Když se řekne cirkus, mnozí z nás si vzpomenou na svá dětská léta, jak zírali s otevřenou pusou na balancujícího provazochodce v červeném těsném úboru posetým flitry. Dnes už flitry vyšly z módy, cirkus samotný však nikoli. Nevěříte? Přijďte se přesvědčit na festival nového cirkusu Letní Letná, který bude probíhat 18. až 31. srpna.

Výlet do minulosti
Prvopočátek cirkusu můžeme vystopovat již ve středověku. Potulní umělci předváděli svá čísla na veřejných prostranstvích – náměstích a tržnicích. Mezi jejich dovednosti patřilo žonglování, provazochodectví, kouzelnictví, zápasnická vystoupení a drezura zvěře.

Cirkus v podobě, jak ho známe dnes, však vznikl mnohem později a v jiném prostředí. K formování tradičního cirkusu přispěla velká obliba jezdeckého umění v aristokratických a důstojnických kruzích v polovině 18. století. Vystoupení na koních zpestřovaly humorné scénky, ze kterých se později vyvinula klaunská čísla. V první polovině 19. století již většina velkých cirkusů sídlila ve svých budovách. Tradice nomádského cirkusu, který využívá pro svá vystoupení šapitó, přišla ze Severní Ameriky.

Postupem času slábl zájem o jezdectví a cirkusy se často stávaly pojízdnými zvěřinci. Velký zájem o drezuru zvířat byl způsoben tím, že v cirkuse byla jedinečná možnost vidět na vlastní oči exotická zvířata. Zajímavostí je, že Anglie přijímala výstupy se zvířaty velmi chladně a ve Skandinávii byly dokonce zakázány.

Krize
Vývoj po druhé světové válce byl pro cirkus skoro smrtelný. Ve východním bloku docházelo k zestátnění a omezování počtu pracovních míst. Tím vzniklo několik velkých cirkusů, které v sobě spojovaly ty nejlepší artisty, ale o žádném vývoji nemohla být řeč. Cirkusáci pouze recyklovali nabyté zkušenosti.

V západní Evropě docházelo k zavírání mnoha velkých a předtím oblíbených cirkusových společností. Ke krachu přispěla hospodářská krize a žánrová nezařaditelnost cirkusu. Diváci v těžkých časech ztratili zájem o tuto podívanou a stát nebyl přesvědčen, že je cirkus plnohodnotným uměním, které má smysl podporovat. V některých zemích vznikaly státem podporované velké cirkusy. Přesto se cirkus v tradičním slova smyslu nedostal z krize dodnes.

Nový cirkus
V polovině 70. let vzniká ve Francii tzv. cirque noveau, neboli nový cirkus. Umělci zaujatí živočišností a nomádským způsobem života cirkusáků čerpají z tradičních cirkusových disciplín jako je akrobacie a žonglování při tvorbě pouličního divadla. Důležitým aspektem nového cirkusu 70. let byla politická angažovanost umělců, která se odrážela v jejich vystoupeních.

Puits aux images (Studna obrazů) Christiana Tagueta, která se později přeměnila v Cirque Baroque a pod tímto názvem funguje dodnes, je první skupinou nového cirkusu založenou v roce 1974. Pro počáteční fáze vývoje bylo charakteristické, že jedno představení se hrálo několik sezón. Umělci kolem pevného jádra však přecházeli z jedné společnosti do druhé, čímž se vytvářela spontánní pojistka proti obehranosti.

Dnes a zítra
Kvůli dílčím změnám by se měly vývojové fáze cirkusu v 80. a 90. letech 20. století nazývat současný cirkus a ve století 21. dnešní cirkus, jehož pevné vymezení ještě není zformováno. Dnes tvoří skupiny absolventi specializovaných vysokých škol, kam sice nastupovali díky inspiraci novým cirkusem, avšak ve své tvorbě jdou dál. Představení již nejsou politicky motivovaná a jsou více zaměřena na člověka jako jedince. Často skupiny odmítají konzumní způsob života, a proto je jim blízká estetika chudoby. Mnozí hledají inspiraci v textových předlohách, což posouvá současný cirkus blíže k divadlu. Klíčová zůstává různorodost jednotlivých cirkusových souborů.

Nový cirkus
Co je tak odlišného na současném vývoji v cirkusovém umění, že se jeden jeho proud nazývá novým a současným? Jedná se především o novou ideologii a přiblížení se k divadlu. Virtuozita a nebezpečnost čísel se stává vedlejší a slouží především k popisu děje nebo dotvoření atmosféry. Nové pokolení odmítá zafixované cirkusácké názory, že žena musí být za každou cenu přitažlivá a že zvíře je nepřítelem člověka, které je nutno zkrotit. Většina nových cirkusů se úplně zřeklo zvířecích výstupů. Rovněž zaměření na dětského diváka se nedodržuje a vznikají představení pouze pro dospělé. Často v nových cirkusech již nenalezneme kruhovou manéž a kostýmy plné flitrů a červené barvy. Mnozí umělci vystupují v divadlech a někteří dokonce na tak neobvyklých místech jako jsou vrakoviště, například cirkus Archaos zasazuje svá vystoupení do industriálního prostředí. (Článek o Archaosu najdete zde.)





Představitelé nového cirkusu

Cirque du Soleil
Společnost vznikla z popudu québecké vlády a je komerčně nejúspěšnějším cirkusem současnosti. Jeho početný soubor cestuje po celém světě. V roce 2007 okouzlil pražské diváky a prý brzo přijede zas!

Zingaro
Zakladatelem francouzského souboru je legendární Bartabas, který je známý drezurou koní. Jedinečnost jeho přístupu tkví v komunikaci s koňmi a přijetí těchto zvířat za své rovnocenné partnery.

Cie Cahin Caha
Významný francouzský soubor vedený Danielem Gulkem, režisérem, hercem, klaunem a akrobatem. Letos se cirkus představí na pražském festivale Letní Letná v rámci pěti večerů od 27. do 31. srpna se svým představením REV.

Skutr
V českém prostředí se v souvislosti s novým cirkusem nejvíc skloňuje jméno Rosťa Novák a jeho soubor Skutr. Pozornost si zasloužil představením La Putyka, které v sezóně běží v pražském prostoru La Fabrika. V létě máte možnost navštívit „hospodu pod širým nebem“ na Letní Letné 29., 30. a 31. srpna.