Při procházce křivolakými uličkami Starého Města pražského můžete zabloudit do Malé Štupartské, kde se nachází ve sklepních prostorách atriového domu s číslem popisným 1 útulné Divadlo Ungelt, které již po dva roky nabízí k zhlédnutí kouzelnou komedii z pera francouzské autorky Dany Laurent.

Dany Laurent, vlastním jménem Danièle Sibre, se narodila v Belfortu 2. června 1942 a celý svůj život zasvětila převážně herecké dráze. Již od mládí se však věnovala i psaní, a to především pohádkových příběhů a her pro děti. K jejím nejznámějším knihám patří Le blaireau à lunettes [Brýlatý jezevec], která byla vydána roku 1989.

Pro dospělé začala Dany Laurent psát až v 51 letech a jejím prvním počinem byla hra Macolette (1993) věnovaná spisovatelce Sidonii-Gabriele Colette. Roku 2004 Laurent získala cenu Prix Molière za nejlepší inscenaci, jednalo se o Comme en 14! (Théâtre 13 a Pépinière Opéra).

Hru Dovolená paní Josefy [Les vacances de Josepha] napsala Sibre roku 2007, v Čechách byla tato komedie uvedena poprvé (a zatím jedině) Divadlem Ungelt roku 2020 v překladu Alexandra Jerie a režii Milana Schejbala a od té doby je stále beznadějně vyprodána.

Hra o třech hercích je spíše tragickou komedií, jak naznačuje v e-mailovém rozhovoru sama Dany Laurent. Kulisy tvoří jednoduchá kuchyně s kuchyňskou linkou, stolem a zástěnou. S malými obměnami to zcela postačí pro veškeré dějové zápletky. Zde kraluje především Jitka Smutná v hlavní roli, kterou doprovázejí Tereza Nekudová a Radek Valenta.

Jedná se o nepříliš dějově náročný příběh, postavený zejména na Josefině monologu, ve kterém odkrývá svá tajemství a zákruty mysli, poodhaluje svůj osud, který přijímá s veškerou pokorou, a nabízí originální řešení zapeklitých situací, k nimž v průběhu příběhu dochází.

Josefa přichází na místo hospodyně do domácnosti dvou dobře situovaných manželů, Valentina a Karolíny, kteří se pro svoje ambice a nepochopenou lásku navzájem odcizují. V průběhu představení se divák dozvídá, že je skutečnou Valentinovou matkou (Radek Valenta), kterého dala v mládí k adopci movitému páru, a bylo jí zakázáno se s ním vídat. Svérázná Josefa se svým osobitým pohledem na svět otevírá synovi mateřskou náruč, aniž by mu o sobě cokoli prozradila. Veškerá tragika je schovaná v komických dialozích a humorných zápletkách a je spíše pouhou zmínkou, náznakem.
Kouzelná služebná se objevuje náhle s deštníkem, podobně Andersenovu Uspávači nebo Mary Poppins Pamely Lyndon Traversové, a rozkládacím lehátkem, ve kterém dle jejích slov nabývá vznosných myšlenek, a dává vše do pořádku. Pak mizí stejně náhle, jako se objevila. Zůstává po ní pouze lehátko jako jakýsi symbol mateřství.

Všichni tři herci tvoří dokonale sladěnou symbiózu, jsou pohotoví a svým uměním strhují veškerou divákovu pozornost. Na živosti inscenaci přidává například ukolébavka Il était un petit navire [Byla to malá loď] v podání Jitky Smutné a Radka Valenty nebo příprava těsta na bábovku Josefou a Karolínou (Jitka Smutná, Tereza Nekudová).

Příběh Josefy se rozhodně nedá považovat za frašku, ačkoli přehršel humorných hlášek, záměrných přeřeků a rádoby prostoduchých hlášek by to mohl zpočátku naznačovat. Dialogy jsou umně poskládané, a ačkoli Jitka Smutná v pleteném baretu, květovaných šatech a zástěrou kolem krku vůbec nesleze ze scény, působí velmi lehce a přirozeně. Navzdory posledním tendencím ve společnosti se tak dozvídáme, že v lásce je dovolené všechno, i snaha svého miláčka otrávit, že manželství může být dobré navzdory častým nevěrám, pokud jsou náležitě skrývané, a že nepravda, jež nás provází od malička a je způsobená nevědomostí, je někdy lepší, nežli se vyrovnávat s hořkou skutečností. Nosnou myšlenkou celé hry je také v neposlední řadě skutečnost, že lidskost a moudrost nemusí jít vždy ruku v ruce se vzděláním a výhodným postavením ve společnosti.

Pokud tedy toužíte po odlehčení a uvolnění, je hra Dovolená paní Josefy tím nejvhodnějším odpočinkem.

Dovolená paní Josefy
Divadlo Ungelt (Malá Štupartská 1, Praha 1)
premiéry 7. a 8. 7. 2020
nejbližší volné reprízy út 4. 4. a čt 4. 5.