Dalším důkazem, že kultura nemá karanténu a rozhodně ji neplánuje, je nový projekt Studentského filmového klubu při Creative Hill College ve Zlíně – Festival karanténních filmů. Každému dávají možnost vytvořit krátký snímek a přihlásit ho do festivalu, který se bude konat online 15. května 2020. O podrobnostech a vzniku festivalu jsme hovořili s organizátorem Petrem Chromčákem.

Jak vznikla myšlenka vytvořit festival karanténních filmů? Nebude první ročník zároveň i posledním?
Osobně doufám, že bude! Ne, že bych snad nechtěl festival dělat znovu, ale doufám, že napřesrok už budeme na karanténu jen vzpomínat.
Myšlenka na festival karanténních filmů vznikla docela náhodou. Velmi mě inspiroval španělský Stop Virus Film Festival, který se rozhodl dělat podobnou činnost. My to ale děláme v mnoha směrech jinak. Zároveň jsem měl to štěstí, že jsem zrovna natočil svůj vlastní karanténní film jako cvičení do školy. To mi docela jasně ukázalo, že se to jde, a zároveň musím zpětně říct, že takto točit je velmi obohacující. Někdy prostě není potřeba za ty filmy utrácet majlant, o tom to přeci není. S rušením kulturních akcí přišla taková vlna smutku a negativity, že jsem cítil potřebu vytvořit něco pozitivního. Žádný klasický festival se konat nesmí a mně přišlo jako fajn nápad prostě nějaký udělat.

Chcete lidem umožnit tvořit filmy doma v karanténě. Může se tedy přihlásit kdokoli? Proč by měl?
Může se přihlásit naprosto kdokoli. Míříme více na amatéry a studenty než na profesionální filmaře, každopádně i ti se mohou zapojit. K vybraným filmům se budou v rámci online živého vysílání vyjadřovat profesionálové z oboru, což je skvělá možnost pro amatéry i studenty.
Důvodů pro přihlášení může být několik, ale musím říct, že mým cílem je udělat z festivalu místo, kam se tyto filmy mohou dostat, a trošku doufám, že lidé je budou chtít tvořit z vlastní iniciativy a z vlastní vnitřní motivace. Já jim vlastně jen dávám možnost filmy hned ukázat. Snažím se vytvořit místo pro tyto filmy. Na druhé straně dobrou motivací může být právě zmíněný feedback od profesionálů, protože ten je k nezaplacení. A to nejen pro studenty filmu, ale i pro amatéry, které film třeba zajímá jen okrajově.

Nebojíte se, že témata přihlášených filmů a jejich ladění bude pouze depresivní?
Nebojím. Musím říct, že to tak není – zatím přihlášené filmy depresivní nejsou. Každopádně je to možné, a když to tak bude, tak ať, ono to vlastně není špatně. Ač se jedná o film natočený za doby karantény, vůbec ji nemusí nijak tematizovat. Věřím, že zajímavější budou filmy, kde bude téma karantény cítit jen podprahově, ne-li vůbec. Ale to už jsou osobní preference.

Na co se mohou diváci těšit v rámci festivalu karanténních filmů?
Doufám, že na spoustu zajímavých filmů. Tyto filmy jsou hlavně o myšlence a nějakém kreativním zpracování, prostě o nápadu. Také doufám, že uvidíme několik velmi odlišných filmů. Přístupy k nim mohou být samy o sobě velmi inspirativní. V neposlední řadě se diváci mohou těšit také na feedback od profesionálů. I když se nebude rozebírat přímo váš film, feedback od profesionála k jakémukoli snímku je vždy velmi přínosný. Skrze něj totiž můžete zkoumat, jak se dívá na filmy ten daný profesionál a případně to porovnat se svým názorem. Vždycky je nutné se na filmy dívat kriticky, vytvářet si na ně vlastní názor a poté naslouchat názorům ostatních.

