Zuzana Badinková (* 1990) se narodila v Detvě v bývalém Československu. Absolvovala Fakultu Výtvarných umení na Akadémii umení v Banské Bystrici, Ateliér Digitálnych médií (prof. Michal Murin) a Ateliér volné výtvarné umenie (prof. Štěpán Balázs). Badinková se dlouhodobě věnuje otázkám vizuality v kontextu současných technologických platforem a zkoumání smyslového vnímání člověka v souvislosti s mozkovými procesy. Obraz chápe jako odosobněnou situaci – jako strukturovaný model, který vzniká mezi vizuálním jevem a jeho percepcí. Sleduje tedy vztah mezi formální konstrukcí fenoménu a jeho reflexí v podobě smyslové zkušenosti. Tomu odpovídá i autorčin metodologický přístup: nekontaktní tvarosloví, formální redukce a důsledné budování kompaktního obrazového celku, který je prostředím čistého pozorování. Záměrně vylučuje emocionální exaltovanost a přiklání se k věcnosti, strukturálnosti a precizní organizaci obrazových prvků. Zásadní roli zde hraje napětí mezi operativní funkcí aparátů a lidským rozhodnutím, které ve výsledku celý proces určuje, řídí a esteticky usměrňuje. Oscilace mezi záměrem, vůlí, koncepcí a programem se promítá i do vizuální roviny, nejčastěji prostřednictvím subtilních nuancí barevných škál v rámci zdánlivě generativních technických obrazů. Tím se její práce vztahuje k informaci jako konceptu, který v sobě nese data, význam a kontext.

Její nejnovější cyklus vychází z principu recyklace. Autorka se s odstupem času vrací ke svým starším plátnům a znovu je otevírá v rovině jejich estetických možností i limitů. Mechanickou transformací formátu a kompozice vytváří nové obrazy z původních celků. Zaujímá tím vědomou roli aktérky, která reviduje vlastní vizuální minulost a převádí ji do nové formální i významové roviny. Prostřednictvím recyklace tak vznikají autonomní estetické celky, rozkrývající kontinuitu i proměnlivost autorčiny vizuální strategie.