Být umělcem neznamená jen sklízet obdiv. Být umělcem znamená v první řadě trpět. Často si připadat nepochopený, zbytečný, nevnímaný. A v takovém rozpoložení navíc vědomý toho, že je co společnosti říct. Že nutně musíte sdělovat. Tvořit umění je konfrontace se sebou samým. Hledání osobního tématu a tříbení formy. Sdělení obsahu způsobem, který je univerzální a nedořečený.

Výstava TRANS (FORMA) – The Bone Phone Heleny Lukášové a Michaela Reese nadčasově propojuje fyzický aspekt lidské existence a prehistorii člověka s virtuální technologickou současností.

Posledních pět let tvůrčí práce Krištofa Kintery a na dvě desítky soch, instalací a interaktivních objektů představí výstava Nervous Trees.

Podoby a možnosti konkrétního umění od šedesátých let dvacátého století, ale hlavně úvod do díla významné postavy finského umění posledních desetiletí přináší výstava Matti Kujasalo v Galerii Středočeského kraje.

Rozrývání nastoleného systému, ale i půdy, která měla mlčet. Pronikavé počiny ve veřejném prostoru, ale také niterní a osobní výpovědi. Pod rozličnými uměleckými i společenskými činnostmi je podepsáno jedno jméno – Roman Týc.

Americký zpěvák a písničkář Bob Dylan patří mezi nejvýznamnější a nejvlivnější muzikanty 20. století a pohybuje se v uměleckém průmyslu již přes padesát let. Už jen díky více než šesti stům napsaných textů se dá považovat za renesančního umělce. Málokdo ale ví, že je také nadaný malíř a grafik. Malou ukázku z jeho vizuální tvorby můžeme nyní poprvé vidět i v Praze.

Do posledního srpnového víkendu můžete v ulicích Brna potkávat umělecké instalace z přehlídky Sochy v ulicích – Brno Art Open. Na několik otázek odpovídali Libor Novotný a Tomáš Knoflíček, kurátoři šestého ročníku, a někteří ze 13 autorů.

Co byla Charta 77? Co bylo důvodem k jejímu vzniku? Kdo ji podepsal a jaké z toho pro něj a jeho blízké plynuly následky? Proč se stala zásadním dokumentem protikomunistického odboje? Odpovědi na podobné otázky nabízí výstava v Národní galerii v Praze.

Letošní výstava diplomantů Akademie výtvarných umění v Praze není jen sesbíranou mozaikou závěrečných studentských prací, ale koncepčně postavenou výstavou, která kromě děl ukazuje i méně navštěvované části Veletržního paláce. A velmi dobře se jí podařilo provětrat osmdesátkový odér chodeb.

Adéla Babanová je česká výtvarnice pracující především s prostředkem videa. Na svém díle spolupracuje jak s profesionálními scénáristy a kameramany, tak i s herci. Její práce není nepodobná té režisérské. A jakkoli se taková věc může zdát nesnadná, její dílo vykazuje na české scéně rysy osobitosti až jedinečnosti.

Adam Kašpar (* 1993) dokončil 5. ročník studia v Ateliéru malířství IV profesora Martina Mainera na Akademii výtvarných umění v Praze. V září nastupuje do jeho šestého ročníku. Má za sebou několik samostatných i skupinových výstav a jeho práce se na české výtvarně scéně stávají čím dál výraznějším fenoménem.

Dominik Gajarský ve své tvorbě mísí dva přístupy – estetický a komentátorský. Zřetel na krásu se v jeho díle prolíná s vynalézavou a důvtipnou myšlenkou. Výsledná kombinace tak ústí v dílo, které si dokáže podmanit člověka celistvě.

Nečíslovanou exhibici těch nejlepších pokladů ve vé-dvojkové vazbě obaluje stříbrný papír, ze kterého se po jeho rozložení stává plakát s přehledem jednotlivých stran publikace, nebo ještě lépe s přehledem toho nejlepšího za deset let fungování Ateliéru grafického designu a nových médií aka OSTROVA POKLADŮ na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Petra Babáka.

Pro letošní rok Národní galerie v Praze připravila milovníkům umění velkou lahůdku. V prostorách Paláce Kinských a částečně i v Anežském klášteře hostí retrospektivní výstavu jedné z nejvýznamnějších osobností evropské umělecké scény po roce 1945, německého umělce Gerharda Richtera.

První samostatná výstava dvojice amerických umělců Sama Lewitta a Cheyneye Thompsona ve střední a východní Evropě je k vidění v Domě umění města Brna právě teď. Končí 30. července.

Výstava „Vymezení“, která byla zahájena ve středu 31. 5., je v Galerii Evoluční k vidění po celé léto. Spolupráce dvou autorek, Veroniky Palmové a Markéty Oplištilové, vyústila v instalaci, jež přináší do pražské pasáže nové uvažování o vymezení a vnímání prostoru.

OstravaPhoto opětovně rozbalí v centru Ostravy na 16 dní festivalový program pro všechny, koho baví fotografie, kdo se rád zamýšlí nad tématy doby a koho zajímá společenské dění s přesahem.

Spoluzakladatel galerie Tranzitdisplay, kurátor, intelektuál a především – vynikající výtvarný umělec. To je, velmi zjednodušeně řečeno, Zbyněk Baladrán.