Vohoz – oblečení, oděv, šaty. Votočit – něco ukrást. Znalec argotu a nespisovné češtiny by si nejspíš nebyl jistý, jestli je portál votocvohoz.cz vůbec legální. Jenže on je dokonce víc než to. Jak může obohatit život dvěma stům tisícům svých uživatelů, nám prozradila manažerka VotočVohoz Veronika Kellnerová.

Proč bys mi doporučila navštívit raději votocvohoz.cz než nějaký z „klasických“ kamenných sekáčů?
Dvě hlavní výhody jsou široká nabídka a pohodlný nákup. Velké plus znamená fungování online – na vesnicích, kde je možnost nákupu v sekáči omezená, ale i pro lidi ve městech, kteří jsou moc zaneprázdnění na obcházení, hrabání, hledání ideálních kousků… Pro někoho jsou sekáče dobrodružství, ale na votocvohoz.cz je možné si nastavit filtry na velikost, značku nebo cenu a vybírat mezi tím, co si opravdu přeješ.

Kdo na „votoči“ nakupuje a vyměňuje?
Projekt je cílený spíš na ženy, například webové stránky jsou uzpůsobené jim, muži tvoří asi pět procent všech uživatelů. Dívky víc využívají VotočVohoz jako platformu pro sociální vyžití. Většině uživatelek je okolo dvaceti, ale jejich profily jsou velmi různorodé, stejně jako nabídka oděvů.

Tvoří se mezi uživateli nějaké subkultury?
Převládající komunitou jsou mladé holky, ale i mezi nimi je možné rozpoznat zájmové skupiny. Jedno z témat na fóru je zdravý životní styl, takže bychom mohli mluvit například o určité subkultuře „bio lidí“…

Takže na fóru se neřeší jenom móda?
Častým tématem jsou třeba vztahy. Holky si taky často pomáhají s různými školními povinnostmi. Fórum vedle prodeje a nákupu věcí tvoří další – komunitní – rovinu projektu VotočVohoz.

Všimla sis, jestli nějaká komunita přesahuje mimo internet? Stýkají se holky mezi sebou?
Určitě. My sice nezprostředkováváme transakce, ale jsme rádi, když se holky při výměně sejdou. Pak se nezřídka stává, že si padnou do oka a začnou se scházet častěji. Největší radost máme, když si – hlavně mimo Prahu, kde není možnost, abychom něco zorganizovali sami – začnou pořádat svoje výměnné akce.

Jak často pořádáte vlastní akce a v čem spočívají?
Pořádávali jsme je třikrát až čtyřikrát za rok, ale mrzí nás, že se jich může zúčastnit hrozně malé procento lidí, protože do Prahy se nedostanou všichni. Ve spolupráci s BIO OKO jsme organizovali třeba charitativní sběr oblečení pro bezdomovce. V průběhu celého měsíce mohl kdokoli posílat nevyužité oblečení, odměnou byla velká párty.

Takže od offline akcí spíš upouštíte?
Ano, ale hodně se teď snažíme, aby měly přesah online projekty. V září proběhla kampaň „Vohákni se v gipsy stylu“, kam holky posílaly fotky, jak si tento styl představují. Chtěli jsme ukázat, že jakákoli diskriminace nemá v naší různorodé komunitě místo.

Mluvila jsi o gipsy stylu. Vypozorovala jsi na VotočVohoz, co dalšího dneska frčí?
Jak jsem říkala – komunita je hodně různorodá, takže se prodává a vyměňuje ledasco od úplně specifických věcí, např. gothic, po zavedené značky. Snažíme se ale reflektovat trendy, ukazovat uživatelům, co je v módě nejaktuálnější, a nabízet jim to.

Co nejoriginálnějšího jsi na VotočVohoz zaznamenala? Prošel vám už „pod rukama“ nějaký opravdový poklad?
Občas se něco objeví. Některé uživatelky dokonce soustavně sledujeme, protože víme, že nabízejí neuvěřitelné věci. Napadá mě slečna, která má senzační vintage šaty, kabáty i jiné oblečení. Často ji propagujeme na facebooku, protože má i naprosto originální fotky. Předmětů v nabídce je ale v současné době téměř půldruhého milionu a pořád se točí. Je pravděpodobné, že spousta krásných věcí se prodá, než si toho stačíme vůbec všimnout.

Chápu správně, že kladete důraz na kvalitní fotky? Snažíte se uživatelky v tomto ohledu nějak navádět?
Líbí se nám, když stránky vypadají hezky, a i pro uživatelky to znamená větší šanci předmět prodat. Vytvořili jsme manuál, který se zobrazí pokaždé, když se něco nahrává k prodeji, a který obsahuje jednoduché a užitečné instrukce, jak udělat dobrou fotku. Na facebooku sdílíme jenom ty nejhezčí fotky, splňující určitá kritéria. To je myslím dost motivující. Stejně tak máme předem dané podmínky pro publikování na blogu.

Co přesně musím dodržet, abych mohla psát na váš blog?
Požadavky formulované v manuálu. Pošleme ti ho, když budeš mít zájem pro nás psát. V současné době máme asi čtyři nebo pět pravidelně přispívajících blogerek, které jsou v komunitě populární a zdaleka se nesoustředí jen na módu.

Jak se bráníte proti tomu, aby si na VotočVohoz někdo nerozjel vlastní byznys?
Nabídky poctivě hlídáme, a když na cokoliv podobného narazíme, okamžitě to mažeme. Jsme v tomto ohledu dost radikální. Takové věci na VotočVohoz prostě nepatří.

Co ještě na VotočVohoz nepatří?
V katalogu smí být jenom oblečení, doplňky a kosmetika. Naprosto zakázané jsou léky včetně antikoncepce, drogy a alkohol. Základní myšlenka vychází z ideje recyklace nepotřebného, ale zároveň nemažeme drobné „do it yourself“ věci. Na VotočVohoz ale vlastně patří všechno, protože máme i kategorii blešáku, kde můžeš nabízet cokoliv. Jeden člověk tam dokonce prodával dům. V duchu jsem si říkala „good luck“… º


autor: Vlaďka Klíčová

Na internetu vznikají stále nové projekty, které dávají virtuálnímu světu o něco sociálnější rozměr. VotočVohoz je jedním z nich. Chcete dát svým svrškům ještě jednu šanci? V takovém případě čtěte dál.

Někteří z vás to asi znají. Skříně jsou přeplněné, a přesto se nemůžete ubránit pocitu, že nemáte co na sebe. Občas se stává, že si člověk oblíbí jeden dva kousky svého oblečení, a zbytek zůstává v zapomnění hluboko v šatníku. To může být zapříčiněno různými důvody: obdržení nevhodného daru, špatně odhadnutá velikost, náhlé zatemnění mozku způsobené přetopenými obchodními centry nebo jen chuť změnit styl.

Pravděpodobně nikomu se nechce vyhazovat ještě plně funkční oblečení, které ale našim představám zkrátka nevyhovuje. Jako řešení se nabízejí různé charity, případně secondhandy. Bohužel ne vždy člověk ví, kam jít, nebo v jeho okolí zrovna nic podobného není. Na webu už ale existuje alternativa. Votocvohoz.cz je internetovým portálem, který nabízí registrovaným uživatelům možnost za částku, kterou si sami určí, prodat (ale i vyměnit) oblečení i různé doplňky, které se jim už nehodí. Uveřejnění inzerátu je zdarma, takže i s neprodanými kousky nebudete tratit.

Kolik životů má vaše tričko?
Votocvohoz.cz vznikl v lednu roku 2011, kdy ho založili Janet Lavicka a Lukáš Vala. Potkali se na studiích v Berlíně, odkud Janet pochází. Jejich web je inspirován litevskou módní burzou www.manodrabuziai.lt a má i svůj německý protějšek www.kleiderkreisel.de. Autoři už plánují stránky rozšířit i do dalších evropských zemí, protože popularita těchto serverů stále stoupá. Například český votocvohoz.cz měl k 21. únoru tohoto roku 95 378 registrovaných uživatelů a číslo každý den narůstá.

V dnešní konzumní době je osvěžující vidět snahu lidí o recyklaci předmětů, které už jim neslouží. Jedná se v současnosti o poměrně rozšířený trend tzv. collaborative consumption, česky spoluspotřebitelství. Velké oděvní řetězce prodávají módu za čím dál dostupnější cenu, ale také v čím dál horší kvalitě – aby byl odbyt, je třeba, aby si každý půl rok zákazníci obměňovali šatníky a nakupovali nové kousky. Ne všem ale takový způsob konzumu vyhovuje. Spoluspotřebitelství nabízí možnost dát předmětům druhý (ale třeba i třetí) život. Móda je však ošemetné téma. Pokud chce člověk jít s dobou, sledovat nové trendy nebo být sám kreativní a mít „styl“, musí si zkrátka nové kousky pořizovat. Votocvohoz.cz nabízí zajímavou alternativu k zaběhnutému bloumání po obchodech. Můžete zde najít úplně nové věci, „vintage“ doplňky, vzácné kousky koupené například v zahraničí nebo jen úplně obyčejná trička. Právě trička na stránce nejvíc letí, v době psaní článku bylo v nabídce 179 762 exemplářů. A to už si musí vybrat snad každý. Sice se občas nevyhnete pochybným módním úlovkům, které měly raději zůstat v propadlišti dějin, ale alespoň se pobavíte. V teple domova na vás žádná prodavačka nebude vrhat nenávistné pohledy, abyste si už konečně něco vybrali.

A ještě jedna výhoda VotočVohozu: většina toho, co si zde pořídíte, bude pravděpodobně o mnoho levnější než v běžné nabídce kamenných obchodů. Obě zúčastněné strany tak můžou jen získat. Kupující nějakou korunu ušetří a prodávající může obdržet malý obnos, což by se mu při vyhazovu oděvu do popelnice těžko poštěstilo.