O současném baletu mnohem více než nějaký text vypoví osobní zážitek. Možná si sama podkopávám vážnost celého článku, ale upřímně musím říct, že pokud neprojdete alespoň fotografie, nějaký vyčerpávající popis nepostačí. Zaměřila jsem se proto více na background trojice představení. Ta byla uváděna pod společným názvem Limitless.

Maďarský národní balet (Magyar Nemzeti Balett) uvedl pro diváky během jednoho večera trojici choreografií Troy Game – With Amazons (Robert North), Bedroom Folk (Sharon Eyal, Gai Behar) a The Vertiginous Thrill of Exactitude (William Forsythe). Podle jmen v závorkách je jasné, že Maďaři přivezli to nejlepší ze současného baletu a konzervativnější návštěvníky Janáčkova divadla v Brně poučili o tom, že existují i jiné druhy baletu, než klasický. Spousta komentářů, co prolétla kolem mých uší, se totiž točila kolem toho, proč nám tu předvádějí gymnastiku.


Ad 1)
Americký choreograf a tanečník Robert North (1945) vytvořil taneční parodii na jeden typ muže, který si potřebuje svou mužnost dokazovat. Vtipně vedené interakce mezi tanečníky přecházejí z ukázek sílu demonstrujících pozic, přes pohybové narážky na bojová umění, až ke klaunským epizodám. Čistě mužské kroky v případě Troy Game – With Amazons tančí osm žen. S touto metaparodií se North poprvé představil v Maďarsku už v roce 2014.

A maďarské baletky rozhodně nejsou žádné křehké panenky, co se zlomí, když na ně fouknete. Drobné, avšak perfektně vypracované postavy nevzbuzovaly smích proto, že se mužům nemohou vyrovnat, ale z toho důvodu, že v jednotlivých akcích bylo jasně zřetelné, jak se muži chovají absurdně, když si potřebují jeden před druhým dokázat, jací jsou to chlapi. Ženský prvek umocnil každé typicky mužské gesto, ze kterého se v tu chvíli stala vtipná hrozící pěstička malého dítěte.

Ad 2)
Jednoaktový dynamický balet Bedroom Folk vytvořila izraelská dvojice Sharon Eyal (1971) a Gai Behar (1977) pro nizozemský taneční soubor NDT1 v roce 2015. „Tento baletní kus, který propojuje čisté, jedinečné a exotické taneční prvky se sugestivními barvami a světlem, má fascinující atmosféru, která je zároveň vážná a nevážná. Je to řízený chaos, který ukazuje, kudy by se mohla ubírat budoucnost.“ (Národní divadlo Brno, 2019).

Sharon Eyal se nerada označuje za choreografku. Nejprve klasicky trénované, později využívající „GAGA movement language“, přirozeně přijde takové označení limitující. (GAGA movement language vytvořil Ohan Naharin, choreograf a umělecký šéf Batsheva Dance Company v Tel Avivu, jako jazyk tance budující představivost a citlivost, učení se zcela novým pohybovým návykům a překračování limitů, kterým se učí jak klasicky trénovaní tanečníci, tak amatéři). Eyal říká, že její práce je jako snění, které pak zviditelní všem. Behar jako DJ přišel k tanci zcela nepoznamenán klasickou technikou a kolaborace s Eyal dala v roce 2013 vzniknout jejich vlastnímu tanečnímu souboru L-E-V, který objel už celý svět. Letos podle předběžných informací zavítá také na festival Tanec Praha 2019.

Ad 3) to ale nekončí
Jednoaktový balet The Vertiginous Thrill of Exactitude na poslední větu Schubertovy Deváté „Velké“ symfonie zakončil večer mnohými očekávanou klasickou technikou. Američan William Forsythe (1949) si klasickou techniku bere jako vzor a snaží se o překonání jejich možností. Tanečníci pak dovádějí celek k dokonalosti svou bravurní technikou. V tomto jedenáctiminutovém baletu nenajdete děj, ale pouze ukázku krásy a náročnosti baletu jako takového.

A co je vlastně v Brně k vidění ze současného baletu? V březnu a dubnu Black and White (choreografie Mário Radačovský), v květnu obnovená premiéra Petite Mort (choreografie Mário Radačovský, Lukáš Timulák, Jiří Kylián) a v červnu 4 Elements (choreografie Lukáš Timulák, Jiří Kylián, Nacho Duato). ∞


Limitless – Maďarský národní balet (Magyar Nemzeti Balett)
NdB – Janáčkovo divadlo (Rooseveltova 1, Brno)
psáno z představení 29. 1. 2019