„Konečně žiju a jen nepřežívám,“ zpívá Holly Humberstone v titulním tracku debutového alba Paint My Bedroom Black a je na svém debutu nečekaně upřímná. Syrové texty se tu prořezávají skrz intenzivní kytarové linky. Umělkyně a držitelka Brit Award vystoupí už 21. února v pražském Rock Café.

V roce 2021 se indiepopová písničkářka Holly Humberstone v rámci ankety BBC Sound Of zařadila mezi ty, jimž bude patřit budoucnost popu. Vystřelila se začátkem pandemie díky rozchodové baladě Falling Asleep at the Wheel – téma ztracené lásky i strachu z dospívání provází celou tvorbu britská hudebnice. Hned další klaustrofobický singl The Walls Are Way Too Thin se noří do úzkosti generace Z ještě hlouběji.

O rok později už na předávání Brit Awards zpívala svůj hit London Is Lonely. „Píseň jsem napsala v únoru 2020, těsně předtím, než tady vypukla pandemie. Akorát jsem se přestěhovala do Londýna, byla jsem uvězněná sama v malém bytě s cizími lidmi. I když je tady mnoho lidí, stejně jsem se cítila izolovaná, jako bych sem nepatřila. Psaní písniček mi pomohlo cítit se bezpečně a vše zpracovat,“ svěřila se na svých sítích.

Po předávání prestižích cen se jí otevřely dveře do popového světa. Během společných koncertů se stars jako Olivia Rodrigo nebo Girl in Red zjistila, že ztrácí sama sebe, a že jí nevyhovuje fungovat v hektickém hudebním průmyslu. „Jak do tohohle chaosu vlastně zapadám? Připadala jsem si nanic, chtěla jsem jet domů. V téhle depresi vznikla i skladba, podle které jsem pojmenovala svůj debut. Její text byl o tom, jak jsem chtěla všeho nechat a zavřít se v černé místnosti,“ prozradila magazínu Variety.
„Moje poslední roky byly velká výzva, byly zábavné a crazy. Chtěla jsem, aby se to všechno propsalo do tohohle alba,“ prozrazuje Holly, mezi jejíž inspirace patří Lorde nebo Bon Iver, tedy hudebnice a hudebníci, kteří vytváří zcela nové snové světy, kterými ale prostupují velmi osobní zkušenosti.

Ve svých čtyřiadvaceti letech se Holly nebojí přiznat, že se stále poznává. Zkusila si koncertování s velkými hvězdami i nahrávání v profesionálních studiích, ale její tvorba je pro ni až příliš osobní. „Vsázeli na mě jako na další velkou hvězdu, ale já nikdy netvrdila, že o to stojím. Každé ráno se probouzím jako jiný člověk, stále se snažím přijít na to, kam v tomhle světě patřím,“ dodala pro Variety.

Na albu je nepředvídatelná i velmi osobní, už první dvojsingl Antichrist / Room Service vystihl dva póly hudebnice, která restartuje svou dráhu. Na jedné straně pochyby a sebenenávist, na druhé snaha uzavřít se do vlastního romantického světa, do něhož zve pouze své fanoušky „Odpojit se od světa, který navíc zbavím všech barev, mi umožňuje vidět věci jasně. Psaní písní je pro mě prostředek, jak si věci ujasnit.“

Se svými fans tak nachází úplné porozumění. Pocity nejistoty a nestálost dokáže popsat málokdo tak přesně, na druhé straně jí nechybí odhodlání zkoušet nové věci. Své chyby si dokáže odpustit a její debut je až překvapivě smířlivý a plný lásky. Svůj temný pokoj tak britská umělkyně pomalu opouští a nechává jej volný pro někoho dalšího, kdo se bude potřebovat na chvíli zastavit.

text: Jakub Poláček
Holly Humberstone + support: Medium Build
Rock Café (Národní 116, Praha 1)
st 21. 2. 2024 20:00