Lidová píseň, současný přístup. Ukrajinská kapela DakhaBrakha je už dvacet let vyslancem tamní kultury, kterou láskyplně, ale někdy i docela nekompromisně přetváří pro 21. století.

Festival Hear Me! je putovní akce zaměřená na volnou improvizaci a experimentální hudbu, která v roce 2024 proběhne ve dnech 25. až 27. října ve Veřejném sále Hraničář v Ústí nad Labem. Program nabídne rozmanité zvukové performance, participativní procházky a přednášky zaměřené na témata spojená se zvukovým uměním, rádiovým šumem a analogovými technologiemi.

Irské kapely v sobě vždy měly tak trochu jinou míru zloby a autenticity – a je jedno, zda se bavíme o mainstreamovém rocku, folku anebo třeba punku.

Festival Hudební fórum Hradec Králové, pořádaný od roku 2005 Filharmonií Hradec Králové ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava a v posledních letech také se stanicí ČRo D-dur, je jedinečnou kulturní událostí zaměřenou na současnou orchestrální hudbu. Jeho hlavním posláním je představovat posluchačům reprezentativní průřez symfonickou tvorbou druhé poloviny 20. a počátku 21. století.

Lunchmeat Festival, každoroční přehlídka věnovaná nezávislé elektronické hudbě a novým médiím, slaví letos 15 let. V době neustále rostoucích cen si klade za cíl zpřístupnit objevování nových AV projektů co nejvíce divákům bez ohledu na jejich ekonomické zázemí a možnosti.

Pražská divadelní scéna Studio Hrdinů letos prvně organizuje hudební festival s názvem Sanatorium sonorum. Jedná se o festival zvukových umění a nové hudby v obci Pěčice u Mladé Boleslavi. Poslechový festival s mezinárodní účastí prezentuje skladby a umělecké projekty, které vznikly přímo v místě konání při rezidenčních pobytech.

Nejoblíbenější festival na Slovensku Pohoda slibuje nezapomenutelný víkend. Vystoupí Queens of the Stone Age, Peggy Gou, Skepta, Pendulum, Royal Blood, James Blake, Morcheeba, Black Pumas a spousta dalších.

Chromatická synopsie neboli barevné slyšení označuje neurologický jev, při němž jedinec vnímá akustický vjem opticky. Je přímo schopen vidět hudbu, jednotlivé tóny k sobě vážou různé barevné odstíny. Kombinaci hudby a výtvarného umění zpopularizoval již Vasilij Kandinskij, ruský průkopník abstraktního umění, který ve svých dílech vizualizovat hudbu. Zvuk se tak materializuje v médiu malby.

Jak zní 50 klavírů současně? A jak lze rozeznít jeho jednotlivé součásti pomocí elektroniky? Co za nápady se rodí v hlavách těch nejproslavenějších současných skladatelů a jaké budou světové premiéry jejich mladých českých kolegů? Jak to vypadá, když špičkový soubor soudobé hudby poprvé čte novou skladbu?

Margaux Sauvé, ústřední postava Ghostly Kisses, vytváří éterický zvuk postavený na poetických příbězích o neopětované lásce. Pseudonym si vypůjčila z básně Williama Faulknera, jejíž snová atmosféra je přesně tím, v čem se potkává s hudbou Ghostly Kisses. S Margaux jsme se bavili o srdcebolu, oblíbených knihách i posunech ve vnímání duševního zdraví.

Umění dragu v sobě spojuje queer historii, hudbu, tanec, pohyb, kostýmy, ze kterých oči přechází, a samozřejmě hru s identitou i silná politická poselství. Pokud chcete tento neobyčejný a magický svět okusit, pak není lepší průvodkyně než Sasha Velour.

„Konečně žiju a jen nepřežívám,“ zpívá Holly Humberstone v titulním tracku debutového alba Paint My Bedroom Black a je na svém debutu nečekaně upřímná. Syrové texty se tu prořezávají skrz intenzivní kytarové linky. Umělkyně a držitelka Brit Award vystoupí už 21. února v pražském Rock Café.

Trio hudebnic Dream Wife vždy umělo obalit společenské statementy do punkové energie a zkombinovat aktivismus s hravostí. Nové album Social Lubrication není výjimkou. V jejich tvorbě jde především o radost a vášeň – ať už ze života nebo tu sexuální. „Kapela feministicky zuřivá, ale s přístupem Spice Girls,“ napsal magazín Rolling Stone. Před pražským koncertem jsme se s Dream Wife bavili třeba o tom, jak hudbou bojovat proti patriarchátu. „Naše shows jsou upocené, energické, prostě jízda, u které nechceme, abyste chyběli,“ vzkazují z Londýna Dream Wife.

Když děláte něco se zápalem a bytostným nasazením, ani si nevšimnete, jak ten čas letí, natož, že už to děláte třicet let. Jednou z takových vytrvalých srdcařek je hudební redaktorka a moderátorka Jana Kománková. Její jméno bezpodmínečně rezonuje s kultovní rozhlasovou stanicí Radio 1 a nyní také s knihou stejného názvu a s podtitulem Život v éteru, kterou k třiceti letům vysílání této stanice napsala.

Její první pražský koncert byl rovnou v O2 areně na společné tour s Imagine Dragons. Její singl Blood in the Cut se objevil v jednom z dílů nihilistického animáku Bojack Horseman, skladba o touze konečně něco cítit doprovázela sebedestruktivní monolog hlavní postavy. Americká hudebnice K.Flay ví, jak řezat do otevřených ran, ale stejně tak umí poskytnout útěchu.

Český rap není jen o tom, že „holky jsou p*či a chodit do práce je ostuda“. Na nejnovějším albu mluví Mc Gey ke svým synům a obohacuje žánr spjatý s machismem o citlivou a pečující pozici otce, která ale nepřichází o vtip. Nadsázku a úderné urážky běžné na jeho posledních albech Rap Life (2016) a Rap Life: Epizoda 2 (2019) nahrazují na celkem šesté desce O tatínkovi, který usnul vzpomínky a strachy přibližující rap novému publiku.

„Museli bychom se prodávat jako taneční kapela s mimořádnou energií, kterou někdo říznul blues,“ říká Daniel „Da Freez“ Johnston, kytarista novozélandsko-nizozemských My Baby, když se ho zeptám, jak by hudbu své kapely představil někomu, kdo s nimi ještě neměl tu čest. Jakmile ale jejich hudbu jednou uslyšíte – a o koncertním setkání to platí dvojnásob –, jen tak na ni nezapomenete. Jejich hudba čerpá ze zdrojů, které se neohlíží na čas ani místo.

Program v brněnském KUMSTu tvoříme v oborových měsících kreativních průmyslů, a teď přichází na řadu hudba.