Nová inscenace v režii Petra Haška LoutnaCZ je příběh opravdové české kapely! „Ne, ne, nemůžu mlčet, musím o tom zpívat. V břiše mi kručelo, teď bude veselo, hektolitry piva…“ Koncert o veliké svatbě a příběh kapely, která měla před sebou málem hvězdnou kariéru. Velmi volná adaptace jednoho z nejslavnějších děl českého baroka. Let’s barock!

„Bereme si sice inspiraci z baroka, ale zakládáme si na tom, že naše inscenace jsou aktuální. A právě teď aktuálně pociťujeme potřebu vyjádřit se k tomu, co se děje v politice a ve společnosti kolem nás. LoutnaCZ je pokus skloubit cosi jako politickou satiru s hravostí tradiční geissleří poetiky. Je až s podivem, jakou paralelu nabídla za tímto účelem Michnova Loutna česká. Barokní skladatel v ní vede k oltáři lidskou duši a uvádí ji ve věčně blažený sňatek s Kristem. Koho budeme pro(v)dávat my? A za koho? To už se nechte překvapit,“ říká o novém představení dramaturgyně Helena Kebrtová.

Pražská premiéra inscenace LoutnaCZ proběhne 25. 10. ve VILE Štvanice. Na konci prázdnin Geisslers Hofcomoedianten oslavili patnácté narozeniny. V Kuksu byla zfouknutá první z patnácti svíček na velkém narozeninovém Geisslers dortu, přičemž další svíčky přijdou na řadu postupně v příští výroční sezóně 2016/2017, kterou Geisslers Hofcomoedianten odstartují s novým vizuálem. º


autor: Markéta Bodoríková

Na začátku září uvede soubor Tygr v tísni a VILA Štvanice první plenérovou inscenaci z cyklu Antická Štvanice, který se bude každoročně konat v prostředí ostrova Štvanice. Tento rok bude Štvanice patřit Aischylovu dramatu Oresteia. Rozhovor Artiklu poskytl scénograf Dragan Stojčevski.

V čem je přístup scénografa při tvorbě site-specific inscenace specifický?
Tento projekt bych spíše definoval jako plenérovou inscenaci anebo ambietalní divadlo, které využívá genia loci ostrova Štvanice, ale samotný příběh s ostrovem nemá nic společného. Scénografický přístup používá principy nejen site-specific divadla, ale také divadla imerzivního. Jevištěm se stává prostor ostrova kolem VILY Štvanice a scénografií usměrněný pohled diváků, který určujeme průběhem inscenace. Hlediště je také součástí scénografie, elevace a různé jiné sezení pro diváky, kteří mění místa, jsou součást hracího prostoru. Divák má svou roli, podobně jako herec.

Baví mě tvořit v reálném prostoru, takže nepoznáte, co je scénografická intervence a co ne. Divák vstupuje do místa, ve kterém se realita prolíná s fikcí. Ztrácíte jistotu, jestli „kolemstojící“ bezdomovec je reálný, nebo se jedná o nekostýmovaného herce.

Co pro tebe představuje genius loci ostrova Štvanice a jak se promítl do tvorby scény?
Největší inspirací pro mě jsou opuštěné ruiny bývalého zimního stadionu vedle VILY Štvanice. Spolu s inscenačním týmem, dramaturgyní Mášou Novákovou a režisérem Kristiánem Kubákem, jsme se rozhodli tuto situaci zdůraznit. Takže na místě, na kterém se kdysi nacházel stadion, stavíme prostor, který simuluje rozestavěnou stavbu. Nedodělaný stadion se stává metaforou celé hry. Příběh státu, ve kterém se s velkou ambicí něco staví, aby se od toho následně upustilo, protože veškeré investice jsou přesměrovány do války.

Kde jsi hledal inspiraci při tvorbě kostýmů?
Protože herci a diváci sdílejí společný prostor, ve kterém je nedělí žádný portál nebo orchestřiště, jak je to běžné u klasického divadla, jsem se při tvorbě kostýmů rozhodl pro filmový přístup. Přijde mi, že takové situaci se nehodí silná divadelní stylizace, ale spíše filmový realismus. Postavy jsou, stejně jako samotný příběh, posunuty do současnosti. Takže Agamemnón jako vůdce vystupuje z auta v bílé námořnický uniformě. Klitayméstra, jako kdyby na Agamemnóna čekala v Cannes, oblečená jako filmová hvězda z červeného koberce.

