Dáváme prostor laureátům a laureátkám letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého. Proč? Protože si všímáme, jak se soutěžení v umění stává kontroverzním, vzbuzuje mnoho otázek a původní význam ocenění zcela mění svou hodnotu. Každému z účastníků 32. ročníku, které vybrala mezinárodní porota ve složení představitelek a představitelů předních mezinárodních uměleckých institucí – Ivet Ćurlinová (Kunsthalle Wien), Anna Daučíková (umělkyně a pedagožka), Charles Esche [...]

Forensic Architecture si klade za cíl řešit lidskoprávní problémy, které nemají kapacitu nebo nechtějí řešit jiné orgány. Svět postpravdy a nekonečné provázanosti všech struktur je tak reflektován i v rámci uměleckého světa. S jistou mírou nadsázky: Dokáže umění zlepšit svět?

Hybridní artefakty, které jsou obrazy i sochami současně, jsou aktuálně k vidění v Galerii Kvalitář. Výstava Knihovna vzorů Petra Duba a Alžběty Říhové rozvíjí estetiku představitelů amerického minimalismu či evropského konkrétního umění a není konfrontací, ale symbiózou.

Mezinárodní komiksový festival KOMA v prostorách brněnské Káznice prezentuje to nejlepší, co za uplynulý rok uzrálo na domácí i zahraniční scéně v oblasti nezávislého, uměleckého komiksu a ilustrace. Od 7. do 10. října na vás čeká smršť výstav, přednášek, workshopů, performancí, živého malování a skvělé muziky!

Dáváme prostor laureátům a laureátkám letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého. Proč? Protože si všímáme, jak se soutěžení v umění stává kontroverzním, vzbuzuje mnoho otázek a původní význam ocenění zcela mění svou hodnotu.

K vysněné malířské kariéře se dostal od restaurování přes listování knihami o umění. „Dnes už vím, co chci. Když začnu tvořit, zhmotňuji svou představu. Během procesu postupně odstraňuji nedostatky. Ve chvíli, kdy mi na obrazu nic nevadí, tak vím, že je hotový.“ Patrik Kriššák, absolvent ateliéru profesora Daniela Balabána je dnes známý pro svou neobvyklou techniku malby. Jeho obrazy jsou minimalistické, a přesto plné symbolů. Kde si je můžete prohlédnout? Odkud autor bere inspiraci? A jak vznikla malba bez použití štětce?

Barva z kosmu. Barvy z kosmu? Pocházejí z vesmíru, nebo jsou inspirovány nekonečným prostorem? Barvy onoho chladného ledového, avšak krásně tajemného, záhadného všehomíra, jenž nás obklopuje vůkol. Či barvy z nedohledna, kde tušíme a toužíme objevit jiné, další, jistě spřátelené formy života, abychom se na Zemi necítili tak beznadějně sami? Paleta nové výstavy Milana Housera poskytuje dostatek podnětů pro individuální odpovědi každému divákovi.

V prostorách Wortnerova domu v Českých Budějovicích chystá Alšova jihočeská galerie výstavu české sochařky Jindry Vikové (* 1946). Výstava s názvem Hliněná žena mapuje pestrou tvorbu této výjimečné umělkyně.

Umění ve veřejném prostoru bylo v minulých měsících lačně vyhledávaným předmětem zájmu mnohých z nás, kterým se nedostávalo návštěv muzeí, galerií či obdobných kulturních institucí s audiovizuálním obsahem. Tentokrát byl čerstvý vzduch v mezích katastru městských částí Prahy 6 a 7 ten privilegovaný, kterého se dostalo návštěvníkům letošního ročníku Festivalu m3 / Umění v prostoru a to společně s uměleckými intervencemi čtrnácti vybraných umělců.

Nová výstava v Galerii Rudolfinum s názvem Mezipaměť představuje česko-německý projekt postavený na vzájemné prostupnosti tradičních a nových médií. Mezipaměť vyrovnává otřesy, aby zabezpečila fungování lidského vědomí, ale také zahlazuje stopy po tom, co šok vyvolalo. Je to průběžný, řetězící se stav dialektického kontrapunktu, ze kterého lidské bytosti nemohou vystoupit. Proto ho musejí neustále reflektovat.

Nefunkční veřejné prostory. Jaká je jejich budoucnost? A existují vůbec možnosti jejich proměny? Současná výstava v Domě umění Ústí nad Labem nabízí odpovědi a především otevírá veřejnou diskusi, jak s podobnými městskými prostory naložit.

Aktuálně probíhající výstavou nazvanou Na cestě / On the Road nechává Galerie výtvarného umění v Chebu retrospektivně nahlédnout do díla konceptuálního umělce, performera a literáta Milana Kozelky (1946–2014) jdoucího proti proudu, tvořivého ducha, nesmlouvavě vzdorujícího minulému i současnému politickému režimu, rebela vzpouzejícího se samolibosti aktuálního společenského řádu. Pro Kozelku jakožto autora je charakteristická tvůrčí odvaha, kritičnost i solidárnost, vřelost i nesmlouvavost.

Kurt Gebauer patří mezi nejvýraznější sochaře, kteří u nás v tomto oboru působí. Jeho intervence do veřejného prostoru i komornější projekty lákají pro svou nezvyklost a aktuálnost vyjádření. Jeho právě probíhající výstava s názvem Věci veřejné představuje fotodokumentační výběr z jeho nejvýraznějších prací a je připomínkou jeho významného životního jubilea – 80.tých narozenin.

Kulturní happeningy v soukromých bytech přežívají i třicet let po pádu komunismu. Co bylo v sedmdesátých a osmdesátých letech kvůli nátlaku režimu nutností, je dnes spíše fakultativní reakce na zkostnatělé struktury a snaha o deinstitucionalizaci. Berlínská bytová galerie umělkyně a kurátorky Magdaleny Jadwigy Härtelové vznikla jako alternativní výstavní místo v návaznosti na feministické myšlení a institucionální kritiku.

Pro tradiční sochařskou výstavu v prostorách Zámku Troja tentokrát GHMP zvolila výběr děl ze sbírek, který by měl zcela či metaforicky tematizovat nejen nejistotu, ale i pocity ohrožení, balancování mezi různými možnostmi, nestabilitu – a to v nejrůznějších kontextech.

Maremma. Italské pobřeží nacházející se na severozápadě země leží před návštěvníkem jako barevná škála napínající se od azurového nebe po rudý prach tolikrát prošlapaných cest. Mezi polychromatickými japany, fotografiemi bazilik, stromů i italských kuchyní či polaroidovými snímky vodních kanálů nachází návštěvník umělce s hlubokou úctou k přírodě, smyslem pro detail a objevitelskou duší cestovatele.

Malířů, kteří se kromě výtvarného vyjadřování věnovali i tomu literárnímu, bylo vždy dost. Namátkou z historie například Kandinsky, Picasso, Arp, Ernst, Dalí, Picabia, Chagall či Kubin. Tito autoři psali zpravidla proto, aby vyjádřili to, co nemohli nakreslit nebo namalovat. A mnohdy na stejně mistrovské úrovni. Malíř Lubomír Typlt (* 1975) je jedním z těch autorů, který by v tomto vybraném men’s clubu mohl uzmout svou židli. Svými texty vytváří obrazy a na svých plátnech repetitivně variuje vybraný námět.