Od 24. února 2022 se ranní rutina změnila na budík, káva, korona na budík, káva, Zelenskyj. A najednou se z inscenace absolventského ročníku činoherního herectví JAMU Lidé bez vlastností stalo pro mě téma.

Robert Musil (1880–1942), rakouský dramatik a esejista, ve své prvotině Zmatky chovance Törlesse na třídě mladých kadetů zkoumá skrz několik úhlů pohledu charaktery a morálku (podle některých) dobře vykreslující základ třetí říše. Zobrazil „to špatné“ a běžné v lidech s myšlenkou, že špatné věci se dějí a smysl má je pozorovat, hledat limity a důvody tohoto chování. (Dobrou adaptací textu je film z roku 1966 Mladý Törless režiséra V. Schlöndorffa).


Stručně ke Zmatkům
Mladý žák Beineberg má vizi, postavení, je přesvědčen o správnosti svého konání a dobré rétorické schopnosti využívá k tomu, aby přesvědčil okolí. Fascinuje ho uplatňování vyšších principů za každou cenu, nejlépe mocenským nátlakem a krutostí na těch, kteří jsou níže než on. Na opačném konci se ocitl Basini, jehož krádež peněz dostala do nelehké situace. Buďto se přizná a riskuje vyloučení, nebo uposlechne rozkazy spolužáků slibujících utajit před vedením jeho prohřešek. Nejdůležitější postava Törless má u Musila zvláštní postavení soudce, filozofa a vědce s výzkumnými otázkami, které formou experimentu zodpoví, i když se zároveň účastní týrání Basiniho a skrze něj se vyrovnává s vlastní zbabělostí a sexualitou. Nehodnotí, co je dobré a špatné, spíše čeká, kde se jeden článek konfliktu zlomí. Donutí Basiniho postavit se spolužákům ohledně toho, že ho znásilňují nebo že musí dělat psa? Cítí Beineberg a Reiting lítost? Co je donutí přestat?

Lidé (Zmatky + Muž)
Takovouto třídu zachovávají i Marek David (režie) a Jakub Molnár (dramaturgie) ve své inscenaci Lidé bez vlastností a doplňují ji ještě o ženské charaktery. Prostředí školy se zkostnatělými profesory a dobu s neurčitými hodnotami zobrazili přípravou „paralelní akce“ oslavující konktrétně naprosto nekonkrétní úspěch člověka proloženou přednáškami s komickými tématy. Mezi tím vším se rozvíjejí malé scénky dvojic tematizující lásku, umění, životní úděl, smysl života, které našli inspiraci v Musilově nedokončeném románu Muž bez vlastností.

Brněnský Beineberg (Martin Mihál) se ke staršímu pojetí německého předchůdce přiblížil asi nejvíce. Chybí mu ale poloha leadera, který má silnou vizi a je přesvědčen o svém konání. Šikana pak působí více jako dětská hra a méně jako uplatňování vyššího principu. Nevíme, v co brněnský Beineberg věří. Strojená a bez viditelných emocí se o „německou úzkoprsost“ snažila Tereza Havránková v roli Gerdy, která doplňovala hlavní „jamáckou“ čtveřici spolužáků. Na první pohled zlé Gerdě také chybí vnitřní motiv. Čemu věří a co z toho všeho má? Adam Kořán jako Basini splnil roli nejslabšího článku ve skupině, ale moc jsme se o něm nedozvěděli. No a Törless (Tomáš Slabiňák) byl takovým pozorovatelem. Avšak kde je jeho místo, o čem uvažuje a co je jeho rolí v příběhu, jasné nebylo. Z nějakého důvodu byla Musilova třída a jeho mini obraz společnosti silnou inspirací pro tvůrce Lidí bez vlastností. Možná tvůrčí tým „odebral vlastnosti“ i těm, u kterých byly velmi podstatné a jejich konání následně ztratilo motiv a hlubší smysl. Rozhodně si však přidali hravost, vtip a experiment, který je pro studenty potřeba a celku dodal dynamiku. Zpěv, tanec, perfektní řešení scény (Adéla Szturcová) a kostýmů, zvládnutí složitého textu, to vše stojí za obdiv.

Lid nemorální
Spojení Zmatků chovance Törlesse a Muže bez vlastností se v kontextu posledních událostí ve světě možná stalo znovu, jako před více než sto lety, předobrazem říše, která se snaží pomocí strachu a týrání v čele s „Beinebergem“ bez ohledu na cokoli prosadit vyšší princip. Celý kontext Musila, jeho textů, studentů a současné situace, mi přišel jako jediná kombinace vhodná ke zmínění. Musil ukázal, že lidé jsou nemorální – to ovšem pro něj nebylo otázkou. Otázkou bylo, kde se zastaví.

Lidé bez vlastností: Robert Musil, Marek David a kol.
Studio Marta (Bayerova 5, Brno)
premiéra 24. února 2022