Smyslovost Pištěkových děl
Jméno Theodor Pištěk výrazně rezonuje ve dvou sférách – a to jak v oboru kostýmního výtvarnictví, tak v malbě – jeho díla jsou právě k vidění v Alšově jihočeské galerii a to v kontextu světového hyperrealismu.
Výstavu pražského malíře Theodora Pištěka představuje Zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou v roce umělcových 90. narozenin. Za toto dlouhé tvůrčí – ale i životní – období vytvořil Pištěk cenný vklad nejen na pole malířství, ale také mezi filmové kulisy. Jako kostýmní výtvarník spolupracoval s Františkem Vláčilem, za kostýmní návrhy pro film Amadeus Miloše Formana získal cenu americké filmové akademie Oscar, francouzskou filmovou cenu César získal za kostýmy k Formanově filmu Valmont a jeho malířská tvorba je právě představena v kontextu světových hyperrealistů. Kteří to jsou?
Světový hyperrealista
Právě autoři jako Richard Estes, Gérard Gasiorowski, Gottfried Helnwein, Jacques Monory či Gerhard Richter jsou dalšími souputníky, kteří se se svým malířským štětcem vydali vstříc hyperrealistické tvorbě. Došli tak daleko, že nabyli světového významu a kurátor výstavy Martin Dostál představuje dílo Theodora Pištěka právě v kontextu těchto vybraných autorů. Divák tak může na výstavě Senzační realismus spatřit ikonická Pištěkova díla v kontextu světového hyperrealismu. Kurátorský výběr sahá k těm výhradně realistickým pracím, které vznikaly od 70. let 20. století do první poloviny let osmdesátých. Díla jsou zapůjčena z Ludwigových muzeí ve Vídni, Budapešti a Koblenzi, a také ze dvou českých sbírek.
Formativní tvůrčí období v ateliéru Vratislava Nechleby a jeden rok v ateliéru Antonína Pelce na Akademii výtvarných umění v Praze mělo na Pištěka rozhodný vliv. Nutno podotknout, že jeho mistrovství bylo založeno už jeho pradědečkem, kterým byl malíř František Ženíšek. Prostředí rodiny obou rodičů herců jej pak modelovalo v mistrovství výtvarně kostýmním.
Rychlé vtažení do obrazu
Pištěkovy obrazy diváka vtahují precizní řemeslnou technikou. Motory aut se lesknou, jakoby je technik právě nablýskal lakem. Chrom budí chlad jako skutečný kov. Pro srovnání jednoho námětu může divák vidět hned dvě jeho podoby – Pištěkův skutečný obraz hyperrealisticky zachyceného automobilu a automobil skutečný. Specifikem v jeho tvůrčím přístupu je nejen senzační technické provedení, na kterém je ostatně hyperrealistická malba založena, ale také určité vrstvení motivů a jejich prolínání v jednom poli. Na výstavě jsou ke zhlédnutí Pištěkova ikonická díla jako je obraz Adieu, Guy Moll (1992–2017), které vzdává hold francouzskému automobilovému závodníkovi a na plátně zobrazuje jeho vůz Alfa Romeo. Guillaume Laurent „Guy“ Moll si svou závodní kariéru užil jen dva roky, Pištěk na tomto obrazu pracoval s přestávkami patnáct let. A před dvěma lety se stal nejdražším v tuzemsku prodaným dílem českého žijícího autora, když se vydražil za 21,2 milionu korun.
Na výstavě také nechybí obrazy Autoportrét u okna 1, Autoportrét u okna 2 a Rodina. Zajímavé pozorovat, že i autoportréty čísloval autor číslicemi jakoby to byly závodní vozy. Kdo ví, jestli Pištěk netoužil vlastně být automobilovým závodníkem. Jeho mistrovství ale předvedl v jiných oborech. Přesvědčte se o tom na výstavě Senzační realismus sami.
Theodor Pištěk: Senzační realismus
Alšova jihočeská galerie – Zámecká jízdárna (Hluboká nad Vltavou 144)
26. 6. — 30. 10.