Woyzeck. Boj dobra a zla ve společném souladu složek krásy a ohavnosti. Dramatický fragment významného německého dramatika Georga Büchnera. Nikdy nedokončené přelomové dílo, které je důležitým milníkem na cestě moderního dramatu. I po téměř dvou stech letech neustále vybízející k nové interpretaci.

Tentokrát se role režiséra v přepracování pro brněnské HaDivadlo chopil Miroslav Bambušek. Určující dramatickou figurou se v Bambuškově inscenaci stala hudba Tomáše Vtípila, která prohlubuje vnořený mnohovrstevný konflikt.
Inscenace vypráví příběh vojáka, otce, vraha a oběti. Prostý vojáček Woyzeck v podání Marka Kristiána Hochmana bojuje za lepší svět pro sebe i své dítě, které mu porodila jeho družka Marie. Práce se pro něj stává životem, protože musí dostát otcovské povinnosti a zabezpečit svou rodinu. Pod neustálým tlakem prodává své zdraví a upisuje se k hrachovému experimentu, který vnímá jako nevinný přivýdělek. Idealista s čistými úmysly se proměňuje v živoucí trosku. Důsledky hrachové diety na sebe nenechají dlouho čekat. Paranoidní představy, že ho jeho žena podvádí, jsou poslední kapkou. Nekonečný koloběh kapitalistické společnosti jej pohltí a Woyzeck v zatracení spáchá sebevraždu. Společně s sebou vezme do temných hlubin i svou družku Marii. Je ale Woyzeck vrahem, či obětí? A můžeme na tuto otázku vůbec odpovědět?

Emanace konfliktu
Výrazným motivem Woyzecka je role jednotlivce ve společnosti, která byla pro Georga Büchnera velkým tématem. Jeho úvahy na tomto poli vyústily v program, kde je člověk pojat jako subjekt dějin. Člověk podle něj nemůže aktivně zasáhnout do všepohlcujícího procesu dějin, nýbrž stává se pouhou hračkou. I přes to ale roku 1834 vydává brožuru Posel hesenského venkova (Der Hessische Landbote), která byla revoluční výzvou k venkovskému obyvatelstvu volající po svržení bohatých vrstev marxistickou cestou, tedy zezdola. Tento dokument byl použit i v Bambuškově adaptaci, kde byl rozdán mezi diváky pro uvedení do děje a vysvětlení poměrů tehdejší společnosti. Inscenace tedy nebyla pouze přepracováním Büchnerova díla, ale i sondou do jeho života a společenských poměrů doby, která se v paralele k současnosti příliš nezměnila.
Hloubka konfliktu Bambuškova díla se s časem proměňuje. Čím více se inscenace blíží ke svému konci, tím více se konflikt přesouvá do Woyzeckova nitra. Mladý muž plný snů a nadějí se pod tíhou Vtípilovy hudby proměňuje. Schizofrenie ožívá na prknech přímo před vámi. Z neposkvrněného anděla se stává krví potřísněný démon. Lidství se ztrácí a život s ním. Utlačovaný podléhá společnosti a vraždou se od ní osvobozuje.
Důležitou roli hraje i herečka Simona Peková, která ztvárnila postavu hejtmana. Hejtman má představovat typického zástupce buržoazie, postaršího, distingovaného a bohatého muže v dobrém postavení, kterému už ale zdraví příliš neslouží. Využívá a ponižuje Woyzecka, aby zakryl svou prázdnotu a ukojil zbytné animální potřeby. Hejtman má v příběhu svůj osobní tragický konec, který poukazuje na to, že dualita světa chudých a bohatých se nakonec stejně rozplývá.
Z dramaturgického hlediska je původní text Georga Büchnera považován kvůli svému tvaru i obrazům za jednu z nejsložitějších dramatických předloh. Bambušek se ho odvážně chopil a společně s dramaturgem Matějem Nytrou vytvořili moderní tragédii romantického hrdiny, který bojuje se světem, jehož tlak nezná mezí.

text: Andrea Polnická

Woyzeck
HaDivadlo (Poštovská 8d, Brno)
premiéra 12. 3. 2019
derniéra 20. 4. 2022