Kitesurfing: akrobaté na vlnách
Kitesurfing může být příjemnou, poměrně snadnou a vcelku bezpečnou aktivitou, pokud máte vhodné schopnosti, znalosti, dovednosti a dodržujete doporučená pravidla. Pokud chcete být dobrým kitesurfařem a „zkrotit svého draka“, tak by vaším prvním krokem měl být kvalitní teoretický i praktický výcvik a pořízení odpovídajícího vybavení. Trh nabízí mnohé, ovšem co si vybrat?
Vodní draci
Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, můžeme podle typu konstrukce určit dva základní typy draků – nafukovací draky s pevnou konstrukcí a komorové draky podobné paraglidingovým padákům. Komoroví draci se dále dělí na draky s uzavřenou náběžnou (přední) hranou a na draky pro snowkiting s otevřenou náběžnou hranou. Pro kitesurfing je nejvhodnější nafukovací drak, protože se na vodě nepotopí a drží požadovaný tvar pro snadný opětovný start z vody.
Model „Wipika“
Konstrukce nafukovacích draků zaznamenala v posledních letech mnohá vylepšení. Podle profilu dělíme draky do dvou základních větví – LEI (leading edge inflatable kite) a SLA (supported leading edge). LEI kite reprezentuje starší typ draka, tzv. Céčko, jehož celkový profil je tvořen nafouknutím hlavního bánu (tělo kitu). Šňůry u tohoto typu se nevětví a jsou spojeny s rohy draka. „Céčka“ mají navíc pátou šňůru ukotvenou uprostřed náběžné hrany, která slouží k odstartování draka z vody. Pozitivem je vysoká rychlost otáčení, stabilita a schopnost draka udržet vás ve vzduchu. Nevýhodou je omezená regulovatelnost. Předchůdcem „Céčka“ byl model „Wipika“ vyvinutý bratry Brunem a Dominiquem Legaignouxovými v roce 1997. Díky převratné konstrukci nafukovacích komor a ukotvení šňůr je považován za jeden z nejzásadnějších mezníků ve vývoji vodních draků.
Moderní nafukovačky
Mezi SLA draky řadíme všechny ostatní modernější typy – Bow, Hybrid a Delta. Mají komplikovanější konstrukci, větší aktivní plochu a chováním ve vzduchu se podobají komorovým kitům. Konstruktérem dnes nejvyužívanějšího Bow kitu je opět Bruno Legaignoux. Bow je opakem „Céčka“ a jeho šňůry se větví. Hybrid je mezistupněm mezi „Céčky“ a Bow kity a kombinuje jejich vlastnosti. Nejnovějším typem je trojúhelníková Delta, která byla vyvinuta z Hybrida. Delta se snaží vlastnosti Hybrida vylepšovat směrem k univerzálnosti.
Definice perfektního kiteboardu?
Technologie, materiál, konstrukce, tvar a vlastně i design kiteboardů jde ruku v ruce s aktuálními trendy v jiných adrenalinových sportech. U kitesurfingu pak zejména s wakeboardingem, skateboardingem, snowboardingem či lyžováním. Rocker (opačné prohnutí), ABS hrany, twintip (zvednuté patky umožňující jízdu v obou směrech), dřevěné jádro, karbonová vlákna, kevlar – to vše je společným jmenovatelem zmiňovaných aktivit. Stejný je i předpoklad, že tvar a velikost desky závisí na zkušenostech, fyzické stránce jezdce a konkrétní disciplíně. Každý si proto pod dokonalým kiteboardem může představit zcela jiného draka.
Proti šoku, vibracím a vodě v očích
Zajímavý je u kiteboardů tzv. protišokový systém. Konstrukce tlumí otřesy a přeje delší hladké a plynulé jízdě. Další vymožeností je prohnutí dna prkna v podélném směru (Hydrodynamic Rocker Line), díky němuž jsou špičky boardu zvednuté a omezují tak nepříjemné šplouchání vody do očí. Revoluci v roce 2010 přináší speciální 3D konstrukce tvarování svrchní části prkna s kanálky, která umožňuje více pružit v příčném směru. Také zajišťuje pevnost prkna v podélné linii a omezuje tak prohnutí boardu při dopadu. To vyhovuje dnešnímu divokému stylu jízdy profesionálních kitesurfařů s vysokými skoky a tvrdými dopady. Jisté je, že konstrukci kiteboardů ještě čeká vylepšení, než bude přesně odpovídat individuální fyziologii a požadavkům jezdce. Nechme se překvapit budoucností.
Kitesurfové lokality:
Česko – Máchovo jezero, Lipno, Rozkoš, Nové Mlýny, Nechranice
Polsko – Hel
Německo – Rujána
Španělsko – Tarifa
Řecké ostrovy – Lefkada, Samos, Prasonisi
Jižní Francie
Egypt – El Gouna
Brazílie – Cumbuco
Namibie – Walvis Bay
Kitesurf modely 2010: