Trest smrti je věc konečná. Neposkytuje nápravu a odsouzeného zbavuje svépravnosti. Mezinárodně oceňovaný íránský snímek Není zla mezi námi místy působivě a místy didakticky téma rozpracovává. Z těchto důvodů byl zcela zavržen domácími politickými kruhy.

„Baví mě, že manželství spojuje několik rovin – můžeme ho vnímat jako konzervativní hodnotu a zároveň jako prostředek emancipace. Zároveň je to i geopolitické téma, protože kdybychom manželství zrovnoprávnili a uzákonili, byli bychom první zemí východního bloku (…) a zařadili bychom se tím pomyslně do západního bloku,“ tak uvažuje o tématu svého nejnovějšího dokumentu Zákon lásky jeho režisérka Barbora Chalupová.

Na internetu za sebou necháváme stopu, která nám už nepatří. Je-li tato stopa nelichotivá, jaké možnosti se nám nabízejí? Pro hlubší porozumění podivného francouzsko-belgického snímku Delete History si musíme připomenout, jaká díla má režijní dvojice za sebou a jaký humor doposud praktikovala.

Hranice nezkrocených teritorií Nového světa jsou pro americké filmaře nevyčerpatelným zdrojem inspirací. V horách, údolích a lesích číhá nejen nepodajná příroda, ale i budoucnost amerického snu. Režisérka Kelly Reichardtová toto téma ve filmu První kráva vymýtá obzvlášť efektivně.

Krátce po uvolnění vládních opatření proti šíření nemoci covid-19 má do českých kin vstoupit „časosběrný portrét“ Nová šichta, absolventský film režiséra Jindřicha Andrše z FAMU. Snímek se po digitálním uvedení na loňském jihlavském festivalu etabloval jako laskavý crowdpleaser i nepříjemný pohled na současný pracovní trh. Jde o srozumitelnou lekci vytrvalosti.

Osmnáct lidských druhů za dvě miliardy let a utopie je stále jen snem. Last and First Men je filmovou adaptací stejnojmenného spekulativního románu Olafa Stapledona. Vědeckofantastický narativ přibližuje v okázalém pojetí, které užívá enigmatických obrazů a hypnotický mimoobrazový komentář Tildy Swintonové. Jaké pocity impozantní dílo vzbuzuje a jak jej kategorizovat?

Z Nevady do Jižní Dakoty, z Jižní Dakoty do Arizony, z Arizony do Nevady. Film Země nomádů, držitel Zlatého lva z Benátek a aktuální kandidát na mnohá prestižní ocenění, nás posílá na všeobjímající duchovní cestu americkou krajinou. Výjimečnému titulu režisérky Chloé Zhaové dominuje víra ve skryté možnosti filmového média.

Film Malcolm a Marie vznikl v době sílící pandemie v USA a za přísných karanténních opatření. Ukazuje adaptabilitu průmyslu i překážky, s jakými se tvůrci musejí vypořádat. Dílo režiséra a scenáristy Sama Levinsona si v tomto ohledu zaslouží vyzdvihnout jako troufalý, ale fádní experiment.

Nový počin autorské dvojice Tomma Moorea a Rosse Stewarta Vlkochodci se odehrává v Irsku roku 1650. Jedinečná výtvarná stylizace a vazba na lokální legendy může po delší době zpřístupnit animovaný film i těm, kteří zanevřeli na produkci velkých amerických studií. Příběh lovce vlků a jeho smělé dcery je dostupný na službě Video on Demand Apple TV+.

Pro filmy z posledních let, které se zaobírají tématem rasismu, je příznačné, že bývají shodně časově i místně situovány. Obzvláště plodné a divácky srozumitelné se ukázalo prostředí USA 50. až 70. let. Američtí filmoví tvůrci splácejí dluh afroamerické komunitě poměrně náruživě – situace dospěla k tomu, že v kontextu globální kultury zcela zastiňují filmy z ostatních zemí, které se touto tematikou zaobírají rovněž.

Tato promluva jedné z hlavních postav filmu Nic ve zlým režiséra Faraze Shariata plně vystihuje drama hrdinů jednoho příběhu odehrávajícího se na „promítacím plátně“ a velmi věrně zachycuje rozdílnost životů emigrantů hledajících bezpečné prostředí pro život, svůj nový domov. Snímek rovněž trefně poukazuje na konflikty a překážky dané odlišností kultur, náboženskými předsudky, mírou asimilace, generačními rozdíly a také byrokracií a pravidly pro přijímání uprchlíků. Film získal na letošním Berlinale cenu Teddy Award za nejlepší debut a zahájil letošní již 21. ročník Mezipater.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se ve svém 24. ročníku prezentoval jen ve virtuálním prostoru. Výborná dramaturgie a kvalitní produkční zajištění, kterým se vyznačovaly předchozí „hmotné“ ročníky, nezvyklý formát nezlikvidoval. Dokumentární a experimentální tvůrci opět využili jedinečnou příležitost k zazáření.

Česko-slovenská koprodukce Žáby bez jazyka je zajisté jeden z nejodvážnějších narativních experimentů, které u nás na poli celovečerního filmu vznikly. Pohádku o slepičce a kohoutovi proměňuje v tísnivou existenciální baladu, která přejímá vzorce z videoher žánru RPG.

Francouzské drama Kdo si myslíš, že jsem, adaptace románu spisovatelky Camille Laurensové, rozpačitě ohledává témata stárnutí, identity i moderních technologií. Režisér Safy Nebbou dochází k tvrzení, že přetvářka na sociálních sítích nemusí vést k deformaci charakteru, naopak se jejím prostřednictvím můžeme přiblížit vlastním tužbám a přirozeným potřebám.

Ve filmu Havel stejně jako v jiných rekonstrukcích životů zažitých někým jiným jsme se přesvědčili, že nejde vlastnit ani si vypůjčit skutečnou tvář člověka.

Režisérka Lulu Wang na sebe upozornila už na začátku minulého roku, když na festivalu v Sundance představila svůj druhý celovečerní film Malá lež (v originále The Farewell), který okamžitě vzbudil diváckou i kritickou pozornost.
Znovu se s ním výrazně připomněla na Zlatých glóbech, kde americko-čínský snímek obdržel nominaci za nejlepší zahraniční film a Awkwafina vyhrála cenu pro nejlepší herečku v hlavní [...]

Nový životopisný film snímá z prvního prezidenta České republiky ustálené a stereotypní nánosy. K tématům disentu a totality přistupuje s větší rafinovaností, než bývá u české tvorby obvyklé.

Dokumentární počin Život v koronténě je opětovnou spoluprací režírovacího dua Martina Müllera a Davida Laňky, kterému vdechla duši aktuální celosvětová problematika pandemie COVID-19. Tvůrci nabízí nahlédnout za oponu sofistikovaně vytvářejícího se spektra všedních okamžiků a poodhalují, jak jejich produkce nabírá na obrátkách.