Ve středu 4. dubna proběhlo slavnostní předávání cen Magnesia Litera, které, jak samo sdružení Litera říká, propaguje kvalitní literaturu. Oceňováni jsou autoři v devíti různých kategoriích: Litera za nakladatelský čin, překladovou knihu, knihu pro děti a mládež, naučnou literaturu, publicistiku a dvě nejsledovanější za poezii a prózu, nechybí ani cena pro objev roku, blog roku a tento rok i za knihu století. Jaká nejvýraznější témata vířila na české literární scéně minulý rok?

„75. Každý problém se nejdřív pokus vyřešit prostřednictvím umění, potom všemi dalšími dostupnými způsoby. Umění je nejlepší lékař. Tvůj osobní – i společnosti.“

„… karikatura možná skutečnost nadsazuje, ale nevymýšlí si ji.“

Pošťáci nosí už téměř jen reklamní sdělení a účty k zaplacení. Osobní dopisy se stávají výjimkami. Hlavní hrdina Bilodo je osamělý kanadský pošťák, který tajným otevíráním dopisů propadne kouzlu privátní korespondence, a co víc, zamiluje se do ní. V dopisech hledá vzrušení, obdivuje bohaté emoce, které se skrývají za jednotlivými písmenky, a hlavně mu pomalu mění život.

Každé číslo Artiklu se věnuje nějakému tématu, které víří společností. Nemusí jít, a mnohdy ani nejde, o téma, o kterém by se hlasitě mluvilo. Je to právě naopak. Literatura a Artikl mají velmi podobný cíl. Reflektují obraz doby. Ráda bych vám tímto článkem nastínila podobu současného knižního trhu a nabídla několik titulů, do kterých se můžete schovat, anebo naopak, se kterými si můžete popřemýšlet nejen o pocitu prázdnoty.

Hlavní hrdinové knihy mají společného mnoho. Každý je zvířetem, má své souhvězdí a zemřel po boku člověka. Většina z nich lidem pomáhala v průběhu zničujících konfliktů v minulém století. Ať jako nástroj boje, nebo mentální vzpruha. Lidé zvířata potřebují, ale je to i naopak?

Ve třinácti povídkách představuje Ivana Myšková „temnou zoologii“ plnou nečekaných exemplářů. Tvorů, kteří jsou ztělesněním našich představ, zábran a osobních limitů.

Výbor básní Bernarda Noëla se soustřeďuje na jedno z nejstěžejnějších témat tohoto velikána francouzské poezie. Tělesnost v širším slova smyslu, jako různé polohy bytí. Tělo je mysl, tělo je psaní, tělo je smrt.

Moře je prostě plné odpadků a ční z něho kousek od břehu těžební věž, po plážích se promenádují naháči s rukama na rozkroku a nahánějí se transvestité. Dvanáct povídek Petra Bokovce z prostředí jednoho italského přímořského letoviska „Lido di Dante“ je studií postupného rozpadu, který důvěrně známe, ale neumíme ho rozpoznat nebo popsat.

Prvotině Jaroslava Kalfaře Kosmonaut z Čech se ve Spojených státech dostává nebývale velkého množství pochvalných reakcí. V patnácti letech sem autor odjel pracovat a později studovat, aby mohl uskutečnit svůj plán, napsat prvotinu v anglickém jazyce a zasadit její příběh do Čech, do země, ve které vyrůstal a která se pro něj stává nejen místem vzpomínek, ale pojí se také s potřebou jisté konfrontace a osobního vyrovnání.

Kdo by neznal ostravského básníka, novináře, prozaika a esejistu Petra Hrušku? V květnu letošního roku mu vyšla v nakladatelství Argo nová sbírka Nevlastní, jejíž název je pro ni opravdu klíčový. Proč? Napadlo vás někdy, že múza nemusí být vždy pro autora pomíjivá, ale naopak osudová? Že ne? Tak to asi neznáte Adama, který Hrušku doprovází po mnoho let a nyní je mu věnována celá sbírka.

Ve většině předchozích děl Jáchyma Topola byla jednou z podstatných vrstev vyprávění historie, která neustále „prosakovala“ do dění románů a ovlivňovala nebo spíš určovala život hlavních postav. Nový Topolův román „Citlivý člověk“ ale z dějinných událostí spíš jen vyrůstá. Autor ve své poslední knize stojí pevně v současnosti, směle a vtipně prozkoumává, co se v české kotlině stalo v posledních desetiletích.

V nakladatelství Fra vyšla díky překladatelské a editorské péči básníka Radka Malého antologie německy psané poezie z oblasti Bukoviny, Hroby v povětří. Kromě uvedení přibližně třiceti v našem prostoru nepříliš známých básnických osobností přináš působivý pohled do exkluzivního časoprostoru Bukoviny, kde nakrátko došlo k pozoruhodné multikulturní symbióze. Kde, jak trefně napsal Georg Heinzen: „Psi nosili jména olympských bohů a kuřata do země škrábala Hölderlinovy verše.“

Na samém konci loňského roku vyšla coby třetí svazek vizuálně zaměřené edice FRESH EYE jedna z nejinspirativnějších a nejvlivnějších knih o umění a vizualitě, právem považovaná za zakladatelskou klasiku oboru vizuálních studií. JOHN BERGER ji poprvé vydal v roce 1972, ale dodnes neztratila nic ze své břitké pronikavosti – bezprostředně a srozumitelně zpřístupňuje základní vědění o obrazech a dívání, do té doby zastřené sofistikovanými mystifikacemi profesionálních teoretiků a kritiků.

Představivost je potřeba rozvíjet v každém věku. V knihkupectví PageFive seženete originální dárky pro sebe, kamarády a rodinu, včetně těch nejmenších – krásné knihy, časopisy, ziny, plakáty, kalendáře a pohlednice, které jinde jen tak nenajdete.

Ačkoli přepisování knih dávno před knihtiskem bylo výsadou mnichů, čtení jako záliba a osvícená aktivita je genderově naprosto neutrální. Rozdíl je snad jen v tom, co kdo čteme.

David Kořínek je mladý básník z Hradce Králové. K poezii se dostal jako čtrnáctiletý. Nejraději píše v nočních či brzkých ranních hodinách. Ve svých teprve dvaceti letech vydal první básnickou sbírku s názvem Pro parohatou zvěř, která si zaslouží pozornost nejen vzhledem k věku autora, ale především pro samotný obsah. Je libo trochu polygamie s příměsí emocionality? Pokud ano, neváhejte a vstupte do komnat veršů Davida Kořínka.

V říjnu proběhl v Praze festival Pražské křižovatky na počest nedožitých osmdesátin Václava Havla. Součástí programu, kromě četných divadelních představení, byla i beseda s nositelkou Nobelovy ceny za literaturu Světlanou Alexijevičovou.