Ohlédnutí za tématem lednového čísla | Co pěkného nám grantová komise uvařila?
Na konci minulého roku se rozdělovaly víceleté kulturní granty hlavního města Prahy. Podívejme se, co přinesl nový systém rozhodování.
Malé opakování
Před Vánoci zasedla grantová komise, nově patnáctičlenná, aby rozhodla o rozdělení peněz podle reformovaného systému. Odborníci posuzovali odděleně úroveň předkládaného projektu a výši dotace pomocí bodů. Rozhodnutí komise spolu s počtem bodů a zdůvodněním je možné si přečíst na stránkách hlavního města Prahy.
Smysl slovního hodnocení
Téměř ve všech případech se dozvíme, že kulturní instituce má velký význam pro rozvoj české kultury. V několika hodnoceních si můžeme přečíst námitku komise, že požadovaná dotace je mnohem vyšší než částka, která byla přiznána minulý rok. Jen v několika případech se objevilo smysluplné zdůvodnění. Například divadlu Semafor je vytýkáno, že staví téměř celý repertoár na osobnosti J. Suchého.
Body vše vyřeší
Bodový průměr je v tabulce připravené grantovou komisí tučně vyznačen, takže ho není možné přehlédnout. Jeho smysl však uniká. Snaha dohledat co znamenají jednotlivé počty bodů uvedené nad průměrem nic nepřinesla. Pravděpodobně se jedná o body přidělené v jednotlivých skupinách, jako jsou úroveň projektu a výše dotace. Jenže podskupiny, které by čísla vysvětlily, nejsou nikde přímo uvedeny. Nabízí se možnost, že grantové řízení nepodléhá pravidlům matematiky.
Tak co jsi dostal?
Většina žádostí o grant byla schválena – až na dva subjekty, které nesplnily základní požadavky. Některé byly převedeny do grantů jednoletých. Největší neznámou je nepoměr v částkách pro různé kulturní instituce. Zdravý rozum napovídá, že čím více bodů instituce obdrží, tím více z požadované částky dostane. Tím se však řídit nedá. Jako názorný příklad poslouží následující údaje: Palác Akropolis s 90 body dostane přibližně 50 % požadované částky a Divadlo v Celetné obdrží za 74 body přibližně 70 %.
Za matným sklem
Nelze říct, že výsledky grantového řízení nejsou spravedlivé. Problémem však zůstává, že občan, který se nepohybuje v potřebných kruzích, není schopen samostatně pochopit důvody mnohých rozhodnutí, která ovlivňují fungování společnosti. A tak z důvodu trvající neprůhlednosti zůstává na každém z nás vymyslet si svůj vlastní příběh…