Je festival také soutěžní? Mohou diváci rozhodovat o nejlepším snímku?
Nejde o soutěžní festival, takže diváci nemohou nijak hlasovat. Mým cílem nikdy nebylo ty filmy mezi sebou porovnávat, ale spíše jim dát prostor se ukázat. To hlavně proto, že divácký vkus se liší divák od diváka. Není potřeba vyhlašovat nějaké pořadí. Výhrou je natočený vlastní karanténní film. Navíc nechci případné zájemce motivovat vidinou nějaké výhry, věřím, že ta motivace musí jít odjinud.

Tvoříte i vy sám karanténní film? Jaká jsou jeho specifika? Může se z karanténního filmu stát nový filmový žánr?
Tvořím, jasně. K dnešku mám natočené dva, jeden dokumentární snímek, který jsem dělal jako školní cvičení, a jeden hraný, který jsem si udělal jen tak pro radost.
Specifika karanténního filmu je docela složité definovat. Vymezuje se jen tím, že je natočený v karanténě, popřípadě za jakéhokoli omezujícího opatření. My si k tomu ještě přidali pětiminutovou stopáž. Obecně bych přirovnal karanténní filmy k filmům bytovým. Příkladem bytového filmu je třeba film Lucie režiséra Bohdana Karáska. Nejdůležitějším aspektem karanténního filmu je to, že nehledí na technologické nedostatky. Stejně tak nehledí ani na takové ty „blbé“ chyby, jako odraz mikrofonu v zrcadle apod. Soustředí se na obsah, nápad a na kreativní zpracování. Vše ostatní jde stranou. Troufám si říct, že jde většinou o filmy velmi nízkorozpočtové, kde jsou většinou obsazeni neherci. Každopádně nějaké přesné hranice určeny nejsou, snad jen to, že film musí být vytvořen v karanténě.
Nevím, jestli vzniká nový žánr, každopádně bych byl rád, kdyby tento koncept přetrval. Není to ale tak, že by doposud neexistoval. Jsou lidé, kteří si tyhle karanténní filmy točili již dříve bez karantény. Jestli tomuto kreativnímu odvětví amatérské filmové tvorby karanténa nějak pomůže nebo ne, to můžeme jen hádat. Každopádně já osobně bych velice přivítal více takových filmů. Jsou skvělé.

Když byste laikovi měl dát návod, jak vytvořit karanténní film, co byste mu poradil?
Vezmi papír a tužku, napiš si scénář, pokud nevíš jak, tak tohle přeskoč. Vezmi do ruky kameru nebo mobil a běž točit. Něco z toho bude. No, možná jsem to trochu přehnal. Důležité je zapomenout na vlastní nedostatky a nebát se to prostě zkusit. Nic horšího, než špatný karanténní film z toho vzniknout nemůže, a to přece není žádný problém, natočit špatný karanténní film. Stačí si promyslet záběry, nezapomenout na to, že ve filmu většinou nic není náhodou, vzít mobil a jít točit. Když nebude herec, tak vymyslím film bez herce. Jde to. Stačí to prostě zkusit. Já osobně jsem u toho svého druhého karanténního filmu postupoval tak, že jsem večer dostal nápad, rovnou jsem si šel napsat scénář a den na to jsem to prostě celé natočil. Důležité je moc nečekat. U karanténního filmu nezdarem neztratím spoustu peněz ani čas. Když se to nepovede, tak se nic neděje.

Vzkažte cokoli našim čtenářům – kde hledat informace o festivalu a o vás?
Zkuste to, je třeba se toho nebát. Všechny informace o festivalu a přihlašovací formulář je
k nalezení na webu filmfreeway (http://www.filmfreeway.com/festivalkarantennichfilmu), případně na Facebooku Studentského filmového klubu, pod kterým ten festival jede. Jakékoli dotazy lze směřovat právě tam nebo případně na mail filmovy.klub@post.cz.