I květnové vydání Artiklu je vzhledem k dopadům koronavirových opatření nestandardní, a tedy raritní: Na současné (ne)dění v kultuře jsme nahlédli s hlubokým nádechem a klidem a adaptovali se k reflexi změněné podoby fungování kulturního sektoru. Sestavili jsme tak vydání, které přináší autonomně stojící texty s ohledem na aktuální dění, a přesto v nadčasovém artikulování. Informací o přesunu veškerých možných žánrů zejména do online prostoru proběhlo médii již nespočetně. Artikl nechce opakovat již sdělené, a právě proto jsme květnové vydání koncipovali tak, že vám přinášíme větší množství esejů a úvahových textů o umění v souvislosti s aktuální situací, podložených nejen společensko-historickým kontextem, ale také s návazností například na teze filozofa Waltera Benjamina v aluzi na jeho významnou stať Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti a s jeho specifickým pojetím zde a nyní. Další z textů se věnuje myšlenkám estetika a spisovatele Umberta Eca, který ve svých knihách popisuje výtvarné umělce jako jedinečné svědky dějin. Tedy takové, kteří vždy nejlépe dokážou zachytit atmosféru doby a zanechat tak pro budoucí generace svědectví, které je skrze vizuální jazyk srozumitelné všem.
Tyto texty, které odkazují k historii, předkládají současné dění a občasně se snaží i rozvíjet myšlenky o směřování kulturního sektoru dále, vám přinášíme ve vydání s tématem Budoucnost, přestože právě zde a nyní můžeme představu o budoucnosti jen prediktivně modelovat.
Další tematická úvaha připomíná myšlenky fenomenologického filozofa Martina Heideggera, který v jedné ze svých přednášek odlišil úzkost od strachu. K tématu Budoucnost nechybí ani rozvedení progresivního tvrzení myslitelské celebrity své doby Henriho Bergsona – tedy že minulost, přítomnost a budoucnost jsou jedním. Neopomínáme ale ani zajímavé kulturní projekty, které vznikly a zejména s online prostředím pracují.
Současná situace nám v redakci také přinesla mnoho nových předplatitelů – kterým tímto děkuji za zájem zejména zde a nyní –, protože skutečně je pro nás vzhledem ke všem komplikacím stěžejní zachovat Artikl v tištěné podobě proto, aby byl nejen sběratelským kulturním artefaktem, ale hlavně hmatatelným pilířem povědomí o umění.
Na závěr ještě další zpráva – výstava k sedmému roku vydávání Artiklu Sedm let s uměním v Galerii Středočeského kraje se znovuotevírá již od 12. května a bude prodloužena do 30. srpna. Kutná Hora očištěna od overturismu tak vybízí nejen k návštěvě Kostnice a chrámu svaté Barbory, ale také bývalé jezuitské koleje plné současného umění.