Co má podle tebe prostor ostrova Štvanice společného s antickým Řeckem?
Podle jedné zapomenuté legendy kdysi dávno v období Trojské války Trójané přemístili ostrov z Egejského moře do Vltavy, aby Řekové nenašli poklad, který se na ostrově skrýval. Časem byl ostrov pojmenován podle naštvaných Řeků, kteří ostrov hledají až dodnes. Legendu jsem si vymyslel, takže společného asi nemají nic.

V čem je podle tebe Oresteia stále aktuální a jak se to promítlo do podoby scény?
Žijeme v globální vesnici. Válka, i když se neodehrává v Čechách, je stejně přítomna a propukla třeba na Krymu nebo v Sýrii. Myslím si, že válku každý z nás trochu denně řeší a prožívá, například přes zprávy, Facebook apod. Proto je Oresteia pořad aktuální a aktuální stále bude. Pocházím z prostředí, ve kterém každá generace zažila válku na vlastní kůži. Praprarodiče tu první světovou, prarodiče druhou a já s rodiči občanskou válku v bývalé Jugoslávii. ∞


Aischylos: ORESTEIA
VILA Štvanice (ostrov Štvanice 858, Praha 7)
1.—17. 9.

Více informací o inscenaci a vstupenky na www.antickastvanice.cz.


autor: Tomáš Roleček

Koncem dubna vypukne ve VILE Štvanice již druhý ročník třídenního divadelně-literárního festivalu nejen maturitní četby s názvem SVAŤÁK.

V termínu od 29. dubna do 1. května budete mít neopakovatelnou příležitost vidět ve VILE několik miniinscenací, které vznikají na míru festivalu a vycházejí z kanonických děl světové a české literatury, dále divadelní adaptace povinné četby od mimopražských divadelních hostů a připravena jsou i autorská čtení současných českých literátů. Divadelní program bude rozšířen o koncerty a promítání letního kina. Na festival si můžete zakoupit permanentku nebo jednotlivé vstupenky. Hlavním organizátorem festivalu je divadelní soubor Tygr v tísni, kmenový soubor VILY Štvanice.

Miniinscenace budou připravovat režijní osobnosti, které ve VILE tvoří již tradičně, jako například Ivo Kristián Kubák, Petr Hašek (principál souboru Geisslers Hofcomoedianten též působícího ve VILE) nebo Zuzana Burianová. Mezi další tvůrce patří například divadelní dramaturg MeetFactory Matěj Samec nebo scénograf a performer Tomáš Žižka. Během jednoho víkendu můžete spadnout do králičí díry s Alenkou, ztroskotat s Robinsonem, hledat byt v New Yorku, plakat u splavu a v prvomájový večer volat Hynku, Viléme, Jarmilo!

Hrát vám k tomu bude Jiří Dědeček či plzeňská kapela Annešanté. V jedinečné atmosféře ostrovního letního kina se budou promítat filmy Kuře melancholik, Petrolejové lampy a Betonová zahrada. VILA pro vás připravuje doprovodný program, jako venkovní grilování, prodej povinné četby z druhé ruky a mnoho dalšího. Program je nabitý a osloví nejen ty, kteří se letos chystají na svou zkoušku dospělosti. º


autor: Madla Zelenková

Geisslers Hofcomoedianten, domovský soubor VILY Štvanice, uvedl v prosinci premiéru hry Magdaléna lascivní a kajícná. Chlípně zbožné oratorium, které se odehrává na vodní ploše přímo na jevišti VILY Štvanice, byste si rozhodně neměli nechat ujít. O inscenaci a jejím vzniku jsme si povídali s dramaturgyní souboru Helenou Kebrtovou.

Proč jste se rozhodli pro tuto hru?
Magdaléna lascivní a kajícná je druhým dílem dramaturgického cyklu Opus Andreini, ve kterém se Geisslers Hofcomoedianten věnují tvorbě a životu slavného italského divadelního rodu Andreini. Giovan Battista Andreini, autor předlohy naší inscenace, byl na svou dobu velký divadelní experimentátor a reformátor. Po Dvou komediích v komedii (na repertoáru VILY Štvanice), kde experimentoval s formou divadla na divadle, nás zaujala právě „Magdaléna“. Andreini střídá vzletné poetické árie s přízemními, oplzlými výstupy, spojuje dovednosti komedie dell’arte s činohrou a operou a staví monumentální divadelní obrazy. Jeho scénické oratorium Magdaléna lascivní a kajícná z roku 1652 je esencí baroka. Zároveň nás upoutalo, že téma hříšné světice, tedy Magdalény, zpracoval G. B. Andreini za svůj život třikrát. V té době kultovní téma Magdalény se stalo pro Andreiniho doslova obsesí, která ho provázela celým životem. Začal nás zajímat proces zrodu textu. Začali jsme hledat paralely v autorově díle a jeho životě. A za třetí, takový název zkrátka nelze ve výčtu Andreiniho děl přehlédnout a opomenout…

