Jak je důležité brát malé děti do divadla a již v brzkém věku jim vybírat kvalitní představení? Proč by vůbec měli rodiče chodit do divadla s dětmi a proč by děti měli chodit na tanec? O tom jsme si povídali s manažerkou aktivit pro děti a školy Martinou Filínovou z divadla Ponec, které v prosinci nabízí velmi bohatý dětský program.

V divadle Ponec máte inscenace pro děti již od jednoho roku. Proč by měli rodiče děti brát do divadla již v raném dětství?
Dětská představení v PONCI většinou pracují s přirozeným a funkčním pohybem, který je vlastní současnému tanci. Děti jsou do nich pohybově zapojovány formou různých interakcí. Umělci pracují s abstrakcí, asociacemi, atmosférou, kterou si děti samy zažijí a porozumí tomu svým způsobem. Velmi zásadní je v tanečních představeních hudba, často živá, improvizovaná přímo na jevišti. A také světelný design, který je výraznou scénografickou složkou, někdy společně s projekcí. Tyto vizuální efekty, často v prázdném prostoru, který tanec potřebuje, jsou pro děti také velmi atraktivní již od brzkého věku.

Čím jsou dále vaše představení pro děti dále specifická?
Kromě toho, že jsou tanečně-pohybová, jsou také interaktivní. Děti se mohou zapojovat a dotvářet je. Ponechávají velký prostor jejich fantazii. Tanec jako abstraktní forma otvírá svobodu pro vlastní interpretaci. Dlouhodobě spolupracujeme se soubory Ostružina (Barbora Látalová a kol.) a Eli a kol. (Mirka Eliášová), které reprezentují tento přístup. Cílem těchto umělců, a tedy i představení je rozvíjet kreativitu a fantazii dětí, a zároveň jim ukázat, že tanec je velmi přirozený a samy se mohou stát součástí, spolutvůrci jevištního díla. Tanec je jedinečný v propojování psychické, emoční a fyzické stránky osobnosti a právě toto komplexní vnímání osobnosti cítíme jako důležitou životní zkušenost.

Proč by měli rodiče vůbec chodit s dětmi do divadla?
Aby společně trávili čas. Měli společný, jedinečný zážitek, který potom mohou spolu sdílet. Divadlo i tanec neobyčejně rozvíjí zvědavost, potřebu hledání. Taneční představení mají ještě navíc specifickou energii, která se přenáší na diváky a působí na jejich smysly, motivuje k pohybu. Myslíme si, že tanec a tvořivý pohyb je důležitou součástí výchovy dítěte, proto dlouhodobě realizujeme projekt Tanec školám. V rámci něho učí taneční umělci, společně s hudebníky, přímo na školách tvořivé pohybové lekce. A to v rámci vyučování, aby k němu měli přístup všechny děti.

V čem se ta tvořivost a interaktivita projevuje. Mohou si malí diváci v rámci představení zatančit?
Děti, které nás častěji navštěvují, si již zvykly na to, že si v představeních samy mohou zatančit. Už předem se ptají, jestli si budou na sále zouvat boty. A po představení nechtějí jeviště opustit. Vtipné historky jsou například z představení Kozí kraviny, kde si diváci mohou vyšlehat během představení máslo – někdy to vyjde a jindy zase ne, závisí od kvality smetany.

Prosinec bude v Ponci z velké části patřit dětem a rodinám, na co byste diváky pozvala?
Hrajeme až čtyři tituly pro děti, a to jak pro veřejnost, tak pro školy. Začínáme na Mikuláše, kdy mohou rodiče dát dětem kromě mikulášské nadílky i vtipné a chytré představení s názvem Kolečko: Ověřitelé v choreografii Marty Trpišovské. Je o třech zvědavých a trochu škodolibých badatelích, kteří neúnavně zkoumají kolečko ze všech možných perspektiv.

V prosinci je poslední příležitost vidět v Ponci vícegenerační představení Kozí kraviny, které oslovuje jak děti, tak i prarodiče. Je o živote s krávou a všem, co nám toto zvíře dává. Autorky ho přizpůsobili i neslyšícím dětem. Jelikož je kromě tanečnice Báry Látalové spoluautorkou i ilustrátorka a spisovatelka Tereza Říčanová, diváci si mohou dát její ilustrace vytisknout na tričko pomocí sítotisku.

Poslední víkend před Vánoci bude patřit vánočnímu představení Čas dětství ukrajinské tanečnice Yany Reutové. Taneční inscenace formou pohádkového příběhu nenásilně představí ukrajinské zimní tradice, které jsou svým způsobem blízké i nám.

Pro nejmladší diváky od 1 do 3 let a jejich rodiče hrajeme v týdnu před Vánoci také představení Neényi.

text: Markéta Faustová

Divadlo PONEC (Husitská 899/24A, Praha 3)