(* 1984) se narodil a žije v Praze. Musilův výtvarný výraz je skládán v abstraktním vizuálním jazyku. Přestože je založen z velké části na intuitivním přístupu, předchází jeho dílům mentální příprava, která ústí do skic, zápisků nebo vyvinutého znakového systému, který je základem pro výslednou podobu autorova díla. V současnosti tvoří na nejrůznější materiály, jakými jsou malířská plátna, jemnější pauzovací papíry či koženka, která může být pomyslnou imitací právě lidské kůže, která byla Musilovi, jako tatérovi Musovi, po dlouhou dobu hlavní plochou jeho tvorby. Autor volí rozličné formáty pláten, velikost plátna je pro něj přímo úměrná tvůrčí svobodě. Výrazné jsou jeho site-specific projekty, od intervence do výstavních galerijních prostor, přes vizuální pojetí interiérů až po monumentální projekty v exteriéru. Věnuje se také ilustraci knih nebo mezioborovým spolupracím. Emoční rozpoložení, zobrazování chaosu neorganizovaného světa a pocity z takového ne-řádu plynoucí přenáší na povrchy skrze tahy štětce, tužky nebo spreje v uvolněném abstraktním gestu s charakteristickou černou linkou. Ve své tříbené vizuální gramatice zachovává v největší míře abstrakci, propojuje ji dle záměru se znaky, písmem, částmi textů nebo symboly. Zdánlivá nahodilost je výsledkem uvažování o záměru k vytvoření daného díla a minimalismus pak redukcí všeho nadbytečného, co by dílo rozmělňovalo. Základem pro jeho následnou práci je četné množství deníkových záznamů a poznámek, kromě malby a kresby se věnuje také práci se slovy do chystané knižní podoby.