Název zní až biblicky, bude mít inscenace křesťanské téma?
V září 2015 jsme uvedli v Květné zahradě v Kroměříži plenérovou verzi scénického oratoria Magdaléna lascivní a kajícná, ve které jsme se soustředili na příběh o napravení hříšnice Magdalény. Námět je samozřejmě ryze křesťanský, ale jeho zpracování a výklad se na křesťanské publikum neomezuje. Nicméně v interiérové verzi ve VILE Štvanice již půjde o něco úplně jiného. Náš autor Gio mocně zatouží po krásné operní divě Virginii a rozhodne se, že ji vyfoukne svým konkurentům. Chce jí věnovat své dílo o krásné kurtizáně Magdaléně. Jenže to dílo kdysi psal v záchvatu náboženské askeze. Jestli chce Virginii získat, musí námět zpracovat znovu, a to rychle. Jak si s tím poradí? Celá inscenace je ve výsledku především o vztazích mezi muži a ženami, a také o tom, jak efektivně použít svatě čisté myšlenky.

Jaký klíč jste zvolili při inscenování?
Myslím, že je to nejsložitější koncept, kterého se kdy Geisslers dopustili. Vydáme se v podstatě do hlavy autora, do prostoru, ve kterém se vynořují autorovy vzpomínky a zpracovávají životní zkušenosti a kde autor „loví“ nové nápady. Z těchto inspiračních předobrazů se nám pak vyloupnou jednotlivé árie oratoria, i to jsou ovšem autorovy představy. Celá tato exkurze do autorovy mysli je orámována reálným dějem v reálném prostředí.

Proč by si diváci neměli Magdalénu lascivní a kajícnou nechat ujít?
Stručně: pro zážitek, zrakový a sluchový především. Scénografii tvoří velký mělký bazének a zadní horizonty, na které se budou promítat vodní odrazy. Hudební doprovod obstarává naživo Miloslav Študent, přední český hráč na barokní strunné nástroje, v Magdaléně hraje především na impozantní arciloutnu. I naši herci se odvážně chopí nástrojů – například Claudia Eftimiadisová se kvůli „Magdaléně“ ujala violoncella, na které nikdy předtím nehrála. Propojíme činohru, operu a tanec. Hudba se prolne mnoha žánry, a kdo zná předchozí spolupráci skladatele Davida Hlaváče s GH, ví už teď, že se může těšit na další „hity“, které mu nepůjdou z hlavy… Pro náročné jsou zde i fragmenty původního díla, například árie od Monteverdiho. ∞


autor: Kristýna Šrolová

Již druhou sezónu lze navštívit prostory bývalé tančírny na Štvanici a usednout do hlediště. V nevšedním prostoru se postavily na divadelní prkna hned tři soubory. Co chystají?

Ve VILE Štvanice bude premiéra nové inscenace souboru Tygr v tísni. Za Tygrem v tísni stojí dvě tvůrčí osobnosti Ivo Kristián Kubák a Marie Nováková. Ti představí i další premiéry a festivaly, na které můžete zajít do VILY Štvanice.

Soubor Tygr v tísni se profiluje divadelními adaptacemi literárních textů. Nově připravuje inscenaci Ostrov, kde rostou housle. Ze kterého textu jste vycházeli?
Inspirací nám byla česká a světová poezie pro děti. V našem repertoáru a v repertoáru VILY Štvanice minulou sezónu scházel titul pro mladšího diváka. A tak jsme, inspirováni antologií světové poezie pro děti Ostrov, kde rostou housle, vymysleli autorskou inscenaci pro děti od šesti let, s hudbou a písněmi, které pro nás skládá Marek Doubrava, s hravou scénografií a především s všestrannými herci (a loutkoherci).

