Věřte nebo ne, z baletu ve 3D kině je možná lepší zážitek, než kdybyste seděli v první řadě Mariinského divadla v Petrohradě. Fakt, že na sobě můžete mít místo fraku džíny, je pro někoho dalším plus.

Prvním baletem, který byl natočen technologií 3D, je příběh o dívce Giselle, která se po smrti stane vílou. Představení bylo zaznamenáno ve významném ruském Mariinském divadle a v hlavních rolích tančili Natálie Osipová a Leonid Sarafanov, jedni z nejlepších baletních mistrů současnosti.

Záznam ve 3D není jen zoufalou snahou přinést kvalitní balet obyčejným lidem, ale také novou formou baletu jako takového. Nevýhodou divadla je, že divák usazen na jedno stálé místo má po celé představení pohled na scénu jen z jednoho úhlu, zatímco v záznamu se střídají záběry v detailech (v případě Giselle zabírají tyto záběry celé postavy) se záběry v celcích (celé pódium) a velkých celcích (celé divadlo). Proto divák v kině vidí výraz v tváři hlavní hrdinky, aniž by musel používat kukátko, a v dalším střihu uvidí celou taneční kreaci padesáti tanečnic.

Podobné záznamy představení, oper a baletů – například ze státní opery v New Yorku – jsou již běžnou záležitostí, včetně přímých přenosů z těchto akcí. 3D projekce nabízí ale i třetí rozměr tance a vtáhne diváka do děje.

Jedinou nevýhodou baletu v kině je, že se nejedná o tak významnou událost, na které bych mohl vyvětrat frak a cylindr a závidět lidem v lóži. Stačí jen dojít do jednoho z kin Aerofilms a nasadit polarizační brýle.