Nové výstavy v brněnském Domě pánů z Kunštátu rozehrávají postapokalyptickou imaginaci. První z nich, VDIFF, je vizuální konfrontací čtrnácti umělců a umělkyň nastupující generace, kteří reprezentují osobité přístupy k médiu obrazu. V Galerii G99 zároveň představuje svůj projekt Constant Rendering mladý polský výtvarník Rafał Żarski.

Vladimír Boudník byl neortodoxní samorost, který svým originálním a neotřelým přístupem k umění, k jeho prožívání i jeho tvoření inspiroval celou plejádu tvůrců, jimž ukázal nejen směr či materiál, ale především to, že možnost sebevyjádření je každému člověku nejvlastnější vlastností. Tedy že při určitém stupni otevření se, změněném přístupu k vlastní imaginaci a vůči světu, je každý člověk schopen umění jednak vnímat, jednak tvořit.

Čtyřicet jedna umělců, dvě stě děl. Přehlídka autorských filmových plakátů, které pro Ústřední půjčovnu filmů v Praze vytvořili významní českoslovenští výtvarníci v rozmezí let 1960 až 1979. Autoři jako Jiří Balcar, Adolf Born, Eva Galová-Vodrážková, Zdeněk Rotrekl, Kája Saudek, Jan a Eva Švankmajerovi, Jiří Šlitr či Milan Veselý a mnoho dalších napomohli rozkvětu československé kinematografie a zasloužili se o působivá a nápaditá díla, o naši kulturní pýchu.

Poslední dubnový víkend přilákala Praha 7 do svých ulic umělecké a kulturní nadšence. Od pátku až do neděle se mnohým návštěvníkům otevřely dveře do nejrůznějších uměleckých galerií, dílen, ateliérů či showroomů. Rozhodla jsem se některá z těchto míst navštívit a to nejzajímavější si nenechat pro sebe.

Salm Modern #1: Možnosti dialogu se v mnoha ohledech stává přelomovou výstavou Národní galerie v Praze. Které možnosti to jsou?

Rozsáhlá olomoucká výstava uspořádaná na počest maďarského umění představuje více než stovku děl od pěti členů umělecké skupiny Pécsi Műhely. Inspirativní díla péčských umělců jsou vůbec poprvé představena v rámci České republiky. Většina vystavených exponátů pochází se soukromé sbírky péčského patriota a sběratele umění Balázse Szluky. Kolekce je doplněna o menší soubor děl z muzejní sbírky Muzea umění v Olomouci. Do tohoto výběru náleží fotografická dokumentace různých akcí skupiny, jež zahrnuje osobní performance i skupinové projekty a happeningy.

Většinu novodobých soch najdeme ve městech; na náměstích či v ulicích. Přesto i dnes vznikají mnohdy monumentální díla, která jsou určená pro krajinu, krajině přímo věnovaná. Nepochybně k nim patří i významná část tvorby sochaře Radomíra Dvořáka, jehož výstavu lze nyní zhlédnout v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě.

Záplava současným uměním je pro přírodu libější než záplava plasty, jejíž vlny v posledních letech narůstají do intenzity tsunami. Téma ekologie a problematika nadprodukce prostupuje společností v nejrůznějších propojeních a diskuzích, a ani ve vizuálním umění se neobjevuje krátce. Výstava Plastic Heart, která aktuálně probíhá v Galerii města Pardubic (GAMPA), se právě této současné problematice věnuje.

Fotografie Aleny Šourkové na první pohled vyjadřují touhu po klidu, smíru a prostém obyčejném lidském štěstí. Autorka chtěla však svými snímky vyjádřit mnohem více emocí a zasáhnout do hlubších kořenů. Sama si prošla nelehkou válečnou zkušeností, její rodiče byli odvlečeni do koncentračních táborů a kvůli židovskému původu své maminky měla sama dost problémů.

Mezi sbíráním a shromažďováním je rozdíl především v přístupu – sběratel vědomě vybírá objekty svého zájmu a systematicky tvoří sbírku. U sbírání umění je vědomý přístup obzvlášť nutný už jen vzhledem k jeho náročné finanční stránce. Jak si umění vybírá jeden z nejvýraznějších českých sběratelů, proč jím je a jaký je současný stav této intelektuální estetické vášně v České republice mi sdělil Jan Kudrna, historik umění, kurátor a asistent sběratele umění Roberta Runtáka.

Site-specific projekt, který Pavel Korbička připravil pro brněnský Dům umění, představí nové monumentální světelné instalace, vytvářející protiklad k dominantní symetrii tohoto výjimečného výstavního prostoru. Výstava DEFLECTION bude komponovanou cestou, vedoucí k vnitřní konfrontaci s psychofyzickými faktory vlastního těla, jež jsou přirozeně dány každému z nás.

Expozice představující současné neoexpresivní umění německých autorů pochází ze sbírky brněnské galerie Adam Gallery. Galerie výtvarného umění v Ostravě uvádí deset umělců a výběr jejich nejlepších celoživotních děl. Každý z nich pracuje jiným stylem, formou, každý je znám pro své typické osobité rysy. Všichni do jednoho jsou jedineční, výjimeční, sví.

V rámci oslav sta let od založení společného státu Slováků a Čechů otevřel Dům U Kamenného zvonu příběh dvou národů, který je sondou do období 60. let a prolíná se až do současnosti v podobě vizuálních esejí vytvořených šesti českými umělkyněmi a umělci.

Druhá polovina ledna otevřela výstavní sály Galerie Rudolfinum americkému režisérovi, kameramanovi a umělci Arthuru Jafovi. A otevřela zároveň výstavu, se kterou se tuzemský divák jen těžko ztotožní. Co mu má sdělit?

Stejně jako nebudeme měnit naši výstavu, nebudeme měnit naši queer identitu podle potřeb heteronormativní společnosti. Je jedno, zda jste gay, lesba, heterosexuální, mladý nebo starý, závislý na lásce, sexu, pop kultuře, filozofii nebo vědě – svoboda každého takového jednotlivce znamená svobodu celku.

Na konci června 2016 rozhodovali obyvatelé Spojeného království v intenzivně sledovaném referendu o setrvání své země v Evropské unii, jejímž členem byla Velká Británie od roku 1973. Těsná nadpoloviční většina se vyslovila pro odchod, čímž započala nejen proces tzv. brexitu, ale rovněž dala vyniknout novému populárnímu termínu. Post-truth neboli postpravda má označovat situaci, kdy při vytváření představ o realitě převládají emoce nad fakty.

Expozice Rozlomená doba představuje avantgardní dobu mezi léty 1908 až 1928. Dvacet dlouhých let, které si zasluhují veliké uznání za to, jaké velikány výtvarného umění nám daly. Výstava zahrnuje více než čtyři sta obrazů, soch, časopisů, knih a plakátů zapůjčených ze šesti desítek institucí z celkem deseti zemí Evropy.

Z pouliční tvorby, kde byl stálicí zejména v 90. letech a prezentoval se pod přezdívkou Tron, se svou výraznou uměleckou osobností a tvrdou pílí dostal Michal Škapa do povědomí české umělecké scény. Nyní veřejnosti ukazuje své rozsáhlé spektrum výtvarných přístupů výstavou v Praze s názvem Babylon. Společně jsme si povídali o jeho tvorbě, její transformaci i osobní fascinací městem.