Jakým způsobem jste k inscenování přistupovali?
Začali jsme společně s účinkujícími herci četbou výše zmíněné sbírky a každý potom vybral několik básní, které mu byly blízké. Na několika zkouškách jsme pak světovou poezii doplnili tou českou, povyprávěli si různé zážitky z dětství, zavzpomínali na své dětské hry a úniky z reality a společně vymysleli kostru příběhu o dobrodružném putování dvou sourozenců, kteří se ale ve skutečnosti ocitli jen na chvíli sami doma.

Na co se mohou diváci těšit? Hra je určená pouze dětem?
Všichni se mohou těšit na kočku, piráty, velrybu, záhon klarinetů, papouška, šampaňské a vůbec vše, co dětská (i dospělá) fantazie umožní. Každé dítě umí najít velké dobrodružství ve zdánlivě obyčejném světě a každý dospělý touží nakouknout dítěti do hlavy a zjistit, co se v ní vlastně odehrává.

Na co dalšího byste čtenáře pozvali do VILY Štvanice?
Dospělého čtenáře rozhodně na naši inscenaci 1913 podle stejnojmenné esejistické knihy Floriana Illiese a ostatní repertoárové inscenace partnerských souborů – Divadla LETÍ a Geisslers Hofcomoedianten; dětského diváka na festival divadla pro děti VILOmeniny o víkendu 14. a 15. listopadu 2015; maturanty v květnu 2016 na festival povinné literatury SVAŤÁK Štvanice. A všechny ostatní bychom rádi pozvali, aby se na Štvanici alespoň zastavili. VILA je krásné místo, ať už tam vyrazíte za divadlem, hudbou, vzděláním, nebo jen tak s knihou na odpolední kávu.

Co se chystá nového ve VILE Štvanice?
VILA se ve své letošní druhé sezóně soustředí zejména na divadelní projekty. Od září 2015 jsme domovem pro tři nezávislé divadelní soubory: Tygra v tísni, Geisslers Hofcomoedianten a Divadla LETÍ. Každý soubor připravuje své vlastní premiéry: GH pokračují v objevování Giovani Battisty Andreiniho a v prosinci 2015 uvedou jeho Magdalénu lascívní a kajícnou, LETÍ v březnu 2016 uvede biografickou hru Anny Saavedry Olga (Horrory z Hrádečku), a Tygr se utrhnul ze řetězu a v lednu 2016 uvede fyzikální hru René Levínského Poincarého domněnka, v únoru Sorokinův Den Opričníka a v dubnu v rámci druhého ročníku festivalu SVAŤÁK Štvanice Morčata Ludvíka Vaculíka. Mimo tento repertoár zve VILA na mimořádné i pravidelné akce, jako je listopadová Noc divadel, zimní Bál ve VILE, hostující divadelní soubory a koncerty a širokou celoroční nabídku workshopů.

Jaký bude váš další projekt?
Jak vyplývá z výše uvedeného, Tygr v tísni bude mít divokou sezónu. A navíc ji završí na přelomu srpna a září 2016 projektem Antická Štvanice – prvním ročníkem plenérových inscenací. Jako první jsme si vybrali základní dílo řecké dramatiky: Aischylovu Oresteiu. ∞


Ostrov, kde rostou housle
VILA Štvanice (Ostrov Štvanice 858, Praha 7)
6. 11. 20:00 (premiéra), 14. 11. 13:00 • 150 / 90 Kč


autor: Kristýna Šrolová

Říjen v Divadle LETÍ proběhne z velké části v duchu komediálního pohledu na současnou ženu. 8. října LETÍ uvede ve VILE na Štvanici hvězdně obsazené Rozhovory s astronauty a následovat bude 9. října ve Studiu Švandova divadla derniéra úspěšné inscenace Králíček, obojí v režii Natálie Deákové.

Hořká komedie Rozhovory s astronauty o chudých holkách ze Šlohenska, které jezdí do Všeněcka vydělat na cestu do Fanglie, podává ironickou zprávu o stavu západních rodin a výchově dětí na počátku nového tisíciletí. Hra je bouřlivou symfonií mnoha hlasů: výlevy vynervovaných chův přerušují monology zoufalých matek a do těch se mísí řev batolat. Jen hlas otců není tak úplně slyšet. Možná se vznášejí v kosmu, nebo přijdou až o půl desáté, možná že dnes dokonce ještě později anebo třeba už nikdy…? V hlavních rolích se představí Jana Stryková, Hana Vagnerová, Zuzana Onufráková a Zuzana Ščerbová.

