Letošní ročník třeboňského Anifilmu v kategorii videoklip vyhrála píseň od dua Seth Schwarz & Be Svendsen s názvem Elves of Karoo. Zhlédnutí onoho po všech stránkách povedeného díla ve mně zanechalo hluboký zážitek, který se vám tímto ekfrastickým textem pokusím přiblížit a interpretovat.

Jaký vztah mají studenti jedné z našich nejprestižnějších uměleckých škol ke svému oboru a jeho historii? A jaký mají vztah k okolí – jak ho vnímají a jak na něj dokážou reagovat? Na to se až do 22. září můžete zajít podívat do Pavilonu skla v Klatovech. Kromě stálé expozice tu nyní najdete i práce studentů z Ateliéru skla Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Krátkodobá výstava nese příhodný název Sklo nebo život!.

Marek Pražák se věnuje sochařství, malbě, performanci, hudbě, designu i literatuře. Sám sebe charakterizuje jako „univerzalistu“ – tedy jako tvůrce vnímajícího umělecké vyjadřování celistvě. Nahlédnout, jakým způsobem přemýšlí tento autor a kým tedy je, jsem měla možnost v rámci dvouhodinového rozhovoru, ve kterém jsme si povídali nejen o jeho aktuální výstavě v opavské Galerii Obecního domu.

Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí v Portugalsku a Československu. Hranice svobodného kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ demokratických revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění.

Již od roku 2016 pracuje mezioborový tým badatelů a badatelek výzkumného projektu Laterna magika na sběru archiválií ze soukromých a veřejných sbírek, desítkách rozhovorů s pamětníky, zabývá se zpracováním unikátního filmového materiálu a také rekonstrukcí tanečních sekvencí z inscenací Laterny magiky metodou motion capture. Celý projekt vyvrcholil vydáním knihy a výstavou od května 2019 v Brně. Na podzim se výstavy dočká i Praha v prostoru MeetFactory. Hlavním řešitelem projektu je Národní filmový archiv.

V pátek 5. dubna se v brněnské Moravské galerii konalo mezinárodní sympozium Žít s obrazy: Artotéka jako možný způsob prezentace současného umění a edukace. S příspěvkem vystoupili účastníci z Česka, Rakouska i Německa, a díky tomu mohli posluchači i přednášející snadno porovnávat přístupy jednotlivých zařízení a poučit se z jejich zkušeností. Celá akce však, zejména v rámci naší republiky, spíše nastolila zajímavé otázky, než že by přinesla jednoduchá řešení. Jaké otázky to byly? A existují na ně odpovědi?

Když jsem byl před nedávnem přizván do dlouholetého projektu české fotografky Jolany Havelkové Šest pohlednic, potěšilo mne, že mail art stále žije. Souborná výstava děl více než sta zúčastněných autorů v Poštovním muzeu nedaleko Vltavy je důstojným dokladem jeho proměnlivé podoby.

Vždy keď slovenský umelec Boris Sirka vystavuje svoje najnovšie práce, publikum ostáva zaskočené pestrosťou foriem a médií, ktoré využíva. Známy je však tým, že aj napriek výraznému odklonu od predošlej tvorivej epizódy si zachováva osobitý rukopis. Túto skutočnosť potvrdzuje aj aktuálna prehliadka umelcových prác vo Východoslovenskej galérii v Košiciach.

Doplňovat se umělecky je nadstavbou k tomu doplňovat se přátelsky. Sochaři Zdeňku Palcrovi a fotografovi Janu Svobodovi se tyto dvě linie podařilo provázat. Výstava Vidět sochy v chebské GAVU je pohledem do jejich průsečíku.

Málokteré dílo má takovou moc, že přesáhne život svého autora. Josef Váchal, solitér, který tvořil pro budoucnost, taková díla vytvářel.

Konec května a celý červen patří v ústeckém výstavním dění prezentaci závěrečných prací studentů Fakulty umění a designu UJEP. Tato událost je vnímána jako zcela zásadní pro život a atmosféru tohoto akademického prostoru, stejně tak i pro podobu výtvarné scény v Ústí nad Labem.

Nové výstavy v brněnském Domě pánů z Kunštátu rozehrávají postapokalyptickou imaginaci. První z nich, VDIFF, je vizuální konfrontací čtrnácti umělců a umělkyň nastupující generace, kteří reprezentují osobité přístupy k médiu obrazu. V Galerii G99 zároveň představuje svůj projekt Constant Rendering mladý polský výtvarník Rafał Żarski.

Vladimír Boudník byl neortodoxní samorost, který svým originálním a neotřelým přístupem k umění, k jeho prožívání i jeho tvoření inspiroval celou plejádu tvůrců, jimž ukázal nejen směr či materiál, ale především to, že možnost sebevyjádření je každému člověku nejvlastnější vlastností. Tedy že při určitém stupni otevření se, změněném přístupu k vlastní imaginaci a vůči světu, je každý člověk schopen umění jednak vnímat, jednak tvořit.

Čtyřicet jedna umělců, dvě stě děl. Přehlídka autorských filmových plakátů, které pro Ústřední půjčovnu filmů v Praze vytvořili významní českoslovenští výtvarníci v rozmezí let 1960 až 1979. Autoři jako Jiří Balcar, Adolf Born, Eva Galová-Vodrážková, Zdeněk Rotrekl, Kája Saudek, Jan a Eva Švankmajerovi, Jiří Šlitr či Milan Veselý a mnoho dalších napomohli rozkvětu československé kinematografie a zasloužili se o působivá a nápaditá díla, o naši kulturní pýchu.

Poslední dubnový víkend přilákala Praha 7 do svých ulic umělecké a kulturní nadšence. Od pátku až do neděle se mnohým návštěvníkům otevřely dveře do nejrůznějších uměleckých galerií, dílen, ateliérů či showroomů. Rozhodla jsem se některá z těchto míst navštívit a to nejzajímavější si nenechat pro sebe.

Salm Modern #1: Možnosti dialogu se v mnoha ohledech stává přelomovou výstavou Národní galerie v Praze. Které možnosti to jsou?

Rozsáhlá olomoucká výstava uspořádaná na počest maďarského umění představuje více než stovku děl od pěti členů umělecké skupiny Pécsi Műhely. Inspirativní díla péčských umělců jsou vůbec poprvé představena v rámci České republiky. Většina vystavených exponátů pochází se soukromé sbírky péčského patriota a sběratele umění Balázse Szluky. Kolekce je doplněna o menší soubor děl z muzejní sbírky Muzea umění v Olomouci. Do tohoto výběru náleží fotografická dokumentace různých akcí skupiny, jež zahrnuje osobní performance i skupinové projekty a happeningy.

Většinu novodobých soch najdeme ve městech; na náměstích či v ulicích. Přesto i dnes vznikají mnohdy monumentální díla, která jsou určená pro krajinu, krajině přímo věnovaná. Nepochybně k nim patří i významná část tvorby sochaře Radomíra Dvořáka, jehož výstavu lze nyní zhlédnout v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě.