Jistotou se stalo, že koncem října poctí Prahu vždy velká oslava. Už po pětadevadesáté se v Chapeau Rouge konala párty k narozeninám klubu.

Je jen málo klubů, které lze navštěvovat se zárukou vydařeného večírku už tak dlouho jako legendární místo v samém centru Prahy, Chapeau Rouge. A je málo klubů, které každý další rok pojímají oslavu svých narozenin ve velkorysém stylu. Klub s tradicí sahající k roku 1919 je momentálně jedním z nejzásadnějších pražských klubů. Za dobu své existence si vytvořil jméno, jež zní každý den jeho třemi patry. Díky výborné poloze klubu končí bujaré večírky, kde se mísí kultury stejně jako hudební žánry, pravidelně nad ránem. A 27. října byl večírek opravdu dlouhý.

Circus Problem, temperamentní hudební těleso s balkánským duchem, vytáhl slavící návštěvníky na ulici, kde strhl k tanci i další kolemjdoucí. Dechy a důraz na lehkou dobu nabíraly na gradaci, vše dovršil příjezd kočáru s koňmi. V tom neseděl nikdo jiný než Rudolf II. I ten se musel přijet podívat, jak se v jednadvacátém století v Praze slaví. Nalákal ho nejspíš sám Xavier Baumaxa, jenž v červeném klobouku předvedl koncert k císařovým narozeninám. Je vidět, že dramaturgie své návštěvníky opravdu zná, protože množství lidí, které se ve chvílích Baumaxovy produkce vešlo ke stagi, ukázalo, že Chapeau je opravdu nafukovací. Fanoušci si prozpěvovali Pažitku a další songy a Baumaxovi s Jazz Sextetem jen potvrdili jeho slunné místo na české scéně. Drinky se míchaly a ještě rychleji pily, barmani si za večer pauzu opravdu neužili. Klubem procházely nejrůznější bytosti z minulého století a dávaly jasně najevo, že tady se slaví.

I v dalších dvou patrech nepřišli návštěvníci zkrátka a mohli si užít třeba rezidentní stálice ze Sunshine – Kaye a Tuzexe a jejich Bounce! Bounce! párty, která nezná hranic… a v Chapeau pravidelně. Narušením nudného života a smrští beatů vzdoru, chaosu, noisu, krve i potu na vlnách electra, dubstepu, metalu i punku byl narozeninový evil set, jenž posunul hranice běžného večírku k tomu nezapomenutelnému. Kdybych se mohla alespoň na jeden večer naklonovat, udělala bych to asi právě na ten strávený v Chapeau. Všechno se prostě stihnout nedalo, a tak mi unikli třeba electrohouseoví Them Darned Teenagers. Zato mi prožitek vynahradil londýnský mág DJ Colin Dale, který se prostě nedal promeškat. Už jen z toho důvodu, že se za svou dvacetiletou kariéru stal jedním z nejznámějších londýnských DJs a tamní scéna je v electro hudbě hodně daleko. I tenhle výčet jmen není definitivní, ale nejintenzivnější zážitky přišly právě díky nim. Opomenout DJs BASS DROP, ABAB nebo JAKOBEEN bych ale nechtěla. Doufám, že některé z nich si co nejdřív v Chapeau Rouge opět užiju a navrátí mě tak zpátky do atmosféry narozeninového večírku, který se povedl nad moje očekávání. A to tu laťku mám dost vysoko. º


95. narozeniny Chapeau Rouge s hosty Xavier Baumaxa a Jazz Sextet, Colin Dale, Kay & Tvzex, Thomas Tesla, Bass Drop DJs, ABAB, Them Darned Teenagers, Jakobeen, Circus Problem, Zagashi, Subgate a Dan Cooley proběhly 27. října


autor: Alexandra Třešňová

Legendární třípatrový klub v centru Prahy, Chapeau Rouge, slaví své 95. narozeniny. V jeho prostorách od začátku vystupovaly věhlasné kapely, jako jsou Melody Makers, byl totiž otevřen hned po první světové válce.

Letošní oslava bude opět ve velkém stylu. Jako tradičně bude vstup do všech pater klubu zdarma a kromě výborné hudební produkce se návštěvníci mohou těšit i na speciální živé performance, dekorace a další narozeninová překvapení.

Hlavním hostem večera bude Xavier Baumaxa s kapelou Jazz Sextet. Za svou sedmadvacetiletou kariéru se stal tento vystudovaný učitel češtiny a angličtiny stálicí české hudební scény. Jeho unikátní projev, který je pro jeho koncerty typický, se díky kapele ještě násobí. Baumaxa je známý především díky svým promyšleným textům plným slovních hříček a výborné hře na kytaru, kterou často paroduje jiné hudební styly.