Králíček zato teprve bojuje s dospíváním. Sedí v restauraci, má nádherné šaty a lodičky na vysokém podpatku, protože žena má být upravená. Chtěla by být panenkou, co po zmáčknutí zapíská. Chtěla by být malinkatým králíčkem, kterého si muž najde a přitulí k sobě. Chtěla by být mladou dámou, která je krásná a přitažlivá. Proč má ale zároveň chuť vzít samopal a celou restauraci rozstřílet? Hra finské autorky Saary Turunen dokazuje, že dospívání mladé ženy je divoká jízda plná fantazie. º


autor: Adam Krátký

Po úspěšném prvním roce fungování v nově otevřeném kulturním prostoru na ostrově v Praze 7 začíná druhá sezona, která má být ještě zajímavější a bohatší. Přispěje k tomu především to, že dva domácí soubory Tygr v tísni a Geisslers Hofcomoedianten přibírají třetí, a to Divadlo LETÍ, se kterým budou od září společně vévodit divadelnímu dění na Ostrově Štvanice.

Tyto tři soubory nabídnou divákům VILY ještě pestřejší repertoár, rozkročený od baroka přes literaturu 20. století až po současnost; od zapomenutých divadelních kuriozit přes literární adaptace po novou dramatiku.

Začátek nové sezony bude velkolepý. Zahájení proběhne o víkendu od 18. do 20. září. Každý z večerů bude patřit jednomu souboru. Na pátek 18. září má soubor Tygr v tísni připravené divadelní překvapení a ihned poté odstartuje velká otevírací party. V sobotu 19. 9. uvedou Geisslers Hofcomoedianten pražskou premiéru čarodějné legendy „Já jsem Krabat“ a víkend zakončí v neděli 20. září obnovená premiéra Divadla LETÍ „Rozhovory s astronauty“. Po zahajovacím víkendu se VILA Štvanice vrací do normálního provozu s bohatým divadelním programem domácích i hostujících souborů.

Sezona 2015/16 bude plná nejen divadelních představení, ale také koncertů, výtvarných i pohybových ateliérů a dalších pravidelných akcí. Připravuje se také další ročník festivalu doporučené literatury SVAŤÁK Štvanice a první ročník festivalu divadla pro děti VILOmeniny. Program a více informací naleznete na www.vilastvanice.cz. º


text: Kristýna Šrolová

Věděli jste, že ze současného názvu proslulé rubriky časopisu pro náctileté vymizelo „trápení“? Dnešní generaci, zdá se, tedy nic nepálí. Opak si však myslí mladý australský dramatik Declan Greene (29), jehož hra „8 GB tvrdýho porna“ rovnou měrou obsahuje všechny tři složky.

Autora inspirovaly příspěvky osamělých lidí na internetových zpovědnicích, na jejichž základě zrekonstruoval osudy jedné dvojice. On je ženatý. Ona má dvě děti. Oba jsou nešťastní a rozhodnou se s tím něco dělat. Jejich cestu za štěstím sledujeme od nedůstojného seznámení na internetu přes trapně rozpačité poznávání, které je třeba přepít, až po vystřízlivění, po němž zůstane jen bolest hlavy. Přes svůj kontroverzní název překvapivě citlivá hra nahlíží do soukromí lidí, kterým ve spokojenosti brání strach z intimity.

Hru krátce po australské premiéře uvede Divadlo LETÍ ve VILE Štvanice s Annou Polívkovou a Petrem Vaňkem v hlavních rolích. „Na hře mě baví především vzájemné míjení postav, které odpovídá dnešním vztahům, v nichž jsou často důležitým médiem moderní technologie,“ říká režisér Petr Hašek. „Mladý autor bez zbytečné shovívavosti ukazuje dnešní generaci jako množinu lidí, která se svěřuje na anonymních internetových diskusích, ale ve skutečnosti není schopná nahlas říct, co vlastně od druhých a konečně i od života chce,“ doplňuje dramaturg inscenace David Košťák. º


Divadlo LETÍ: 8 GB tvrdýho porna
VILA Štvanice (Ostrov Štvanice 858, Praha 7)
premiéra ne 19. 4. 20:00
režie Petr Hašek, překlad a dramaturgie David Košťák, scénografie a kostýmy Jitka Nejedlá, hudba Mutanti Hledaj Východisko, hrají Anna Polívková a Petr Vaněk


autor: Karolína Macáková