hodnocena odrazy a stíny jí samé.“ (z anotace k inscenaci). Žena stíhající ženu, tetrahedron mizející a objevující se, měnící velikost, nazíraný ze všech stran, které jsou ale stále všechny stejné.

Ve druhé části večera představila děvčata projekci krátkého filmu Kateřiny Stupecké Kašpar, kde si zahrály i některé z tanečnic Vectoru. Skrze Kašpara se divák mohl octnout mimo prostory divadla. Opuštěná budova, stejně tak jako herečka – klaunka na mě působily značně znepokojivým dojmem. Večer završil soubor dalším divadelním kusem. Trinitas jakožto inscenace, ze které Tetrahedron vychází, byla chudší co do výrazových prostředků a také kratší. Posloužila ale jako příjemné zakončení a nabídla možnost srovnání obou projektů.

Přestože Vector 4 je taneční soubor, tento komorní prostor mu vyhovoval a já jsem odcházel kulturně nasycen. A také informován – dramaturgická skladba večera zapůsobila, a myslím si, že jako divák mám teď poměrně jasnou představu, čemu se daný soubor věnuje. A sice tanci, který je nejlépe sledovatelný z blízké vzdálenosti, neohromuje překombinovanými kreacemi a vychází také z výrazů tváří. Divákovi je ponecháván značný prostor k interpretaci, Vector 4 nenabízí odpovědi, ale spíš otázky a pocity.