Týden plný designu v podobě Zlin Design Week skončil a ve svém letošním ročníku přinesl také nová jména, která byla oceněna mezinárodním ohodnocením Best in Design udíleném v několika kategoriích. Cenu Media Award letos obdržela Julie Dítětová se svým přihlášeným projektem Machine Learning: Programming patterns. Co porotu zaujalo, čemu se projekt věnuje a kam směřuje sama jeho autorka?

Na výběru práce Julie Dítětové se tříčlenná porota zástupců médií poměrně bez komplikací shodla. Zaujala smysluplným propojením původní estetiky rukodělné práce, grafického designu a AI a ve svém projektu, kterým diplomovala na UMPRUM, tak předložila, jak může grafický design přežít dobu umělé inteligence a bořit hranice mezi historií a budoucností. Tento rozsah si zasloužil pozornost a jeho aplikace je další fází, která může tvořit nový diskurz ve svém oboru.

Machine Learning: Programming patterns je experiment, který využívá neuronovou síť StyleGAN 2 ke generování vizuálních dat. Tvarosloví se odvíjí od reálných motivů církevních tkanin z 18. století, které jsou součástí online archivu. Neuronová síť je následně schopna z datasetu vygenerovat nové originální vzory. Budete se věnovat aplikaci tohoto principu do nějakého specifického prostředí?
Už v průběhu tohoto projektu jsem měla určitou vizi, jak s případnými daty naložit a projekt tak dál posunout. Když jsem přemýšlela, jak ho odprezentovat na výstavě diplomových prací, cítila jsem potřebu přenést vygenerované motivy zpět z virtuálního do fyzického světa a pomyslně tak uzavřít kruh. V tomhle směru jsem se rozhodla dál pokračovat a oslovila módního návrháře Aleše Hnátka, který na vygenerovaných motivech založil svou novou kolekci, kterou tento měsíc představí. Z této spolupráce mám velikou radost, dává mému projektu další, a pro mě až dojemný, rozměr. Momentálně také s Alešem vystavujeme fragmenty naší spolupráce v pražské galerii NIKA, výstava je k vidění do 20. června.

Nyní na svoji diplomovou práci navazujete a věnujete se kritickému myšlení spojeném s AI. Mohla byste upřesnit, na čem pracujete?
V době, kdy jsem pracovala na své diplomové práci, ještě veřejnosti nebyly tolik známé obrazové nebo textové generátory jako DALLE.2, MidJourney nebo chat GPT a o „AI” se proto ani tolik, jako v současné době, nemluvilo. Již předtím tu ale byli kreativní vizionáři, kteří se tématu věnovali dlouhodobě a jejich projekty pro mě byly velice inspirující. Když se v roce 2022 strhla velká „AI” lavina, tak najednou nikdo nemluvil o ničem jiném. To ale také vede k tomu, že je AI vnímána a využívána velice povrchně k reálnému potenciálu a také rizikům spojeným s AI se už tolik prostoru nevěnuje. Myslím, že je velmi důležité tomuto tématu věnovat více pozornosti a zamyslet se nejenom nad tím, jak být k tématu kritický, ale i nad tím, jak pracovat s AI jinak – hledat různé alternativy a zkoumat jej opravdu do hloubky. Nejen o to usiluje komunita AlxDesign, se kterou také momentálně v Amsterodamu spolupracuji.

Čím je komunita AIxDESIGN, se kterou v Amsterodamu problematiku AI rozvíjíte, jedinečná?
Komunita AlxDesign existuje již třetím rokem a spojuje kreativce z různých oborů (programátory, designéry, výzkumníky a další specialisty). Zasazuje se o demokratizaci AI a v rámci komunity nabízí podporu projektům s kreativním a inovativním přístupem k umělé inteligenci. Důležitý je také feministický a humanistický přístup v komunitě a také to, že komunita není vlastněna žádnou korporací, která by omezovala její chod nebo nastavovala pravidla ze vnějšku. Říkáme tomu DIY organizace.

Jaká pozitivita a přínosy AI ve vašem oboru vnímáte?
Toto je velice široká otázka, nad kterou bychom mohli strávit dlouhou dobu. AI je velká výzva pro všechny kreativce, protože tak trochu převrací všechno zažité naruby a přináší zcela nový pohled a přístup nejen do prostředí designu. A výzvy jsou podle mě dobré.
Revoluce v oblasti umělé inteligence podněcuje přehodnocení tvůrčího potenciálu. Spíše než aby naznačovala konec originality, která je často zmiňována. Umělá inteligence nás podněcuje k přehodnocení kreativity a vyzývá nás k překonání současných omezení a novému vymezení hranic lidské vynalézavosti.

Jaká jsou naopak dle vašeho mínění úskalí AI?
Svět umělé inteligence je často nepřístupný a ovládaný zájmy velkých korporací, což vytváří překážku pro kreativce k tomu, aby mohli přispívat a těžit z tohoto světa. Kromě toho mohou přirozené předsudky v rámci těchto technologií vést k nespravedlnosti, což prohlubuje sociální nerovnost a exkluzivitu v této oblasti.

Absolvovala jste Ateliér designu a digitálních technologií na UMPRUM. Čím je tento ateliér specifický a co vám přinesl?
Ateliér je jeden z nejnovějších na UMPRUM a moje diplomová práce byla i první absolventská práce tohoto ateliéru. V době, kdy jsem studovala, se ateliér stále formoval. Asi nejdůležitější pro mě byl kolektiv lidí, které ateliér sdružil. Mě konkrétně přinesl spolupráci s Andrejem Kučerou, který mi pomohl s technickou a filozofickou stránkou mého projektu.

Vnímáte mezioborovou spolupráci jako zásadní pro rozvoj jednotlivých oborů?
Budoucnost tvůrčí činnosti vnímám jako kolektivní úsilí se silným důrazem na spolupráci a budování komunit. Vývoj současných technologií je tak rychlý, že jako jedinci nemáme šanci udržet stejný krok.

Jaké kvality jsou v designu vašich projektů důležité?
Pro mě je vždy důležité vložit do projektu kus vášně a osobní zapálení. Ne vždy to jde, ale ty nejvíc vášnivé projekty jsou ty nejlepší.

Na čem konkrétně pracujete nyní a jaký bude přínos této práce?
Momentálně jsem stále v Amsterodamu, kde načerpávám inspiraci a energii. Věnuji se zde projektu, který využívá AI k vytváření příspěvků v jednotném stylu komunikace vaší značky. Tedy po definování všech potřebných esencí a vytvoření „metapromtu” můžete chat GPT naučit vše o vaší značce, nechat si vytvářet popisky k příspěvkům a udržet tak jednotný styl komunikace. Tento nástroj může pomoct hlavně neziskovým organizacím nebo začínajícím projektům – těm, kteří nemají energii nebo prostředky věnovat svému brandu tolik pozornosti.