Z DJs navštíví Chapeau Rouge například Thomas Tesla nebo Colin Dale. Tento světoznámý londýnský DJ se ve své tvorbě neomezuje pouze na elektroniku – ovlivněn byl rozmanitými žánry, jako je soul, reggae, jazz nebo funk. Za svoji více než dvacetiletou kariéru se stal jedním z nejznámějších londýnských DJs současnosti.

Dále zahrají taky Kay & Tvzex DJ set (Sunshine), Them Darned Teenagers, ABAB, Bass Drop DJs, Jakobeen, Circus Problem, DJ Zagashi.

Mejdan se koná už v pondělí 27. 10. 2014 a vy na něm nesmíte chybět! º


autor: Hedvika Pajerová

Skladby litvínoffského písničkáře a kytaristy Xaviera Baumaxy jsou plné slovních hříček. V nich nás/sebe baví parodováním českých osobností, hudebních stylů a popkultury mainstreamového prostředí. Svým bezprostředním hudebním projevem a místy buranským vyjadřováním, ať už na pódiu či mimo něj, se mainstreamu po dvacet let na scéně úspěšně vyhýbá. Obliba lokálního umělce s minimálním PR dávno překročila hranice severočeského regionu a jen díky příspěvkům od fanoušků mohl vydat nové album Dawntempo.

Na jeho realizaci potřeboval částku 200 000 Kč. Umělci se začátkem roku prostřednictvím žádosti o finanční podporu desky podařilo vybrat necelých 300 000 Kč, což je zatím nejvíce v historii českého crowdfundingu (hromadného financování hudebních či výtvarných projektů). Někdo ho rád slyší sólo, jiný zase s kapelou, a tak mohl ve studiu nahrát rovnou dvojalbum. Na prvním jsou nové písně s kytarou, na druhém s aranžemi kapely.

Konec Pažitek?
Křest se konal 2. dubna v pražském Lucerna Music Baru, který byl nabitý fanoušky. Spolu s Xavierem desku pokřtil člen skupiny J.A.R. Oto Klempíř, a to pivem. V první polovině večera zazněly písně z Dawntempa za doprovodu nově vzniklé kapely Xavier Baumaxa Jazz Sex Tet složené ze samých skvělých hudebníků: Pavel Bady Zbořil (bicí), Martin Lehký (basová kytara), Miroslav Lacko (piano), Radek Němec (trubka) a Jan Šantra (trombon). Jelikož jsem byla z minulosti zvyklá na zpěv pouze s kytarou, nový zvuk skladeb mě velmi příjemně překvapil.

Už během prvního poslechu jsem si našla mezi novinkami své favority. Píseň Židot je založena na staré židovské anekdotě: „Jak jde židot, Roubíček? / Ale gheto, gheto, děkuju za voptání, / občas mě zlobí pan Býček / a občas není k mání…“ Mezirolí vypráví o herci béčkových rolí: „Jsem totiž hérec béčkový / bere mě bérec, já to vím / jdu na kobérec červený / a tam svým závazkům dostojím.“ Úplně normální píseň zase úplně normálně popisuje člověka, který je úplně v … : „To je ale deprione, two, three / se svým osudem jsou nespokojení. / To je ale deprione, two, three / ale proč zrovna já?!“ Caddy návštěvníkům připomněla pro změnu zvukomalebnost slovenštiny: „Caddy, caddy mi pomožeš / S tým mojím drevom? / Je to tak ťažké! / Drevokocúr je na čučoriedkach / Ide byť búrka! / Mám prepitú pečeň a aj obličky a doma dve bábatká / Drevokocúr je na čučoriedkach / Ide byť búrka! / Bábatká sú také malé, cicajú z mamičky / Sú to cicavce“.

Oproti předchozím albům se zpěvákova syrová severočeská hudba i texty zklidnily. Sám říká, že je to deska unaveného osamělého alkoholika a na jejím obalu doporučuje, abychom ji poslouchali až po půlnoci, kdy už máme hladinku. Texty, které tentokrát vznikaly po pár „brčkách a lahváčích“ v kotelně jeho domu, dávají větší smysl, když je člověk ve stejném (společensky) unaveném stavu jako jejich autor.

Po menší pauze, kdy všichni přítomní mohli načerpat síly na druhou část večera, se muzikant představil jen s akustickou kytarou a starými peckami. Zahrál například Nonšalantního bonvivána, Lidé z malých vesniček, Positiff peopula, Nazijazz, Ozajstný hip-hop, Otvírákem, Pošumaví… A věřím, že nejen mne přesvědčil o tom, že časy pašování zážitků, sáčků suchých pažitek a dobré nálady ten večer pryč rozhodně nebyly!

Dawntempo
Xavier Baumaxa
CD, 2013